V zákoně se o sociální kartě píše: „Sociální karta má mít tyto funkce: identifikační - pro účely průkazu oprávněné osoby; autentizační - pro účely ověření oprávněné osoby ve vztahu k jednotnému informačnímu systému práce a sociálních věcí; platební - pro účely sociálních dávek a dávek v nezaměstnanosti." Sloužit má tak jako průkaz pro TP, ZTP nebo ZTP/P.

Podle Václava Krásy, předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením, ale jde jen o „hybrida mezi klasickou sociální kartou, která je ve světě používaná k identifikaci nároků, a bankovní platební kartou". A s tím Krása nesouhlasí. Je prý nepřijatelné, aby jakýkoliv takový průkaz sloužící k identifikaci zároveň sloužil i ke sledování plateb touto kartou.

Tímto střetem by podle Krásy sociální karta porušovala soukromí jejího držitele. „Držitel karty bude nutně, přinejmenším v části společnosti, dehonestován - 'i platit za něj musí úřad'. Taková osoba bude považována za osobu méněcennou, neschopnou života za podmínek, za nichž žijí a s penězi nakládají ostatní lidé," píše Krása na svém blogu na serveru Aktuálně.cz. Dále považuje vůbec takové zavedení z části platební karty za finančně velice náročné.

„To je dokonalá sociální politika, pouze příjemce pomoci není potřebný občan, ale bankovní svět," komentuje Krása na svém blogu. Jedním z dalších argumentů je i to, že držitel karty tak bude donucen provádět platby u jedné konkrétní banky, kterou mu stát vybere. Navíc výdaje za bankovní operace by měl občan sám platit ze svých sociálních dávek, alespoň podle předkladatelů zákona.

Čtěte:

Sociální reforma: Místo desítek příspěvků dostanou postižení dva

Do ulic míří i handicapovaní. Bouří se proti sociální reformě

Václav Krása: Pane ministře Drábku, nelžete