Jako první informovaly ParlamentníListy.cz o Janečkově úmyslu rezignovat na post generálního ředitele veřejnoprávní České televize. Janeček svůj odchod zdůvodnil bez bližších podrobností svým zdravotním stavem. Informace o možné rezignaci se zdála být dlouho nevěrohodná, protože jak redakci potvrdil zdroj z Janečkova blízkého okolí, byl šéf veřejnoprávní televize hrozbou odchodu z funkce a prohlášeními o rezignaci doslova pověstný.

Související:
Generální ředitel ČT Janeček oznámil rezignaci

Rezignace co čtrnáct dní

Poslední řadu měsíců kolovala zejména v ČT zpráva o jeho rezignaci prakticky každých 14 dní. Z toho důvodu rezignaci Janečka do dnešního dne nikdo nevěřil. Jak ParlamentníListy.cz uvedly, příslovečnou poslední kapkou mohla být pro Janečka lékařská zpráva o jeho zdravotním stavu.

Za jeho odchodem však může stát i nové složení Rady České televize, do níž už nebyli znovu zvoleni její dosavadní šéf Jiří Baumruk a Helena Fibingerová, kteří Janečka výrazně podporovali. Janeček se nikdy netajil tím, že v případě nezvolení Baumruka bude vážně uvažovat o rezignaci.

Každopádně radu nyní čeká anabáze, na jejímž začátku je volba nového šéfa tohoto orgánu, který nahradí odcházejícího Baumruka a bude mít nemalý vliv na další úkol rady. Tím bude volba nového šéfa České televize. ¨

• Nový šéf ČT by mohl být vybrán do konce srpna, míní Baumruk

Pár jmen na "generála" už koluje

V kuloárech ČT se nejvíce hovoří o bývalém šéfovi televize Nova Petru Dvořákovi. Jako možní adepti jsou zde často skloňování současný ředitel ČT24 Roman Bradáč a ředitel nových médií ČT a Bradáčův předchůdce Milan Fridrich.

Vyloučit z okruhu adeptů ovšem nelze ani výkonného ředitele TV Óčko Hynka Chudárka, který se už o ředitelské křeslo v ČT ucházel. Šušká se, že o překvapení by se mohl postarat svojí kandidaturou i známý moderátor Václav Moravec či prozatímní ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan.

Odcházející šéf České televize Jiří Janeček se svým osmiletým působením v křesle generálního ředitele zařadil vedle Ivo Mathé k nejdéle „sloužícím" ředitelům této televize. Během tohoto období čelil několika mediálním skandálům.

Nějaký ten skandál by se našel

Janeček byl od roku 1979 kandidátem KSČ a následně byl do strany v srpnu 1981 přijat. Navíc byl podle dostupných dokumentů veden mezi asi pětadvaceti nejvlivnějšími komunisty na Táborsku. Tuto skutečnost však ve svém životopise s nímž kandidoval na generálního ředitele ČT „opomenul".

Čelit musel i medializaci svých majetkových poměrů, když deník Blesk přinesl jeho fotografii na luxusní trojkolce. Útoky odrážel tvrzením, že milionová trojkolka dosahovala sotva třetinové hodnoty, když ji jako ojetou kupoval.

Vysvětlovat Janeček musel i ve finále neuskutečněný prodej lukrativních pozemků České televize společnosti, která stavěla byty v Hyacintové ulici na Zahradním Městě, kde si ředitel Janeček koupil byt.

Související:

• Radní Makrlíková se ptala Janečka na pozemky, radní se jí vysmáli
• Byla ojetá, hájil šéf ČT Janeček nákup luxusní motorky

Chudáka ČT z Janečka neudělala

Nemalý rozruch způsobil i Janečkem vypsaný tendr, jehož vítěz měl za šest a půl roku správy, vybírání a kontroly poplatků získat od televize 1,06 miliardy korun. Rada České televize pak v lednu letošního roku vyzvala vedení veřejnoprávní stanice, aby tendr zrušilo.

Pod drobnohledem médií byl i Janečkův plat a přiznané bonusy. Například v červnu 2010 mu byla radou odsouhlasena jednorázová odměna ve výši 700 000 Kč. Sám Janeček pak proslul výrokem pro Lidové noviny: "Kdyby si vynásobili můj měsíční plat a manažerské odměny, tak by jim vyšlo, že jen za posledních sedm let jsem vydělal minimálně 14 milionů. A taky je mi 54, takže snad není neobvyklé mít něco našetřeno."

Toušlová mu vykládala karty

Nemalou medializací prošla i jeho životní pouť se moderátorkou ČT24 Ivetou Toušlovou, která mu byla i po jejich rozchodu stále nablízku. Hodně se mluvilo i o jejím vlivu na Janečka prostřednictvím vykládání karet. Zkrátka nežili spolu, ale svůj vliv si na Janečka udržela.

Jiřímu Janečkovi se jako generálnímu řediteli veřejnoprávní instituce podařilo prosadit navýšení koncesionářských poplatků a zahájit restrukturalizaci ČT. Upřít mu nelze ani to, že se mu spolu s Milanem Fridrichem podařilo rozšířil nabídku ČT o dva kanály ČT24 a ČT 4. Do zdárného konce pak dovedl i přechod televize z analogového na digitální vysílání.

ČT zná jak své boty

Jeho největší předností bylo podle řady pozorovatelů to, že Českou televizi a její lidi důvěrně znal. Pracoval zde totiž od roku 1989. Na přelomu roků 2000 a 2001 byl vůdčí osobností stávky v České televizi a generálním ředitelem instituce se pak stal v roce 2003.

Bulvární deník Aha! uvedl, že Janeček trpí rakovinou prostaty. "Na to se mě, prosím, neptejte, je to příliš osobní. O tom opravdu nebudu mluvit," řekl deníku Janeček.

Čtěte také:

• Ředitel ČT Janeček v ohrožení. Nahradit ho může exšéf Novy
• Jiří Janeček: Hokej jako společenská katarze
• Janeček z ČT se nedá. Umělce neposlechne, náklady dá na web

Foto: Hans Štembera