"Osobně jsem ho měl za komického klauna. Vlastně celý svět ho měl za podivínského šaška. A celý svět se mýlil. Ukázalo se, že to je šílený zločinec," naznačuje své pochybení při analýze libyjského vůdce český exprezident Václav Havel.

Požaduje v případě pokračování bojů Kaddáfího vojáků proti povstalcům vojenskou intervenci mezinárodních sil. Svým postojem ale vyvolal reakci svého nástupce Václava Klause. Ten při křtu své knihy "Rok osmý" uvedl, že s Havlem nesouhlasí v mnoha věcech. "Nejfatálněji jsem s ním nesouhlasil, když chtěl bombardovat Bělehrad. Nesouhlasím s ním ani v této věci," nechal se slyšet prezident.

Psali jsme:
Nejen Havel a Libye. Hrad odsoudil i dávného Klausova parťáka

A není jediným, kdo Havlovi opakuje jeho legendární termín "humanitární bombardování", ačkoliv konkrétně toto slovní spojení Havel ve skutečnosti nepoužil.

"Domnívám se, že během zásahu NATO na Kosovu existuje jeden činitel, o kterém nikdo nemůže pochybovat: nálety, bomby, nejsou vyvolány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární: to, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu. A to poskytuje útoku na Jugoslávskou federaci legitimitu i bez mandátu Spojených národů," prohlásil Havel ve své památné řeči z roku 1999.

Čtvrtstoletí od posledního bombardování

"Zkušenost z Iráku by měla našeho humanitárního bombardéra minimálně varovat. Bylo by to stejné, legitimizovalo by to Kaddáfího v očích Libyjců," připomíná europoslanec KSČM Miroslav Ransdorf možné rozhořčení libyjských občanů při jakékoliv zmínce o vojenské intervenci za účasti Západu.

Letadla s výsostnými znaky USA by se totiž nad libyjské území vrátila takřka přesně po čtvrt století. 15. a 16 dubna 1986 provedlo americké letectvo sérii náletů jako odvetu za libyjský bombový atentát na americké vojáky, popíjející v jednom ze západoberlínských barů. Libyjská odpověď na dubnový letecký útok proběhla také ve vzduchu, obětí byli pasažéři a osádka letu PanAm 103 a 11 obyvatel skotského městečka Lockerbie.

Názor ministra obrany:
Vondra nesouhlasí s Havlem: Vojenský zásah v Libyi prosazovat nebudu

Kdo je ten hodný a kdo zlý?

Na nebezpečí legitimizace Kaddáfího v případě vojenské intervence upozorňují všichni oslovení politici. "Velmi nerozumný nápad. Vojenský zásah je to nejhorší, co můžeme v současné situaci provést. Je to munice pro Kaddáfího. Navíc ani dost přesně nevíme, kdo je tam Mirkem Dušínem a kdo Dlouhým Bidlem. Kaddáfí je samozřejmě diktátor, ale kdo je opozice stojící proti němu," ptá se v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zahraničně bezpečnostní expert ODS Jan Vidím.

A jedním dechem upozorňuje, že i kdyby Aliance začala chřestit zbraněmi, v reálu už tak akceschopná není. "Jsme v Iráku, jsme v Afgánistánu. Kde vezmeme další vojáky na případnou invazi do Libye? A jak to vlastně provedeme? Málokdo si uvědomuje, že technicky je nemáme kudy do Libye dostat. Klasická invaze z moře by pak znamenala velké ztráty," varuje poslanec s tím, že přímou intervenci cizích armád zřejmě nechce ani libyjská opozice.

Vidímův stranický kolega, europoslanec Jan Zahradil ale požaduje od zemí EU a NATO jasné a konečné stanovisko, na čí straně vlastně stojí. "Je to boj mezi Kaddáfím a povstalci. Pokud vyloučíme přímou intervenci, tak určitou formou vojenské pomoci bychom se měli na stranu povstalců postavit. Taková jednání už možná probíhají, mohly by proběhnout dodávky techniky a podobně," míní Zahradil.

