Úřad vlády ČR se snažil ve spolupráci s Českým statistickým úřadem, hlavním organizátorem sčítání, připravit. Eva Košatková z kanceláře Rady vlády pro záležitosti romské menšiny představila opatření, která byla na podporu sociálně vyloučených Romů v průběhu sčítání přijata.

"Úřad vlády ČR ve spolupráci s ČSÚ inicioval nábor proškolení a vznik metodického manuálu pro asistenty sčítacích komisařů. Dále jsme zajistili, aby v každém kraji proběhla koordinační porada s romskými neziskovkami  a s romskými poradci a terénními pracovníky obcí s pracovníky regionálních pracovišť ČSÚ - akce probíhala pod záštitou krajských koordinátorů pro romské záležitosti, kteří působí v rámci jednotlivých krajských úřadů," popsala ParlamentnímListům.cz Košatková.

Téma SČÍTÁNÍ LIDU
Nové a ostré stížnosti na sčítání. Úřad začal mazat

Podle zastoupení etnik vzniknou v krajích a obcích menšinové výbory

Vláda připravila pro Romy i speciální leták, kde dává odpovědi na nejobvyklejší dotazy. "Při tvorbě letáku jsme vycházeli ze zkušeností Romů s předchozími sčítáními lidu z let 1991 a 2001," říká Košatková. Speciální pozornost prý čeští Romové věnují vyplňování kolonky národnosti. Významným faktorem, který prý působí na ochotu Romů přihlásit se úřední cestou ke své národnosti, je negativní zkušenost s jejich evidencí v minulosti, na kterou navazovala v období II. světové války protiromská opatření.

Asistenti sčítacích komisařů tak nejčastěji vysvětlují Romův výhody, kvůli kterým by měli svou národnost uvést. Především je to pravidlo, podle kterého v obci, kde se k některé z menšin přihlásí alespoň deset procent obyvatel, musí ze zákona nárok na zřízení výboru pro záležitosti menšin. Na úrovni kraje pak stačí pro zřízení výboru pět procent příslušníků minorit.

Romové se bojí pogromů

Jenže ani to mnohdy nestačí. "Romové mají skutečně největší obavy z uvedení národnosti. Chybí tam důvěra kvůli zneužití dat. Bojí se, že by se k datům ČSÚ mohl dostat někdo nepovolaný, vytipovat romské lokality a následně proti nim pořádat násilné akce. Tuto obavu prohlubuje zejména aktivita DSSS v poslední době, včetně pochodu Novým Bydžovem, násilnosti v Janově či chystaný pochod v severočeské Krupce," řekl ParlamentnímListům.cz asistent sčítacího komisaře pro oblast Hranic na Moravě Rudolf Sutorý.

Sledujeme téma Romové v Bydžově

Romové nicméně podle něj služeb asistentů využívají a o sčítání lidu se aktivně zajímají. "Stačilo obejít tři sídliště tady v Hranicích a začali chodit sami za mnou na Městský úřad. Nyní tu mám asi 40 vyplněných žádostí," dodává Sutorý. "Sčítání lidu využívá při sběru etnických dat metodu sebeidentifikace, kterou Rada vlády pro záležitosti romské menšiny považuje za eticky nejpřijatelnější metodu, protože dává příležitost Romům se dobrovolně, svobodně a informovaně přihlásit k národnosti," vysvětluje Eva Košatková jeden z důvodů, proč se možná nepodaří určit skutečné procentní zastoupení Romů v rámci ČR.

Potvrzuje to i terénní pracovnice Miroslava Kokyová, která asistovala sčítacím komisařům v Ostravě. "Bojí se, že je někdo vytipuje a napadne," říká s tím, že ne všechny se o potřebnosti uvedení národnosti pro účely statistiků podařilo přesvědčit. V Ostravě ale podle Kokyové zaznamenali ještě jeden problém. Asistenti komisařů sice byli proškoleni o jednotlivých náležitostech sčítání a jejich úloze, nicméně polovinu z připravených lidí komisaři neoslovili. To bylo pro asistenty nemilým překvapením.

