"Je velký předpoklad, že se letos na kongresu budou řešit stanovy. V této chvíli to začnou debatovat jednotlivé regiony a oblasti. Uvidíme, jaký to bude mít další osud," řekl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Mluvčí ODS Tomáš Bartovský řekl, že jde o jednu z pracovních verzí návrhu na změnu stanov, jejíž výslednou podobu zatím nelze předjímat.
Krajské organizace ztratí vliv ve výkonné radě
Výkonnou radu, která dosud byla klíčovým rozhodovacím orgánem strany a představovala její širší vedení, by mělo nově tvořit zhruba dvacet lidí - členové grémia a deset členů volených kongresem. Nyní je ve výkonné radě asi padesát lidí. Zástupce regionů sice volí kongres, krajské organizace ale mají přidělený určitý počet členů výkonné rady, za každých 1000 členů registrovaných v regionu jednoho.
Podle návrhu změny stanov by kongres vybíral členy výkonné rady bez ohledu na to, z jakého regionu pocházejí. Na početnosti členské základny v kraji by vůbec nezáleželo. Zatímco v dnešní výkonné radě mají regionální skupiny významný vliv, v novém širším vedení ODS by o něj prakticky přišly.
Změna stanov nicméně počítá s tím, že většina dnešních pravomocí výkonné rady by přešla na nově vytvořený republikový sněm. Ten by měl mít asi 80 až 100 členů a měl by se scházet nejméně dvakrát ročně. Zasedali by v něm automaticky předsedové regionů a další krajští zástupci. O zastoupení regionu by nicméně nerozhodovala početnost členské základny, ale volební výsledek ve volbách do sněmovny. Plán má předejít účelovým náborům členů, kterým si někteří regionální podnikatelé či politici mohli kupovat vliv ve straně. Má také údajně přispět k efektivnějšímu řízení ODS.
"Ten návrh je veden snahou mít dva stupně řízení na úrovni republiky. To znamená menší, akčnější výkonnou radu a širší orgán, něco jako republikovou radu. V zásadě tento model mají v nějaké podobě všechny demokratické parlamentní strany," vysvětlil Stanjura. Debata se podle něj ale ještě povede o rozdělení kompetencí mezi výkonnou radu a republikový sněm.
Velrybářům skončí zlaté časy
Podle místopředsedy Senátu a lídra libereckého regionu Přemysla Sobotky by ale nový model neměl vést k tomu, že velké regiony převálcují malé. "Takže doufám, že to paritní zastoupení bude přetrvávat, ale jsme teprve na začátku debaty," řekl.
Kromě zásadních změn v širším vedení ODS počítá návrh úpravy stanov také s dalšími opatřeními, která směřují proti účelovým náborům členů. Delegáty regionálního sněmu, kteří rozhodují o dění v krajských organizacích, by měl nově určovat klíč odvozený od volebního výsledku oblasti nebo poměrného zastoupení. Vstup nového člena do strany by nově neměla schvalovat jen rada místní organizace, ale i místní sněm. Předejít by to mělo tomu, že skupina, která ovládne místní radu, začne hromadně nabírat členy.
Komise připravující změnu stanov chce také členům ODS umožnit, aby mohli pozastavit členství ve straně. Dosud ho mohou pouze ukončit a později znovu o členství žádat.
Čtěte také:
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: qot
