Změny podle propočtů ministerstva financí dopadnou nejvíce na důchodce a nízkopříjmové domácnosti s dětmi. Těm by ale měl stát následně dopady změn DPH nahradit pomocí valorizace důchodů nebo sociálními dávkami. Návrhy má podle materiálu předložit ministerstvo práce a sociálních věcí. Nicméně už schválený návrh obsahuje zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě u daně z příjmů fyzických osob o 1800 korun ročně, tedy o 150 Kč měsíčně.
Životní náklady stoupnou o několik stokorun
Podle propočtů MF by se životní náklady důchodců měly v roce 2012 zvýšit o téměř dvě procenta, měsíčně o 313 korun. Nízkopříjmovým domácnostem by pak měly životní náklady měsíčně stoupnout o 263 korun, tedy o 1,87 procenta. V příštím roce by přitom měly životní náklady kvůli změně DPH stoupnout všem skupinám domácností.
Naopak v roce 2013 by měly náklady růst pouze důchodcům a nízkopříjmovým domácnostem s dětmi. Ostatním by měly mírně klesnout.
Podle studie institutu CERGE-EI plánované zvýšení spodní sazby daně z přidané hodnoty ukrojí příští rok z reálných příjmů tuzemských domácností v průměru 247 korun měsíčně. V roce 2013 se jejich výdaje kvůli sjednocení sazeb DPH zvýší průměrně o 410 korun. Nejvíc změna zasáhne desetinu lidí s nejnižšími příjmy. Jednotnou sazbu daně z přidané hodnoty nyní z členských zemí používá pouze Dánsko.
Peníze z DPH mají podle koaliční dohody jít na velkou důchodovou reformu. Mají nahradit výpadek způsobený odklonem peněz do nově zavedených soukromých penzijních fondů.
Zvrhlé a přehnané, komentuje opozice
Se zvýšením DPH v žádném případě nesouhlasí opozice. „Vláda ztratila soudnost, chtějí z naší země udělat zemi chudáků, jsou to asi zvrhlíci, kteří mají potěšení z problému jiných lidí," míní pro ParlamentníListy.cz středočeský hejtman David Rath.
„Je to jedna z nejvyšších sazeb v Evropské unii. Je to tvrdé a navíc zbytečné, kompenzace to nepokryjí," zlobí se poslanec KSČM Jiří Dolejš.
Změny DPH by měly pocítit i obce a jednotlivá ministerstva. "Největší dopad se očekává u výdajů na městskou dopravu, oprav bytového fondu, svozu odpadů a samozřejmě příspěvků na provoz zřizovaných organizací (například školy, školní jídelny, knihovny), kde se změna týká zejména zvýšení cen vodného, dodávek tepla a potravin pro školní jídelny," uvádí schválený materiál.
Větší města odhadují zvýšení výdajů do 10 milionů korun. V případě Brna MF předpokládá zvýšení výdajů o 65 milionů korun a například v případě Ostravy o 47 milionů korun. V případě ministerstev by měly příští rok náklady stoupnout o více než dvě miliardy korun a v roce 2013 o 5,5 miliardy korun.
Související:
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vfe, tom
