„Nevidím sebemenší důvod, abychom jako Česká republika od tohoto našeho požadavku ustupovali. Ale ubezpečil jsem pana prezidenta, že se budeme maximálně snažit, aby to v žádném případě nebylo jakýmkoliv komplikujícím faktorem pro přijetí Chorvatska do Evropské unie," uvedl dále Klaus na setkání s chorvatským prezidentem Ivo Josipovićem.
Vláda bude prosazovat výjimku na Evropské radě
„Vláda jedná v souladu s politickým závazkem prosincové Evropské rady z roku 2009. To znamená, že věc bude časově spojena s nejbližší přístupovou smlouvou. Až bude tato smlouva, zřejmě s Chorvatskem, předložena na Evropské radě, předloží vláda návrh na takzvanou českou výjimku Evropské radě, a to podle postupu dle článku 48 odstavec 1-4 Smlouvy o Evropské unii," sdělil ParlamentnímListům.cz Petr Nečas. Článek 48 hovoří o změně primárního práva EU formou ratifikace všemi členskými státy EU.
Česká vláda má prosazení této výjimky ve svém programovém prohlášení: „Vláda se zasadí o co nejrychlejší praktické naplnění jednotlivých ustanovení Lisabonské smlouvy, včetně ratifikace protokolu číslo 30 při ratifikaci nejbližší přístupové dohody."
Socialistická charta
Český prezident dojednáním výjimky podmínil v roce 2009 svou případnou ratifikaci jím odmítané Lisabonské smlouvy. Podle původních plánů se měla v EU ratifikovat při přistoupení první nové členské země. Tou by mohlo být příští rok právě Chorvatsko.
Klaus výjimku z Charty základních práv EU připojenou k Lisabonské smlouvě zdůvodnil obavou o prolomení takzvaných Benešových dekretů a souvisejícími majetkovými požadavky bývalých sudetských Němců. Na rozdíl od české vlády tvrdil, že takové riziko kvůli schválení listiny existuje. Rovněž se mu nelíbí socialistické prvky listiny a to, že by dávala nové pravomoci nad Českou republikou Evropskému soudnímu dvoru v Lucemburku.
Ohrožení Benešových dekretů
„Nedílnou součástí Lisabonské smlouvy je Listina základních práv Evropské unie. Na jejím základě bude lucemburský Soudní dvůr EU posuzovat, zda jsou právní předpisy, zvyklosti a postupy používané v členských zemích v souladu s touto Listinou. To umožní obcházet české soudy a uplatňovat např. majetkové požadavky osob vysídlených po II. světové válce přímo u Soudního dvora EU. Listina dokonce umožňuje přezkoumávat již platná rozhodnutí českých soudů," uvedl 9. října 2009 prezident.
Podle Klause minulá česká vláda této pro Českou republiku životně důležité otázce nevěnovala dostatečnou pozornost a nevyjednala pro Českou republiku z této listiny takovou výjimku, jakou si vyjednalo Polsko a Velká Británie. Pro práva stanovená v listině budou v těchto dvou zemích nadále platit jejich vlastní zákony a budou o nich například v Polsku i nadále rozhodovat polské soudy.
„Před ratifikací si Česká republika musí alespoň dodatečně vyjednat obdobnou výjimku. Tím nám bude dána garance, že Lisabonská smlouva nemůže vést k prolomení tzv. Benešových dekretů. Myslím, že se tato výjimka dá rychle vyřešit," dodal tehdy Klaus.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
