Související:
- Sokol k exekuci kvůli Diag Human: Překvapivý krok to je, ale zvrat v kauze ne
- Diag Human: Rozhodčí nález proti ČR je pravomocný a vykonávatelný
V celé věci je však klíčová jedna věc: vyznačení právní moci na rozhodčím nálezu. Tato záležitost navíc s největší pravděpodobností bude důležitá i k rozuzlení akce s obrazy. A to přestože právní zástupce firmy Diag Human Jan Kalvoda tvrdí, že se proti nálezu z okru 2008 Česká republika odvolala špatně a tak je tímto aktem pravomocný.
Důležitost vyznačení právní moci ParlamentnímListům.cz potvrdila i náměstkyně právních služeb Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Milada Šípková. Tento úřad totiž s Diagem vede za stát spor a proto jen on může v rozhodčím řízení činit právní kroky.
„Podle našich informací tam ta vyznačená plná moc není. Stoprocentně to ale nevíme. Podle platných zákonů by ji tam správně předseda rozhodčího senátu vyznačit určitě neměl, respektive nesměl. Nález tak ani nemůže být vykonatelný," řekla Šípková.
„Já nemohu a nesmím říci, zda jsem na rozhodčí nález právní moc vyznačil," odvětil pak k dotazu ParlamentnímListům.cz předseda rozhodců Květoslav Růžička s odkazem, že je prý vázán mlčenlivostí.
Sledujeme kauzu Diag Human
Růžička: Úředníci si to zavinili sami
Co ale vyznačení právní moci znamená? Laicky řečeno na dokumentu rozhodčího nálezu vydaném v létě roku 2008 musí být viditelně a nejlépe hned na první stránce připsáno, že nález byl shledán v právní moci. Podepsán pod tím pak musí být předseda rozhodčího senátu, kterým je v tomto případě zmiňovaný Růžička. Rozhodci totiž nemají k dispozici kulaté razítko, jako je tomu u soudu. I celé řízení zde běží jinak, než je u soudu běžné. Všechno se totiž musí odehrávat přesně podle rozhodčí smlouvy. Ta k Diagu byla uzavřena 18. 9. 1996 a je pod ní podepsán Jiří Oršula, jako advokát Diag Human a za stát pak tehdejší ministr zdravotnictví Jan Stráský.
„Úředníci tohoto státu si to zavinili sami. Bohužel návrh na přezkum rozhodčího nálezu ze srpna 2008 není právoplatný, neboť jej za stát podepsali lidé, kteří k tomu neměli ze zákona oprávnění. Konkrétně ministr zdravotnictví Tomáš Julínek a generální ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Miloslav Vaněk. Jestli jsem tam vyznačil právní moc, či nikoliv, to ale neřeknu," sdělil dále pro náš server Růžička.
Kalvoda: Doložka právní moci podmínkou vykonatelnosti není
„Vídeňský soud má k dispozici vše potřebné, včetně ověření kopie nálezu. Přijměte informaci, že doložka právní moci podmínkou vykonatelnosti není, je jen jejím potvrzením. Sama právní moc a vykonatelnost rozhodnutí však nastává za splnění podmínek zákona a bez ohledu k tomu, zda je či není rozhodnutí doložkou opatřeno," vysvětlil pak ParlamentnímListům.cz sám Kalvoda. I pro zasvěcené to zní kostrbatě a nesrozumitelně.
Jenže když se jeho slova podrobí bližšímu zkoumání, lze z nich vyčíst, že to, co poslal do Vídně, skutečně v právní moci není. Bez toho to ale bude mít těžké.
„Podle mého názoru nelze podle rakouského práva výkon rozhodnutí provést bez toho, aby na rozhodčím nálezu nebo na rozsudku bylo rozhodcem či soudem vyznačeno, že to rozhodnutí - tedy rozhodčí nález nebo rozsudek - nabylo právní moci," upozornil náš server odborník, který v kauze kdysi aktivně figuroval a zná tedy její spletitosti.
Jak je tedy možné, že soud ve Vídni v galerii Belvedere obrazy zabavil? „Nikdo dosud neví, jestli jsou skutečně zabavené, ale jestli ano, pak je nyní nemůže jen tak nikdo odvést, a dát je přímo Kalvodovi, jak média naznačují. Jde o podobný proces, jaký vzniká v Česku, když se vydá exekuční příkaz. Také napřed exekutor označí případnou nemovitost na katastru, aby s ní majitel nemohl hýbat a prodávat jí," vysvětlila právnička Šípková.
Kalvoda? Ten to jen zkouší. A zřejmě i mate
Podle ní celou akci s obrazy učinil Kalvoda proto, že tak činit může. „Každý můžeme mít svůj právní názor. Pan Kalvoda se jen snaží jakoukoliv cestou vymoci peníze pro svého klienta," zmínila dále Šípková s tím, že v tomto případě Kalvoda jen mate.
„My ale zatím žádné dokumenty od vídeňského soudu nemáme k dispozici," upozornila dále Šípková. Úřad podle ní čeká doručení spisu každým dnem. „Stále probíhá rozhodčí řízení a to přezkumné. V tuto chvíli je celá záležitost u Městského soudu v Praze, který by měl potvrdit jmenování dalších dvou rozhodců," poznamenala dále Šípková.
Úřad si ale dle jejích slov vyžádá kvůli vídeňské akci odborníky na exekuční právo i na mezinárodní, potažmo rakouské právo. „Vykonatelnost se posuzuje podle práva státu, kde je o ní žádáno. Je možné o ni žádat i v Rakousku, ale předpokládáme, že tam mají stejná práva jako u nás," dodala právnička z ÚZSVM.
Stát se bude hájit článkem 5
A jak se bude český stát hájit? Nejspíše se podle Šípkové bude řídit článkem 5 E Newyorské úmluvy. V něm se říká, že „uznání a výkon nálezu mohou být odepřeny na žádost strany, proti níž je nález uplatňován, pouze tehdy, když tato strana prokáže příslušnému orgánu země, v níž je žádáno o uznání a výkon: že nález se dosud nestal pro strany závazným nebo byl zrušen nebo že jeho výkon byl odložen příslušným orgánem země, v níž nebo podle jejíhož právního řádu byl vydán."
Související:
Společnost Diag Human, kterou vlastní někdejší obchodník s krví Josef Štáva, se státem vede arbitráž, nebo-li rozhodčí řízení ad hoc od roku 1996. Rozhodčí smlouva přitom upravuje způsob vedení arbitráže a mimo jiné stanovuje, že každé rozhodnutí rozhodčího senátu může být přezkoumáno senátem v jiném složení. V minulosti došlo k takovému přezkoumání už dvakrát, byl tedy přezkoumán i mezitímní i částečný rozhodčí nález a to vždy rozhodčím senátem v novém složení.
K věci:
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
