Dvěma stovkám poslanců v tomto týdnu skončila poslední řádná schůze. Měli by se ovšem sejít ještě mimořádně na dva dny v červenci kvůli hlasování o reformách vlády.

Jak dopadl jejich první rok v novém složení po loňských volbách, kdy se do sněmovny dostala více než polovina sněmovních nováčků?

Devatenáct schůzí, jedno hlasování o nedůvěře a 61 jednacích dní. V české politice se jedná o průměr. "O patnáct dní víc pracovali poslanci jen v roce 2002. Zajímavé je, že stejně dlouho jednali zákonodárci už třeba v roce 1926," upozornila Česká televize.

Nikdy nebudu mluvit o věcech, kterým nerozumím

Třináct poslanců za uplynulý rok vůbec nepřišlo k řečnickému pultíku a tak o jejich názorech na projednávané zákony veřejnost neví. Byli to třeba Jaroslav Martinů z ODS, Alena Hanáková z TOP 09 nebo komunistka Gabriela Hubáčková. Jen o málo lepší byl jejich kolega Pavel Antonín, ten promluvil letos v květnu: "Máte mě možnost na tomto místě vidět poprvé, protože když jsem přišel do Parlamentu, řekl jsem, že nebudu nikdy mluvit o věcech, kterým nerozumím." A svému slovu dostál, upozornila ČT.

Do lavic mají poslanci zasednout ještě mimořádně na dva dny v červenci a zpět se vrátí na konci srpna. Mohli by rovněž rozhodnout o vydábní Víta Bárty k trestnímu stíhání.

Deník Aha spočítal, že za prázdniny daňoví poplatníci poslancům zaplatí 168 milionů korun. Jeden poslanec tak přijde celkově erár za měsíc na 290 tisíc korun.

Psali jsme:
O vydání Bárty a Škárky se možná rozhodne až v září
Vláda se zbláznila. Nevyberou ani korunu navíc, naříká pravicový intelektuál