Osobou Brievika se zaobírají všechny české deníky. Například popisují příjezd Brievika k soudu, kde se setkal s emotivní nenávistí do té doby klid zachovávajících Norů. Breivik se přiznal k tomu, že útoky spáchal - cítí se ale nevinný, protože chtěl údajně zachránit Evropu, řekl podle Práva soudce Kim Heger.
SLEDUJEME téma Masakr v Norsku
Podle Mladé fronty Dnes (MfD) byl Breivik u soudu asi pětatřicet minut. „Nepřekvapil, když řekl, že se k činu přiznává, ale že ho nelituje. Podle něj bylo nutné zabránit kolonizaci Norska," napsala MfD.
Spolupracoval se dvěma buňkami
„Anders Brievik však překvapil, když na rozdíl od pátku uvedl, že atentáty nepřipravil sám, ale spolupracoval na nich se dvěma teroristickými buňkami," uvedla dále MfD. Soudce podle MfD prý uložil Breivikovi osm týdnů vazby, během nichž zůstane v absolutní izolaci, aby nemohl manipulovat s důkazy nebo mařit vyšetřování. Soudce také nepovolil veřejné slyšení, což Breivik požadoval - chtěl totiž jeviště a početné publikum, uvádí dále Mladá Fronta Dnes.
Norská policie požádala podle MfD o pomoc při vyšetřování i českou policii - Breivik se totiž ve svém manifestu, zveřejněném na internetu, zmiňuje i o tom, jak sháněl zbraně v Praze.
Podle Lidových Novin (LN) doplatilo Norsko na nezkušenost - protiteroristická jednotka neměla k dispozici vrtulník a musela vyrazit na ostrov autem a následně lodí, navíc přesun elitních jednotek s vybavením na ostrov musel být v jednu chvíli přerušen, protože přetížená loď začala nabírat vodu. „Na místě byl dříve televizní štáb, který si transportní vrtulník pronajal. Norsko tak doplatilo na pověst země s velmi nízkou kriminalitou a menším počtem policistů oproti jiným zemím," uvedly LN.
Bulvární Aha! ve své článku, který nazval "Po stopách zabijáka", se podrobněji věnuje tomu, jak Brievik cestoval do Prahy, aby si tu opatřil zbraně. To se mu sice nepovedlo, ale naopak se mu tady podařilo nechat si vyrobit kopii průkazu norské policie. „Český grafik nejspíše vůbec netušil, co za kartičku tiskne," podotklo Aha.
Aha: Z Prahy byl Nor nakonec zklamaný
„Slyšel jsem, že Praha je vůbec nejnebezpečnější město v Evropě," měl údajně říci Nor. Podle Aha si Brievik v grafickém studiu měl nechat vytisknout letáčky o podnikání v oblasti těžby nerostů. Zároveň si tu nechal vytisknout i několik norských policejních průkazů a dalších insignií na uniformu. „Nechat si je vytisknout doma v Norsku by vedlo jen k tomu, že by mě grafik nahlásil úřadům," píše podle Aha! Nor doslova ve svém deníku.
Bulvární noviny se pak zaměřují na popis toho, jakým způsobem si chtěl Nor opatřit v Praze zbraně. Šel údajně do několika klubů a nevěstinců v okolí Václavského náměstí. „Všichni se na mě dívají, jako by byl policista nebo spíše úplný šílenec....Nechápu, proč BBC ve svých dokumentech podává nepravdivé informace. Praha vůbec není nebezpečná. Ve skutečnosti se tu cítím bezpečněji než v Oslu...," cituje dále z deníku Nora Aha!. Do svých poznámek si prý Brievik napsal i jména českých extremistických stran.
Čírtková: Masový vrah z ideových pohnutek
„Podle informací, které jsou momentálně z veřejných zdrojů dostupné, se obě charakteristiky kombinují. Považovala bych ho za masového vraha z ideových pohnutek. Zařadila bych ho do skupiny hate crimes - zločinů z ideové nenávisti," uvedla pak v rozhovoru Práva policejní psycholožka Ludmila Čírtková.
Podle ní i z rukopisu atentátu a následujícího masakru je patrné, že mělo jít o signál společnosti. „Přiřadila bych ho ještě k typu takzvaných misionářských pachatelů, kteří se domnívají, že jednají z vyššího pověření, že tu jsou od toho, aby odstranili nedostatky a nastartovali nějakou změnu. Mají pocit, že jejich činy jdou k duhu společnosti," uvedla dále Čírtková s tím, že na začátku celého dlouhého procesu je nějaký sociální propad pachatele v tom smyslu, že nemá přátele, pocit, že se mu nepodaří normálně zařadit do společnosti a netěší se ze života. Místo toho pak nastupuje virtuální život.
