Jak tráví půlnoci půlnoc lékař a poslanec ČSSD Jiří Koskuba?

Třeba poslední půlnoc jsem trávil u počítače v nemocnici, protože z doktorů se stali spíše takoví úředníci. A krátce po půlnoci dorazila opět sanitka s dalším, byť chronickým pacientem, který se rozhodl, že své problémy bude řešit neprodleně. Takže poslední půlnoc jsem trávil pracovně.

Proč se stal primář, tedy patrně úspěšný lékař, poslancem?

Lékařství za posledních dvacet let a zdravotnictví jako takové se sice rozvíjí, ale pracovní podmínky v něm se svým způsobem zhoršují. A já se vám přiznám, že jsem toužil po tom nějak to změnit. Po roce v Poslanecké sněmovně mohu mohu říct, že se mi to zatím příliš nedaří.

K tématu:
Julínkův mluvčí varuje: Nevíte, zda léčí či zabíjí. Reforma teprv přijde
Rath Hegerovi vmetl: Půjdete do důchodu s tím, že jste rozvrátil zdravotnictví
Rath řádil: Kvůli vládě nás budou léčit křenovými plackami
Profesor Keller: Budou vás léčit jako zvířata. Víc za peníze 
Odborář burcuje proti vládě: Budeme je válcovat výrobními prostředky

Máte dvě práce, lékařskou a poslaneckou, jak trávíte volný čas, kterého patrně není mnoho?

Když už mám volný čas, tak se ho snažím trávit ve velice úzkém okruhu mých blízkých. A baví mě zahradničení a také historie. Tak když mám volné půlnoci, to se většinou probudím po krátkém spánku, který mě přepadne u televize nebo novin, a to je doba, kdy je všechno v klidu a já se můžu hrabat jak v knihách, tak v počítači. No a také, jak jinak, v tu dobu dělám parlamentní práci, protože to se dělá nejlépe, když celý dům spí.

V ČSSD máte tak trochu pověst rebela, čím to?

Já tím, že jsem celých dvacet let pozoroval vysokou politiku zvenku, tak přeci jenom jsem tam přišel, jak se nerado říká, ale přeci jenom je to pravda, s názory prostého lidu. A mě česká politika přijde neskutečně těžkopádná, propletená... Asi to je vlastnost medicíny. My když něco musíme řešit, tak se to snažíme řešit co nejrychleji v zájmu pacienta. My se musíme hrozně rychle rozhodovat. A mě vadí taková ta těžkopádnost, váhavost. A ten rok, co tam jsem, mi tam vadí i ta bezmocnost, ve které se nyní, jako opoziční poslanec nacházím: Vykecej se a neotravuj.

Vyznejte se v reformě: Takto dnes Nečasova vláda změní zdravotnictví

Vadí vám něco na postojích ČSSD?

Čestně se přiznávám, že ano. Ale my si to naštěstí v ČSSD říkat můžeme. Já například nejsem zrovna velkým příznivcem Evropské unie. Ale taky poctivě musím říct, že nejsem za tento svůj přístup nějak trestán nebo ovlivňován, čili rebel je asi silné slovo.

Čili k EU máte na rozdíl od ČSSD vlažnější přístup?

Nám Evropa zasáhla i do zdravotnictví. A když přijde nějaké nařízení, tak ono to vždycky pro nás znamená enormní pracovní zátěž a zbývá nám vždycky méně času na pacienta. Pak vnímám i to, že pro mě Brusel je příliš byrokratické místo a mám takový pocit, že navíc nejsme bráni jako občané první kategorie, jako ti, kteří EU založili. To ze mě nevyprchalo a je to ve mně dodnes.

Na jednání sněmovny jste byl připraven tvrdě kritizovat reformu zdravotnictví, teď je po jednání, jste s jeho průběhem spokojen?

Mě ta rozprava šíleně naštvala. A nemám rád tahle slova jako strašně, šíleně. Ale tady si za ním stojím. Především, předložené zákony byly vládou definitivně schváleny 30.6. Nám byly rozeslány 2.7. a schůze, jestli se nemýlím začala 12.7... Jenom zdravotnické zákony se všemi doplňujícími dokumenty měly tisíc dvě stě dvacet čtyři stran. Dále tam byl počátek důchodové reformy, jednalo se o pilířích, to také musíte přečíst. Na rozdíl od jiných poslanců, já ze sebe nedělám všeználka a některé věci musím zkonzultovat. Nemám za sebou dvacetiletou parlamentní praxi a pořád je pro mě ledacos nové.

Heger trpěl v levicovém Senátu: Léčíte lidi pijavicemi, ministře

Čili nedostatek času prostudovat normy?

