Na studii o vystěhovaných rodinách se pracovalo od loňského října do letošního ledna. V říjnu 2006 Vsetín, v jehož čele tehdy stál nynější lidovecký senátor Jiří Čunek, odsunul neplatiče a další romské rodiny z rozpadajícího se objektu v centru. Řada lidí skončila v kontejnerových domech na okraji města, sedm desítek lidí se stěhovalo do jiných okresů. Přesun kritizovali obhájci lidských práv, romské organizace i experti. 

Čunek v rozhovoru České televizi ve čtvrtek řekl, že závěry zprávy nezná. Zopakoval však, že přestěhování nešlo udělat jinak. "Dům padal, my jsme byli nuceni lidi vystěhovat a neměli kam. Podle rozhodnutí soudu jsme je mohli vystěhovat na ulici," uvedl senátor s tím, že tento krok by vládní agentura určitě nekomentovala kladně. 

Současné vedení radnice se hodlá poučit

Místostarostka Vsetína Květoslava Othová (KDU-ČSL) ve čtvrtek řekla, že radnice si závěry zprávy probere. "Některé jsou inspirativní. Tehdy jsme dělali rozhodnutí v nějakém čase a za nějakých okolností. V dané chvíli to bylo řešení, které umožnilo rodinám, jež neměly nárok na náhradní bydlení, mít střechu nad hlavou," uvedla. Radnice podle ní obsah zprávy zná. "Vezmeme si z toho do budoucna poučení pro další úvahy o integraci sociálně znevýhodněných či méně vzdělaných obyvatel," dodala Othová. 

Šest romských rodin skončilo v obcích na Jesenicku, Prostějovsku a Uherskohradišťsku. "Postup měl pro vystěhované rodiny katastrofální důsledky a zároveň byl nákladným řešením pro stát a obce. Sociální situace všech rodin se zhoršila, všem rodinám v současnosti hrozí exekuce a vystěhování," uvedla agentura. 

Domy pro šest rodin za 2,5 milionu

Podle jejích představitelů další výdaje, které si přemístění Romů vyžádalo, převýšily náklady na terénní a sociální práci s rodinami v místě jejich původního bydliště. "Došlo k odložení a přesunutí nákladů na jiné instituce - obce, kraje a stát. Některé zvýšené náklady je však nucen postupně hradit i Vsetín," uvedl šéf agentury Martin Šimáček. 

Pořízení domů, do kterých se šestice rodin přesunula, stálo 2,5 milionu korun. Většina nemovitostí byla ve špatném stavu, u jedné bylo rozhodnutí o odstranění stavby. Nutné opravy podle agentury chudé rodiny zatěžují. Třem rodinám byla navíc na dům okamžitě kvůli dluhům nařízena exekuce. "Rodiny nebyly připraveny na vlastnické bydlení, jejich finanční situace zcela neodpovídala nákupu nemovitostí ve špatném stavebně-technickém stavu," uvedl Šimáček. Podle něj argument někdejšího starosty Čunka, že se lidé postaví na vlastní nohy, byl absurdní. 

Podle Čunka ale rodiny dostaly bezúročnou půjčku až do půl milionu korun se splátkovým kalendářem na 20 let. Město jim pak s jejich souhlasem vybralo dům, který se dal za tyto peníze pořídit. "Řekněte mi, která jiná rodina, neromská či neproblémová, takové dary od města může získat. Nikdo je nezíská," zdůraznil senátor. 

Přestěhovaní Romové se příliš nezačlenili

Zjištění agentury potvrdil starosta Čech pod Kosířem na Prostějovsku Milan Kiebel. Podle něj vsetínští Romové sice mají v obci trvalé bydliště, do obce se ale příliš nezačlenili. "Je to špatné, do vesnice nezapadli. Byli vytrženi z prostředí, které znali, nechtěli sem. Děti nechodí moc do školy, v domě, kde jich je nahlášeno 11, přebývá někdy 20 až 30 lidí. Podle toho to vypadá," uvedl. Problémy jsou i ve Vidnavě na Jesenicku, kde v jednom domě původně bydlely dvě rodiny vsetínských Romů. "Jsou s nimi problémy, jsou nepřizpůsobiví. Neplatí za odpady či za vodu, narušují pořádek. Navíc jich neustále přibývá, jezdí k nim jejich rodiny. Určitě to nebyl šťastný krok," řekla starostka Vidnavy Eva Pavličíková. 

Podle agentury se bytová a ekonomická situace rodin zhoršila. Hrozilo kvůli tomu odebrání dětí, pět z nich skončilo v dětských domovech. Stát tak musel na jejich péči ročně zaplatit přes milion korun, podotkl Šimáček. Malé obce zas neměly sociální pracovníky a příslušné služby, neziskové organizace v nich nepůsobily. Začalo se tedy žádat o dotace. Kraj musel pomoc sdružení koordinovat. Vzniklá "krizová situace" zatížila i starostky a starosty, kteří ji museli řešit. "V některých obcích vznikl otevřený odpor původních obyvatel proti přistěhované rodině. Za této situace je soužití téměř nemožné," dodal Šimáček. 

Čunek v souvislosti s přestěhováním rodin do jiných obci uvedl, že město nemohlo udělat nic jiného. "Ve Vsetíně to už nešlo a vyhodit na ulici jsme je nechtěli, tak nezbylo, než jim najít bydlení v jiných obcích," dodal. 

Čtěte také:

• Romové se při sčítání obávají uvést národnost, bojí se zneužití

• Začleňování musí začít co nejdříve, říká Šimáček