Kandidaturu v přímé volbě přinejmenším zvažuje expremiér Jan Fischer, alespoň podle důvěryhodného zdroje ParlamentníchListů.cz z jeho okolí. Během svého působení ve funkci předsedy vlády si udržoval vysokou míru popularity. Na přímý dotaz, zda by v případě přímé volby svou kandidaturu zvažoval, Fischer pro ParlamentníListy.cz uvedl: "Ano, uvažoval bych o tom."

Sledujeme téma Přímá volba prezidenta
Co kdyby byl prezident masový vrah, žertoval Dienstbier
Vláda chce o volbě prezidenta jednat s ČSSD, pokračovat se bude za měsíc

Zemanovci jsou připraveni

Vyloučena není ani kandidatura dalšího expremiéra Miloše Zemana. Ten prohrál souboj o Hrad v únoru 2003 se současným prezidentem Václavem Klausem, když ho nepodpořilo křídlo ČSSD tehdejšího premiéra Vladimíra Špidly.

„Zatím nedokážu odhadnout, dva roky jsou dlouhá doba. Uvidíme. Strana práv občanů - Zemanovci funguje. Je to ale na něm. U nás vůle je a pokud by kývl, tak jsme připraveni zařídit prezidentskou kampaň," řekl ParlamentnímListům.cz blízký Zemanův spolupracovník Miroslav Šlouf.

Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach redakci ParlamentníchListů.cz řekl, že Zemanovu kandidaturu považuje již za nereálnou.

Dále k tématu:
Véčka rokovala s ČSSD. Kvůli přímé volbě prezidenta

Sobotka či Němcová?

ODS má v současnosti dvě osobnosti, které by mohly kandidovat, místopředsedu Senátu Přemysla Sobotku a předsedkyni sněmovny Miroslavu Němcovou. K podpoře Sobotky se již v minulosti vyslovil Petr Nečas. Podle zdrojů ParlamentníchListů.cz by se kandidatuře nebránila ani Miroslava Němcová, která ji neodmítla ani v rozhovoru pro Týden.

Záleželo by pak, na čí stranu by se ODS a premiér Nečas přiklonili. Němcová je Nečasovi také poměrně blízká a výhodou pro ní může být, že má dobré vztahy se současným prezidentem a zakladatelem ODS Václavem Klausem, zatímco Sobotkovy vztahy s prezidentem nikdy nebyly příliš vřelé a nejvíce vyhrocené byly v době pádu Topolánkovy vlády a přijímání Lisabonské smlouvy, kterou Sobotka na rozdíl od Němcové výrazně podporoval. Němcová by byla první ženou v tomto úřadě v historii české státnosti.

„Takové ambice mám, ale jsou limitovány ODS a její podporou. Zatím znám pouze prohlášení předsedy Nečase, které mi vyjadřuje podporu. V současnosti to ale neřeším a Miroslavu Němcovou jako konkurenci nevnímám, předpokládám totiž, že v ODS bude na kandidátovi nějaká dohoda. O ničem jsme spolu ale zatím nejednali," řekl ParlamentnímListům.cz místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.

Véčka a TOP kandidáta nemají

Poslankyně a místopředsedkyně Věcí veřejných Lenka Andrýsová ParlamentnímListům.cz sdělila, že její strana zatím žádného oficiálního kandidáta nemá a že se touto otázkou zatím nezabývalo ani grémium, ani rada strany. „Oficiálního kandidáta v tuto chvíli nemáme a nemá ani cenu, abych vám sdělovala nějaké své osobní preference," dodala Andrýsová.

Hovořilo se i o případné kandidatuře současného ministra zahraničí Karla Schwarzenberga z TOP 09, avšak pravděpodobnost jeho kandidatury snižuje jeho zdravotní stav. Strana zatím oficiálního kandidáta nemá.

Dvě křídla v ČSSD. Dva kandidáti?

Možným kandidátem je také levicově liberální ekonom Jan Švejnar, který v poslední volbě prohrál s Václavem Klausem. „Kandidaturu nevylučuji. Teď je ale nejdůležitější, aby politické strany dodržely své sliby voličům a umožnily přímou volbu," nechal se slyšet před Vánocemi Švejnar. V současnosti ho za vhodného kandidáta považuje Bohuslav Sobotka a jeho křídlo v ČSSD.

Dále čtěte:
Lidé chtějí prezidentem Švejnara, poráží i knížete

Zato Michal Hašek by raději viděl některého člena ČSSD. Hovořil o Lubomíru Zaorálkovi, Zdeňku Škromachovi či brněnském primátorovi Romanu Onderkovi. Ze seznamu možných kandidátů definitivně vypadl Jiří Paroubek. Řekl iDnes.cz, že určitě kandidovat nebude, i kdyby byla schválena přímá volba prezidenta. V době svého předsednictví ČSSD takové ambice měl, ale základna jeho stranických příznivců se výrazně zmenšila po volební nevýhře ČSSD.

Jana Bobošíková, která již kandidovala v roce 2008, by v případě přímé volby také ráda kandidovala znovu. Nástupce Václava Klause na Pražském hradě má být vybrán až začátkem roku 2013. Podle odhadu expertů by náklady prezidentské kampaně mohly být při přímé volbě 25 až 30 milionů korun.

Zasáhnou celebrity?

Není také vyloučeno, že se do volby mohou přihlásit různé celebrity. V ČR se v této souvislosti hovořilo o populárním zpěvákovi Karlu Gottovi.

Například prezidentem Spojených států se v osmdesátých letech také stal bývalý herec Ronald Reagan a guvernérem Kalifornie Arnold Schwarzenegger. Nedávno to také například zkoušel haitský zpěvák Wyclef Jean, ačkoliv jeho naděje byly od počátku malé. Politickou kariéru mu zarazil občanský status a jazykové schopnosti. A hned v našem sousedství, na Slovensku, se prezidentského klání zúčastnila herečka Magda Vašáryová.

Island

Na Islandu se Kristián Eldjárn stal celebritou hned v několika slova smyslech. Po bohaté vědecké kariéře v oblasti archeologie moderoval populárně vědecké pořady v televizi a zřejmě právě tak seznámil veřejnost se svou tváří a v roce 1968 se stal hlavou státu.

Podobně vyjádřili Islanďané lásku ke kultuře a vzdělání ještě o dvanáct let později. Vigdís Finnbogadóttirová, první žena, která se stala hlavou státu demokratickou cestou, působila sice jako politická aktivistka, ale také jako učitelka, turistická průvodkyně a ředitelka divadelní společnosti.

Dále čtěte:
Prezident po Klausovi: Opět divadlo o kulce a hospitalizacích? Vše je možné
Vašek Klaus je lepší prezident, než byl Havel, tvrdí kuchař Pohlreich
Havel Klause pobavil, lékaři ho štvou, když chtějí, ať si jdou

Koláž: hns