Předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského zajímalo, proč se se vláda rozhodla ze dne na den zákon stáhnout a vzápětí jej znovu předložit ve stavu legislativní nouze, která se používá při hrozbě celistvosti státu, napadení, ohrožení základních práv a svobod občana či při riziku značných hospodářských škod.

Související:

• Ústavní soud začal jednat o škrtech v sociální oblasti. Zruší zákony?

"Co se tehdy v noci stalo, že bylo nutno tento zákon najednou stáhnout zpět"?" otázal se Rychetský. 

„Bylo zjevné, že by nedošlo k tomuto schválení. Neschválení před 31. 12. 2010 by mělo za následek značné hospodářské škody," odpověděl na to premiér Petr Nečas. Podle něj by také znamenalo, že by zákon už projednával nový Senát a hrozilo tak, že zákon by nemusel projít. Zmínil také hlavní body své písemné argumentace. Hrozily be podle něj nepříjemné ekonomické důsledky ze strany EU.

Podle něj by se ale zvýšily výdaje proti schválenému rozpočtu. „To ale máte na mysli představu, nikoli realitu," chtěl vědět Rychetský. "Hrozila škoda velkého rozsahu za mimořádných okolností? To se přece odehrává každý rok. O jakou mimořádnou hospodářskou škodu šlo?" ptal se dál Rychetský. Podotkl, že hrozba neschválení státního rozpočtu není dostatečným důvodem. "Přijímání státního rozpočtu není žádná mimořádná situace, to se dělá každý rok po desetiletí, po staletí," poznamenal Rychetský.

Nečas zopakoval, že by to ovlivnilo rating ČR a znamenalo by to ztrátu devět miliard korun každý měsíc, neboť by to vedlo k výpadku výběru daně z příjmů.  Zdůraznil, že nepřijetím zákona by HDP ČR dosáhlo  5,5 procentního bodu. "Česká republika by tak tím dala najevo, že není schopna snižovat deficit veřejných financí," poznamenal také Nečas.

Nečas: Vstoupil v platnost nový daňový řád

Zpravodajka Eliška Wagnerová se poté předsedy vlády zeptala, jak dlouho by dle jeho odhadu bez užití legislativní nouze trval legislativní proces. Podle Nečase by to trvalo do ledna následujícího roku. Wagnerovou ale v důsledku toho zajímalo, o kolik by stát přišel za tuto dobu. Nečas nejprve zmínil, že by to v rozpočtu znamenalo 45 miliard korun. To se ale soudkyni zdálo moc a tak se Nečase zeptala, jak je to možné.

"K prvnímu lednu vstoupil v platnost nový daňový řád, což by znamenalo výpadek několika miliard, neboť zákony byly posuzovány jako jeden celek. Proto by škody by byla v řádu několika miliard," odvětil premiér.

Každý věděl, že jde o stejný návrh

Nečasův kabinet plánoval, že úsporné plány projdou do konce roku proto, aby začaly platit od ledna 2011, a vláda tak mohla sestavit rozpočet se schodkem 135 miliard korun. Tedy nižším, než jaký by ji umožňovaly platné zákony, kdyby žádné škrty neprošly.

Soud zajímalo také i to, když vláda stáhla zákon a po 40 minutách jej předložila ve stavu legislativní nouze, zda mohl mít někdo dojem, že se nejedná o totožný návrh. „I poslanec se zjevně nízkým IQ, který doufám ve sněmovně není, musel pochopit, že se jedná o stejný návrh," odpověděl Nečas. "Oznámili jsme to také po jednání vlády, kde jsme řekli, že jde o totožný návrh," dodal. 

Soudci se poté odebrali k poradě. Po přestávce předseda soudu Pavel Rychetský zmínil, že se jednání odročuje na 22. února. Na příštím jednání vyslechne ÚS předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavu Němcovou (ODS). Její svědectví navrhl zástupce sociálních demokratů Bohuslav Sobotka.

ČSSD prý nemohla dát pozměňovací návrhy

ČSSD zpochybňuje především proces přijetí zákona parlamentem. Požaduje zrušení celého zákona se sociálními škrty. Stížnost hovoří o extrémní svévoli vládní většiny. Vláda podle opozice omezila práva opozice tím, že zneužila stav legislativní nouze, svolala mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny a znemožnila obecnou rozpravu. Opozice tvrdí, že kvůli nebývalé rychlosti schvalování neměla šanci návrh věcně komentovat a připomínkovat.

Poslanci z ČSSD mimo jiné argumentovali, že je třeba zachovávat alespoň minimální požadavek nechat opozici předložit své pozměňovací návrhy. Institut legislativní nouze napadli i zvláštním ustanovením - „účelem legitimizačním" - což údajně znamená seznámit veřejnost formou debaty v parlamentu s jejich postoji a argumenty.

Úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se Nečase u ÚS ptal, zda se vláda alespoň pokusila o návrhu s opozicí jednat a znala názor levicové menšiny ve sněmovně. "Považoval jsem takřka za stoprocentní jistotu, že ty názory budou takové, jaké budou," reagoval na to premiér. Sociální demokraté by se podle něj uchylovali k obstrukcím. 

Čtěte také:

• Rychetský se vyloučí z rozhodnutí o pražských volbách