Čisté nebe nad bojištěm

Podle posledních zpráv ze země by se povstalcům asi nejvíce hodily protiletadlové zbraně. Angažmá Kaddáfího letectva podporujícího postup vládních jednotek je zjevně pro výsledek bojů a především počet obětí naprosto zásadní. Vyhlášení bezletové zóny nad libyjským územím je tak zbožným přáním povstalců, kteří se s požadavkem již obrátili na Radu bezpečnosti OSN. Jenže její vyhlášení je jen málo pravděpodobné, takový nápad se nelíbí Rusku ani Číně, v rámci NATO je proti Turecko. "Bezletová zóna by měla být bezesporu vyhlášena co nejdříve," říká poslanec Vidím.

Podle posledních informací prosakujících z území držených povstalci už je ale situace tak kritická, že zaznívají i žádosti o přímou leteckou podporu, jinými slovy bombardování útočících Kaddáfího jednotek. "My ale nemáme přesné informace, co se tam děje, a nebudeme je mít dříve, než je dodají pozorovatelé EU a OSN," upozorňuje poslanec VV Viktor Paggio. I on je toho názoru, že jakákoliv vláda vzniklá s podporou zahraničí by byla vnímána jako proamerická, což je voda na mlýn pro radikální islamisty.

Nesedět s rukama v klíně

Podle šéfa braně-bezpečnostního výboru sněmovny Františka Bublana by ale bylo chybou sedět s rukama v klíně. "S otevřeným zásahem bych asi váhal, máme zatím jen kusé informace. Václava Havla ale svým způsobem chápu. Jeho postoj je ovlivněn humanismem a přesvědčením, že útok na Kaddáfího jednotky sice přinese oběti, ale mnohem méně než když Západ nezasáhne. Nechat tu válku běžet bez vměšování, to znamená zničenou Libyi a mimo jiné i obrovskou vlnu uprchlíků, se kterou si budeme muset poradit," varuje pro server ParlamentníListy.cz Bublan.

Některé politiky ale nenechávají chladnými Havlovy dřívější postoje k akcím NATO či samotných USA, ke kterým exprezident zatím vždy zaujal kladné stanovisko. Kromě zmíněného "humanitárního bombardování" Jugoslávie jde o Havlův podpis pod dokumentem, v němž osm evropských státníků v lednu 2003 podpořilo americkou invazi do Iráku či dřívější Havlova podpora akce v Afghánistánu.

Ale není sociální demokrat jako sociální demokrat. Nejen Bublan, ale i Lubomír Zaorálek varuje před čekáním a pasivitou. "Zásah je nemožný bez mandátu OSN. Nemůžeme riskovat, že se podobné kroky obrátí proti nám. Aktivní ale být musíme včetně humanitárních akcí," žádá místopředseda sněmovny a zahraniční expert ČSSD.

Pokrytci a stíhačky made in France

Narozdíl od převážně váhajících poslanců má na věc vcelku jasný názor politolog Rudolf Kučera. Havla naprosto chápe. "Veškerá jeho podpora včetně toho, pro co se vžil termín humanitární bombardování, je projevem Havlava ryzího humanismu. Kosovo, Irák, Afghánistán, tam všude ho k jeho výrokům vedla myšlenka, že mezinárodní společenství má zasáhnout všude, kde dochází k násilí. On to chápe tak, že žádný režim nemá právo masakrovat civilisty. A já plně chápu Havla," říká pro ParlamentníListy.cz Kučera.

Známý český politolog pak tvrdě kritizuje především Evropu v čele s Francií za pokrytectví, se kterým se staví k libyjskému problému. "Z toho je silně cítit fakt, že především pro Francii byl Kaddáfího režim dobrým obchodním partnerem. Francie je takovým komplicem diktátorských režimů. Znám spoustu Afričanů, kteří nesnáší francouzské prezidenty," napadá prý Kučeru při pohledu na fotografie Kaddáfího letounů typu Mirage, které jsou francouzské provenience.

Nesouhlasí také s názorem, že by Libyjci v případě vojenské intervence výrazněji protestovali. "Dnešní vojenské technologie umožňují chirurgicky přesné zásahy. Vyřazení libyjských letišť, muničních skladů ba dokonce Kaddáfího těžké techniky není technický problém," upozorňuje politolog.

Koláž: hns