Putnovou znepokojilo, že se koncentrují školy, na kterých neuspěli studenti ve vysokém procentu. Ze špatných výsledků studentům přitom podle poslankyně nelze příliš vinit vedení škol ani učitele. "Je to selhání systému. Celá léta fungoval a rodiče věřili, že bude fungovat dál. Poslali tam děti v dobré víře," uvedla.

Musí se stanovit standardy, co mají maturanti znát

Řešením je podle ní stanovení standardů, co má budoucí maturant znát. Správci sítě škol se prý musejí podívat také na koncepci. "Aby nedocházelo k tomu, že kdokoli má zájem studovat, aniž by měl předpoklady, studovat může," řekla. ČR prý musí mít stanoveno procento žáků v populaci, kteří mají mít maturitu, a nepřekračovat ho.

Poslankyně je také proti plošnému zveřejňování výsledků a odkrývání žebříčků škol. "Nebylo by to ani fér. Oni se rozvíjeli v prostředí, nebyli seznámeni s tím, co se po nich bude chtít," řekla a připomněla, že se nejdřív uvažovalo o státní maturitě z matematiky i jednostupňové zkoušce.

Maturitu neudělalo téměř 20 procent studentů. Ukazuje to na neutěšenou situaci ve školství

Šéf jihomoravské TOP 09 Jan Vitula považuje za chybu, že gymnázia neměla povinnou těžší verzi maturity, která po požadavcích ředitelů gymnázií vznikla. Podle něj je třeba řešit i situaci vysokých škol, která už dnes mají pro nastupující studenty víc míst, než kolik je lidí v populačním ročníku, a to "včetně speciálních škol".

U maturit propadlo 19,5 procenta studentů, v minulosti to bývalo kolem 12 procent. Navíc skoro 11 procent žáků učitelé k maturitám nepřipustili. "Ukazuje to na neutěšenou situaci ve středním školství," komentovala čísla Putnová.

Související:

• Studenti se bouří proti státním maturitám. Píší dopis ministrovi 
• Chládek: Státní maturity žhavým adeptem na průšvih roku 2011 
• Státní maturity provázejí podivné věci, říká tajemně expert