Prezident Václav Klaus tento týden odmítl připojit svůj podpis ke dvěma zákonům schváleným sněmovnou, nevyužil ale ani práva veta a zákon poslancům nevrátil. Podobné gesto, kterým dal najevo své výhrady ke schválené normě, Klaus udělal už v minulosti. Podle ústavních právníků je ale takový postup v rozporu s tím, jak roli hlavy státu popisuje ústava. Pro prezidenta z toho nicméně žádná sankce nevyplývá a chybějící podpis nebrání ani tomu, aby zákon řádně platil.

Prezident jen stvrzuje správnost procedury

Prezident má podle ústavy právo "vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen". O vráceném zákoně pak znovu rozhoduje sněmovna a může prezidentovo veto přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců. Ústava ale zároveň obsahuje článek, podle nějž "přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády".

SLEDUJEME téma důchodová reforma 

Podle experta na ústavní právo Jana Kysely z ústavy jasně vyplývá, že prezident má povinnost na konci legislativního procesu přijatý zákon podepsat. Problém podle něj ale je, že Klaus i jeho předchůdce Václav Havel tuto "ověřovací funkci" začali zaměňovat za vyjádření svého postoje k zákonům.

"Podpis není výrazem souhlasu, nebo nesouhlasu, ale je v podstatě notářským ověřením zákonodárného procesu," řekl.

Stejný názor má i děkan Právnické fakulty UK Aleš Gerloch. "Je to postup, který je mimoústavní. V tomto smyslu není vhodný, protože ukazuje na to, že prezident republiky nectí plně ústavu," řekl ČTK. Také podle něj není smyslem podpisu vyjadřovat názory prezidenta republiky, od toho prý slouží veto. Podpis má být pouze kontrolou toho, že legislativní proces byl v pořádku.

K tématu: Štěch: Malá důchodová reforma bude mít negativní dopad na občany ČR

Zákon nicméně podle Gerlocha může být vyhlášen i bez podpisu prezidenta. Kdyby se totiž jeho podpis vyžadoval, znamenalo by to, že by měl právo zablokovat jakýkoliv zákon, s čímž ústava parlamentní demokracie nepočítá.

Za co všechno prezidenta trestat?

Podle dnešní ústavy prezident může být zbaven funkce pouze kvůli velezradě. V návrhu na přímou volbu prezidenta vláda uvažuje o tom, že by mohl být odvolán také za hrubé porušení ústavy. Podle Gerlocha by ale zřejmě nepodepsání zákona nebylo považováno ani za hrubé porušení ústavy.

Také podle Kysely je podpis prezidenta pod přijatým zákonem, stejně jako u předsedy sněmovny a předsedy vlády, pouze stvrzením legislativy, kde prezident vystupuje jako státní orgán, nikoliv jako politik. "Nejde o výraz, zda se mi to líbí nebo ne, ale čistě o ověřovací funkci," řekl Kysela.

Čtěte také: Langšádlová (TOP 09): Reforma posílí rodinné vazby

Původní záměr ústavy je podle obou expertů takový, že prezident měl na konci legislativní pouti podepsat i takové zákony, které před tím vetoval. Proti takové praxi se ale dříve ohradil Havel. Sněmovna si pak v roce 1995 dala do svého jednacího řádu formulaci, podle níž vetované zákony po přehlasování prezidenta už hlavě státu nevrací. Klaus roli prezidenta při podepisování zákonů posunul ještě dál, když "nepodepsáním" dává svůj postoj najevo i u takových norem, které sněmovně nevrátí, vysvětlil Kysela.

Klaus se rozhodl nechat bez podpisu takzvanou malou důchodovou reformu a také novelu zavádějící certifikáty u biopaliv. Obě rozhodnutí doprovodil kritikou norem. Ani jeden ze zákonů ale sněmovně nevrátil.

Související:

Dienstbier (ČSSD): Klaus opětovně porušuje ústavní povinnosti hlavy státu

Klaus není sám. S kritikou důchodů souhlasí i Filip: Mají nás za hlupáky