Matka autistické dcery. Nikdy neuvažovala, že ji dá do ústavu. Až nyní

"Státu jsem za ta léta péče o Kačku (to je jméno autistické dcery, viz foto) ušetřila obrovské peníze. Nějací odborníci totiž spočítali, že ústavní péče o autistického člověka ve stupni autismu, v jakém je Kačka, stojí 90 tisíc korun, což je dokonce o 30 tisíc korun víc, než péče o trvale ležícího pacienta. Já ji měla doma od narození, věřím, že jsem jí zajistila alespoň hezké dětství. Dostala jsem se tím tak však do naprosté izolace, poněvadž péče o ní vyžaduje 24hodinovou nepřetržitou pozornost," svěřla se Ivana Vašáková ParlamentnímListům.cz.

Popsala, že autistické dítě nemá například potřebu spát, problémem tak pro něj není bdít až do čtyř, pěti ráno. Nemá ani pud sebezáchovy, nevnímá absolutně žádné možné nebezpečí. "Pleny jsme však měli naštěstí jen do 9 let. Nyní máme léky, které Kačku tlumí, tak i spí. Ani za ty léky nedoplácíme nějak moc - zhruba 160 korun měsíčně. Přesto jsme se ocitli v začarovaném kruhu kvůli nedostatku financí a nyní i dluhům, z kterého nevím, jak ven," pokračovala ve své upřímné zpovědi Vašáková. Před rokem ztratila práci a od té doby novou jen marně hledá. I to je důvod, proč se rozhodla umístit autistickou Kačku do ústavu. Ovšem ani to není jednoduché, na umístění se čeká dlouho, v pořadníku jsou sedmnácté. "Je to hloupé, ale čeká se vlastně na to, až nějaký pacient v tom ústavu zemře," říká pro ParlamentníListy.cz dále Vašáková.

Výdaje převyšují příjem. A cesta ven, zdá se, neexistuje...

Příjem její neúplné rodiny, kterou tvoří v tuto chvíli vlastně jen ona, devatenáctiletá autistická dcera a třiadvacetiletá dcera studující vysokou školu, prý nepřesahuje více než 18 tisíc korun. "Šestnáctiletý syn, když viděl, jak tu stále neúspěšně bojujeme s penězi, odešel žít k tátovi, aby mně alespoň trochu ulevil. Nájem platím jen se základními poplatky 5550 korun, Kačka pobírá důchod osm tisíc a 12 tisíc máme na asistenční a sociální služby. Já jsem zkoušela najít práci, ale bohužel kvůli péči o Kačku je to nemožné," pokračuje ve své zpovědi Ivana Vašáková, která před narozením Kačky pracovala jako knihkupkyně, do minulého roku pak ve firmě, která zkrachovala.

Během školního roku se sice dařilo vozit dceru do stacionáře pro autistické děti v Rychnově nad Kněžnou, který díky tomu, že patří charitě, nepatřil k nejdražším. Těšila se i na to, že se podaří jednou dceru umístit v chráněném bydlení, o které usilovala prostřednictvím organizace APLA. "Naděje na chráněné bydlení mizí zřejmě v nedohlednu. A i ta péče ve stacionáři od pondělí do pátku vychází měsíčně na 18 tisíc. Je tam třeba Kačku také vozit," podotkla Vašáková.

Začalo to půjčkou na opravu auta - končí to exekucí

A právě auto, kterým dceru do stacionáře vozí a na které dostala od státu příspěvek, se porouchalo a bylo třeba ho opravit. "Jenomže za co? Z toho příjmu, co máme, se ušetřit ani při nejlepší vůli nedá. A tak jsem si vzala rychlou půjčku třicet tisíc korun, protože jsem v té době měla i nějakou naději na práci. Bohužel to skončilo špatně, teď jsem dokonce už v exekuci, ale není z čeho splácet. Pokud by mně přišli exekutoři zabavit věci, nebojím se, skoro nic nemáme, a na věcech nelpím. Ovšem kam to dojde, to netuším...," říká posmutněle ParlamentnímListům.cz Vašáková. Dodává, že se snažila si vyřídit i oddlužení, jenomže to kvůli tomu, že nepracuje, není možné.

"Byla jsem také požádat o pomoc na sociálním odboru i o nějakou mimořádnou sociální dávku, ale řekli mi, že když bereme těch 12 tisíc na sociální služby, že na nic jiného nemáme nárok. A jelikož Kačka pobírá důchod, nemá už ani její otec k ní vyživovací povinnost - a to přesto, že v devatenácti ještě plní základní školní docházku," doplnila další detaily z nelehké finanční situace její rodiny s tím, že snad od září se jí podaří začít pracovat alespoň na živnostenský list.

Jak z toho začarovaného kruhu ven?

"Nevím, jak z toho začarovaného kruhu ven a to, co se děje kolem nás obyčejných lidí, se dotýká každého snad čím dál víc. Ta sněhová koule se nabaluje a je čím dál těžší. Povím vám, když člověk už nemá ani na základní lidské potřeby, jako je nájem, jídlo, dopravu a radost, začíná to být zlé," popsala současný stav, se kterým musí bojovat, žena z východních Čech.

"Snad i díky tomu, že začnu pracovat jako osoba samostatně výdělečně činná, budu moci své závazky splatit. Abych však mohla pracovat, musím Kačku prostě do ústavu umístit, a to je pro mě velmi bolestné. Pokud se to nepovede, nevím, co budu dělat. Přiznám se, že už mě napadly i takové myšlenky, že kdybych nežila, umístili by ji do ústavu automaticky...Ale stále vidím ještě nějakou naději a říkám si, že každý černý mrak má zlatý okraj ," svěřila se dále Ivana Vašáková ParlamentnímListům.cz.

Rodiny šetří státu peníze, nikdo se o ně však nestará

Podle ní je největším problémem to, že stát stále zapomíná na rodiny, které mají doma autistické děti - a to i přesto, že tyto rodiny státu šetří peníze. "Dříve nebyl u nás ani řádný diagnostický program, od devadesátých let však u nás začal fungovat a je zřejmé, že autistů v naší zemi přibývá. Nikdo však nevidí, jak jsou pak takovéto rodiny vyčleněné, izolované. Já se snažila dříve pomáhat ostatním, ale teď prostě nemůžu, nemám sílu, ani prostředky a oni také ne. I proto se vám s tím vším svěřuju, protože bych byla ráda, kdyby si nejen úředníci, ale i politici uvědomili, že tito lidé v Česku také žijí - nebo spíše přežívají," vysvětlila své pohnutky ke zpovědi matka autistické dcerky.

Čtěte také: Docházejí peníze. Není na bydlení, energie, knihy, děti. Už ani na jídlo

Každý desátý Čech se s exekucí potýká - nejčastěji kvůli původním drobným dluhům

I když v případě Ivany Vašákové není jediným důvodem její žalostné situace exekuce, je zřejmé, že podobných rodin, s podobnými problémy, může být v Česku celá řada. Vždyť počátkem loňského roku zveřejnil Centrální registr exekucí, že je u nás takových finančních postihů více než milion. To se dá přepočítat tak, že každý desátý Čech s tímto problémem musí bojovat.

Za zhruba třetinou nařízených exekucí v Česku přitom stojí drobné dluhy v řádu několika stokorun, jako jsou třeba pokuty dopravnímu podniku nebo městským policistům, poplatky obcím za svoz odpadků či penále zdravotním pojišťovnám.

To, jak se měla zachovat Ivana Vašáková, aby se do dluhové pasti v jejích podmínkách nedostala, je otázkou obsáhlé diskuse. Umí někdo skutečně poradit či pomoci?