Nelze předjímat, zda ÚS vyhlásí nález hned po dopoledním veřejném jednání, nebo rozhodnutí odloží na pozdější datum. Předmětem jednání ÚS není výsledek voleb ani samotné opatření, jímž byla Praha rozdělena. ÚS přezkoumává jen verdikt, jímž Městský soud v Praze loni zamítl volební žalobu Strany zelených, SNK ED a Věcí veřejných.

Pozornost se upře na verdikt soudu

Pokud ÚS stížnost proti tomuto verdiktu zamítne, výsledek voleb zůstane v platnosti. Pokud dá zapravdu stížnosti malých stran, tak zřejmě zruší verdikt městského soudu a nařídí mu nové projednání volební žaloby.

O rozdělení Prahy do sedmi obvodů rozhodlo pražské zastupitelstvo v červnu 2010. Říjnové volby vyhrála v Praze TOP 09, koalici ale vytvořili občanští a sociální demokraté. Žádný mandát po volbách nemá Strana zelených, SNK ED ani Věci veřejné, jimž k zisku zastupitelských křesel nestačilo překonání pětiprocentní klauzule.

Rozdělení do obvodů přišlo krátce před volbami

V ústavní stížnosti menší strany mimo jiné tvrdily, že Praha byla rozdělena na volební obvody příliš krátce před volbami. Podle stížnosti by lhůtou dostatečnou pro přípravu všech kandidujících uskupení byl jeden rok, a ne několik měsíců. K rozdělení prý navíc zcela chyběly věcné důvody.

Důležitým argumentem je také porušení principu rovnosti volebního práva. Zkrátka přišli nejen někteří neúspěšní kandidáti, ale také voliči. Stejný počet mandátů totiž mají více i méně lidnaté obvody, a tak se liší míra, v jaké konkrétní volič mohl složení zastupitelstva ovlivnit.

Související:

• Nepřesný Klaus. Ústavní soud řešil pražské volby už v roce 1998 
• VÍME PRVNÍ Ústavní soud si na pražské volby posvítí 29. března 
• Nové volby v Praze? Možný katalyzátor rozpadu vlády