Opozice i odbory jsou ovšem proti novele zákoníku. Například podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa jde o velice jednoduché zpružnění trhu, které ovšem nepočítá s dalšími věcmi - jako možnostmi bydlení v dané lokalitě či zda se dotyčný má jakou dopravou dostat na své nové pracovní místo.

Související: Drábkova novela zákoníku práce prošla vládou

Šimerka se ovšem „své" novely zastával. „Zahrnuje povinnosti zaměstnanců i zaměstnavatelů, jde o úhel pohledu," vysvětloval. Pro někoho jsou pak podle něj uvedené povinnosti nedostatečné, pro jiné jsou zase přílišné - novela má podobu kompromisu.

Komunista Filip ale oponuje, že nový zákoník práce bude spíše omezovat práva pracujících a nenabídne jim za to žádné kompenzace. Zdůraznil také, že v určitých aspektech prý stejně zaostáváme za zbytkem Evropy.

Šimerka poté vysvětlil, proč se v novele zvyšuje limit pro dohody o provedení práce z dosavadních 150 na 300 hodin ročně - má to narušit zneužívání v tzv. švarc systému. Filip však opět oponoval: „Je to spíše rezignování na to, aby se tu nešířil švarc systém."

Čtěte více:

Vláda projedná novelu zákoníku práce, reformu penzí a zdravotní zákony

Vláda byla pro zákon o inspekci bezpečnostních sborů. Ministři hlasovali jednomyslně

Změny v zákoníku práce poslanci přijali. Řekli ano i vyšším poplatkům u soudu