Bátora se podle LN soudil s Vyšší odbornou školou publicistiky kvůli platnosti výpovědi a finančnímu vyrovnání. Podle Jana Kofroně z pražského arcibiskupství, které školu zřizuje, nakonec kvůli procesní chybě při škola prohrála a musela vyplatit sporné peníze právě Bátorovi.

O co ale jde? Podle LN v roce 2003 vedení školy, k němuž Bátora patřil, údajně prohospodařilo přes půl miliónu korun. Sám Bátora ale dostal od školy k padesátinám 50 tisíc. Jenže jak tehdejší ředitel Petr Brochcín, tak i Bátora dostali později výpověď.

SLEDUJEME téma Ladislav Bátora

„Jsem přesvědčen, že bývalé vedení školu tunelovalo. Jde patrně o hospodářskou kriminalitu," uvedl k této kauze již dříve zástupce ředitele školy Milan Šimáček. Bátora ale tvrdí, škola se s ním řádně nevyrovnala a zažaloval ji.

LN připomínají, že Bátora má pestrou politickou minulost. Kromě extremistické Národní strany - Bátora ale tvrdí, že nikdy nebyl jejím členem - byl v dobách komunismu ještě členem Československé strany socialistické, po roce 1989 pak ODA, Machových Svobodných občanů a nyní Suverenity Jany Bobošíkové.

Proti Bátorovi se nedávno zvedla vlna odporu. Negativně se proti němu vyjádřil i premiér Petr Nečas. Bátora včera Radiožurnálu řekl, že „premiér se podílel na jeho mediálním lynči, když řekl, že nemůže být kvůli své extrémistické minulosti náměstkem ministra školství."

Čtěte také:

• Bátoru shazuje v očích veřejnosti radikalismus, zní v komentáři
• Takhle Klaus tleská ručinkama, viděli diváci. Bitva o Bátoru zuří dál 
• Klaus: Malá česká hilsneriáda aneb další případ diktatury politické korektnosti 
• Hájek k Bátorovi: Nečas se zbaběle přidal k novinářské hilsneriádě