Mareš: Ultrapravicová scéna v Evropě nebude Breivika akceptovat
„Podle reakcí dosavadních pravicových extremistů v Evropě se spíš ukazuje, že u nich vzbudil rozpaky," řekl pak Právu v rozhovoru politolog Petr Mareš. „Ultrapravicová scéna v Evropě je navíc rozhádaná. Těžko může Breivika akceptovat jako nějakého vůdce, který přišel z ničeho nic a ještě se stavěl proti řadě věcí, které ta krajně pravicová scéna dosud dělala," zmínil dále Mareš.
„On sám se odkazuje na řadu lidí mimo extremistickou scénu včetně třeba Václava Klause. Ty jeho názory jsou ale tak zmatené, že se k němu asi málokdo přidá," zmínil dále Mareš s tím, že ani na extremistických serverech nezaznamenal nějaké nadšené přihlášení k němu a k jeho činům, i když tam prý lidi do jisté míry souhlasí s tím, co Breivik říká.
„On jde ale proti strategii, kterou hlásají extremisté. I kdyby s jeho činem souhlasili eticky, tak s ním nebudou souhlasit strategicky. On totiž krajně pravicovou scénu z jejich pohledu poškozuje," dodal Mareš.
Schwarzenberg: Češi vraždili Romy
Server Aktuálně pak v souvislosti s hrůzným činem přinesl rozhovor s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem.
"Jsme v menším ohrožení, poněvadž větší imigrace tady nebyla. Jediné, co už také vedlo k hrůzným činům u nás, se týká Romů. I tady došlo k několika vraždám. Uvědomme si, že v tomto Češi nejsou úplně čistí," uvedl například Schwarzenberg.
„V zásadě si myslím, že je to ojedinělý akt někoho, kdo se delší dobu pohyboval v extremistickém prostředí. Pak je očividně nějak psychicky vyšinutý, tak se odhodlal k tomuto hrůznému činu. Takový blázen se v zásadě může objevit kdekoli na světě. Za druhé se bohužel rozmáhají různé extremistické skupiny na světě. Musí nám býti povědomé, že lidé se někdy zblázní. Dokazují to vraždy střelců v Německu, v Americe. Takoví lidé jsou," zmínil kromě jiného také ministr zahraničí.
Není to jen čin psychopata
Činy Nora se zaobírají také komentátoři. Například Jiří Pehe v Právu píše, že by bylo chybou odbýt masakr spáchaný v Norsku jen jako čin psychopata. „Ano, Breivik je nepochybně psychopat, jenže psychopat ve službách fundamentalismu. Fundamentalismus, ať už náboženský, nebo politický, psychopaty přitahuje, protože zdánlivě ideologicky ospravedlňuje jejich nenávist, frustrace, popřípadě patologické sklony k násilí. Může to také být jakási kotva pro lid z různých důvodů nejisté či traumatizované," uvedl Pehe.
„Pokud si evropské společnosti ještě stále většinově přejí, aby demokracie spojená s tolerancí a respektem pro jiné názory přežila, budou muset být k nejrůznějším projevům fundamentalismu, spojeným s extremismem, mnohem ostražitější a přestat si nalhávat, že fundamentalistický virus definitivně odešel s porážkou nacismu a komunismu," dodal Pehe v komentáři.
Média v Německu před 40 lety nedávala extremistům prostor
„Extremismus v podstatě kvete v celé naší civilizaci. Jde o to, jak na to mají média reagovat. Připomněl se mi v této souvislosti případ z Německa ze sedmdesátých let. Tam frakce Rudé armády dělala teroristické činy, ale média na to reagovala tím, že se šéfredaktoři napříč včetně bulváru domluvili, že o nich nebudou psát. Ti teroristé totiž hlavně chtějí mít publicistu. Ta dohoda měla za následek, že teroristé nakonec znervózněli a byl to jeden z důvodů, proč je dopadli," řekl v této souvislosti pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Karel Hvížďala.
I on je přesvědčen o tom, že by se Breivikově činu nemělo dostávat ani v českých médiích takové publicity.
„Řekl to již ráno komentátor Lidových novin Petr Kamberský pro Českou televizi, že by se rozhodně nemělo v novinách objevovat jméno teroristy v televizi a nemělo by se jeho myšlenkám dávat prostor, neboť to je ten z důvodů, proč to spáchal. On chtěl tolik lidí postřílet jenom proto, aby se hovořilo o těch extremistických činech a jeho zcela vyšinutých myšlenkách. To je, myslím, podstata celé věci," konstatoval dále Hvížďala s tím, že naopak švédská média a tamější televize celou věc pojala velmi decentně, neboť Nora odsunuli a téměř ani neukazovali jeho tvář. „Média si tam uvědomila, že nesmí naletět na ty jeho požadavky a na to, aby se naplnilo jeho přání."
A to, že Breivik obdivoval myšlenky Klause? „Pokud ten Nor zmínil Klause, tak je logické, že si toho média musí všímat. Je to jediný prezident v naší civilizaci, který je v tom jeho manifestu zmíněn," dodal Hvížďala.
Čtěte více:
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