Ano. A navíc je jasné, že se nic nezmění ani v dalším projednávání. Bylo řečeno, že není pravda, že to na nás vláda a koalice takhle valí a že budeme mít dost času to všechno probrat v dalších čteních. Jenže když si to koalice pěkně prohlasovala bez ohledu na konkrétní připomínky, tak si současně prohlasovala, že se další čtení projedná v zkrácené lhůtě čtyřiceti dnů. A jelikož jsou prázdniny a podobně, tak toho mnoho neprojednáte. Vracím se k tomu, jenom toto mělo 1224 stran.

A co samotná diskuze nad zákonem?

To nebyla diskuze. Ta nastane, jestliže vás někdo nechá mluvit a naslouchá vám a když vám oponuje a ne, že vás deklasuje za jiný názor. A tady se prostě opozice nechala vymluvit, ale to bylo všechno. Prostě jsem z té poslední rozpravy velice zklamán. Tam opozice odvedla, řekněme, politickou práci, aby bylo slyšet, že máme jiný názor, ale nikdo na to nebral ohledy. A to není dobře, když se přijímají reformní kroky na dlouhá léta dopředu.

Čtěte také:
Koskuba (ČSSD): Z poslaneckého deníku IX. - kupředu pravá

Pak jsou tam jisté legislativní kroky, které já už zažívám v praxi a se kterými prostě nemohu souhlasit. Kdykoliv připravujete zákon o čemkoliv, je rozdíl, jestli na tu věc koukáte jako pouhý zákonodárce, nebo jestli se na něj koukáte z pozice člověka, kterého se ten zákon bude týkat. A já se obávám, že u řady politiků jde o rozhodování o něčem, co oni sami nezažili. A možná právě v tom vzniká můj skeptický pohled a odpor k tomu, co v Poslanecké sněmovně vzniká. Tím, že stále funguji v praxi, nejsem odtržen od reality. A s veškerou úctou, ta kategorie politiků, kterou kdysi pan John nazýval dinosaury, už od reality odtržena je.

Jste rok v Poslanecké sněmovně. Jak vnímáte kulturu jejího jednání, osobní útoky poslanců, třeba Rath versus Kalousek a podobně?

Na to není tak úplně lehká odpověď. Když si vezmeme pana Ratha versus pan Kalouska či pana Bártu - to považuji za určité divadlo a musím uznat, že i když to není můj styl, že to divadlo zabírá. Protože ve sněmovně můžete mluvit jako Jan Zlatoústý a nikdo si toho nevšimne. Když ale někoho nazvete Ferdou brabencem... Tak já pak sedm dní slyším v médiích, jak ten tomu řekl to či ono a podobně. To znamená, že toto jsou profesionálové, kteří už se ve sněmovně umí pohybovat a já mám dojem, že to je něco jako v hokejové NHL, že když už upadá zájem publika, tak se tam vybraní bitkaři poperou a lidi, kteří nejdou jen na hokej, to pobaví víc než kvalitní hra. Pak je tam ovšem averze některých lidí vůči sobě a ta mě poměrně mrzí, protože Parlament by měl být prostředím poměrně kultivovaným a měl by dávat veřejnosti příklad.

A chování politických stran jako celků, to vnímáte jak?

Obávám se, že i v tomto směru Parlament jako vzor pro veřejnost velmi pokulháváme. A tenhle můj druhý pohled je velmi ovlivněn chováním Věcí veřejných, které když ráno něco slíbí a nejsou zrovna parlamentní prázdniny, tak je otazné, jestli ten slib platí v poledne, natož pak večer, neřku-li v druhém dni. Tak to mě trápí více, než ti bitkaři. Nicméně také musím dodat, že jsem ve sněmovně poznal celou řadu velmi slušných lidí.

A co vláda. Je zde někdo jehož osoby či práce si vážíte?

To je docela krutá otázka. Ale dobře, přiznávám, že lze u vlády najít i kroky, se kterými lze souhlasit. A tu a tam je vidět i snaha o věc. Bohužel, pak to vyzní do ztracena. Nemůžu popřít, že třeba u pana ministra Alexandra Vondry jsem viděl zpočátku snahu ten proklatý resort obrany vyčistit, bohužel pak to bylo pokaženo jinými věcmi, které s tím ani nesouvisely. A tak bych mohl pokračovat. Nelze říci, že všichni zaslouží zastřelit, ale celkově to pro mě vyznívá, že práce vlády dobrá není.

Další půlnoční rozhovory ZDE
Filip: Načasova vláda si udělá ostudu, pokud nás bude zakazovat
Peake: Na zničení korupce nemám dostatečně silný vládní post
Exministryně zdravotnictví: Lidé jsou vyděšení. Už nevím, co jim mám říct
Radikál topkař Polčák: Najít rozumné poslance véček. Ideální řešení