"Myslím že tam byl nějaký šum v komunikaci. Nakomnec nás po ostravě chodilo šest (pro celý Moravskoslezský region vyčlenil ČSÚ 36 lidí) Nicméně s těmi, se kterými asistenti nakonec spolupracovali, jsme byli naprosto spokojeni, chystám se napsat dokonce děkovný dopis. Byl to naprosto profesionální přístup. Přišli jsme například do bytu, kde byli hlášeni dva olašští Romové. Jenže jich tam bylo asi sedm. Pro komisaře to byla nezvyklá situace, protože oni komunikují poměrně temperamentním způsobem. Ale podařilo se to zvládnout," popisuje momentky z práce sčítacích týmů Kokyová.

Asistent: Dvanáctičlenná rodina dá zabrat

Oblast Chomutovska, tedy i mediálně proslulé litvínovské sídliště Janov, obsluhoval v roli asistenta komisaře Jan Šipoš ze společnosti Člověk v tísni. Sám navštívil 150 domácností, jeho tým devíti asistentů má na starost Chomutov, Litvínov, Kadaň, Klášterec nad Ohří a Podbořany. Při pomoci s vyplňováním dotazníků se setkal s nepochopením u mnoha položek. "Tradičně jsem vysvětloval rozdíl mezi národností a občanstvím, bydlištěm rodičů, zda to bylo v ČR nebo na Slovensku. U dvanáctičlenné rodiny jsem se tak doceela zapotil, to mi věřte," popisuje Šipoš s tím, že pro práci asistenta je důležité určit hlavu rodiny.

"Respektive osobu, která její funkci pro tento případ převezme. Je zajímavé, že v drtivé většině případů se toho zhostili ženy, jejich manželé raději zůstávali stranou a moc se neangažovali," řekl ParlamentnímListům.cz Šipoš. V lokalitách jako je třeba Janov však služeb asistenta často využívali i Češi. Šipoše osobně pak kontaktovali i bezdomovci, kteří měli zájem nechat se sečíst.

Příliš zvědavý bytový list

Jako jednoznačně nejsložitější úkon pak oslovení asistenti označují shodně tzv. bytový list. "Nejen pro Romy je složité vyznat se v tom. A oni konkrétně pak mnohdy nevěděli, kdo bude 26. března, tedy v rozhodný den přítomen, zda mají ty osoby uvést jako že jsou na návštěvě, nebo v bytě pobývající, zda tam budou déle než 14 dní atd. Skutečnou lahůdkou jsou pak ty technické údaje bytu. Tady se mnohdy musí vzít do ruky metr a normálně to přeměřit. Někteří Romové totiž ztratili bytový dekret takže jinak se to prostě dělat nedá," říká s nadsázkou Šipoš. To potvrzuje i Miroslava Kokyová. "Setkala jsem se s nepochopením, proč by měli uvádět metráž záchodu, koupelny nebo kuchyně. proč tom prostě nestačí uvést 3plus1 v družstevním vlastnictví," dodala asistentka komisaře.

Na území celé České republiky nasadila Rada vlády pro záležitosti romských menšin celkem 139 asistentů. Nejvíce se jich pohybovalo v kraji Moravskoslezském (36), Ústeckém (26) a Olomouckém (14). Pouze jediný asistent pak fungoval v Praze a na Vysočině. nyní je jeich práce v podstatě u konce, formuláře jsou již rozdány i s potřebným vysvětlením. Potřebná data, například kolik lidí ze sociálně vyloučených lokalit vyplnilo formuláře po internetu či skutečně využilo služeb asistentů, bude mít Rada vlády pro menšiny i ČSÚ k dispozici až po ukončení sčítání. Jedna věc je ale už jistá - vzhledem k obavám Romů ze sílící radikální pravice se je ani tentokrát sečíst přesně nepodaří.

Psali jsme:
Sčítání lidu? Bezdomovce se beztak sečíst nepodaří
Sčítání lidu budí rozhořčení. Komisaři nestíhají 
Do mého záchodu státu nic není, brojí proti sčítání Matějka 
Nechci sečíst! Sčítání vrcholí, Klausův muž odmítá vyplnit 
Češi věří statistickému úřadu. Sčítání je potřebné
Sčítání lidu je zbytečná, blbá a drahá buzerace, zlobí se část ODS
Nechci být sečten! píší lidé státu. Ekonomové kývají

Foto: Hans Štembera