Jiní, jejichž počet se jen ztěží odhaduje, byli bez varování nahnáni do lesa, tam postříleni a zahrabáni. Masové hroby byly často odkryty až dlouho po válce.

I proto - druhý srpnový den - už tradičně svět vzdává úctu obětem romského holocaustu. Centrem piety je Osvětim-Březinka, muzeum na místě bývalého vyhlazovacího tábora, kde bylo právě v noci z 2. na 3. srpna 1944 nacisty zplynováno 3000 Romů a Sintů.

Piety v Osvětimi-Březince se každoročně účastní přeživší i pozůstalí společně s politiky a představiteli romských a sintských sdružení. Ještě před ní pak z Tarnówa vyráží karavana Romů i Neromů putující čtyři dny po místech tragického konce téměř dvou stovek Romů.

Čtěte také:

•  Plošný dějepis Romů na školách nebude

Tento rok je akce zaštítěna polským prezidentem Bronislawem Komorowským. Než však vyjela na svou letošní, již dvanáctou cestu, zastavili se její účastníci jako každý rok na tarnówském náměstí před pamětní deskou upomínající na vyvraždění místních Židů v roce 1942, poklonili se před pomníkem zasvěceným upomínce prvních polských vězňů odvlečených do vyhlazovacího tábora v Osvětimi a na místním hřbitově vzpomněli na své blízké.

Čtěte také:

•  Vzniká centrum romské genocidy. Dnes pietní shromáždění

Poté už vyrazili směr Żabno, kde je na hřbitově pochováno 49 zavražděných Sintů a 12 maďarských Romů, pokračovali do Szczurowa s modlitbou za 93 zastřelených romských mužů, žen a děti z místní původně stohlavé komunity, a Bielcze, popraviště 28 Romů.

Karavana každoročně ujede asi osmdesátikilometrový okruh daný především pamětními místy, ale zároveň kopírujícíi oblast, která bývala polským Romům po generace vlastní. Právě proto se podle historiků nacisté často rozhodli pro rychlou a nečekanou akci, protože měli obavu, že Romové utečou do místních borovicových lesů, které dobře znali. Další Romové a Sintové byli v květnu 1940 deportováni z celého Polska do tzv. generálního gouvernementu (centra moci německých okupantů), na jehož území leží i dnešní Tarnówsko, a zde byli popravování nebo umisťováni do ghett společně s Židy.

Vyhlazovací politika nacistického Německa vedla podle odhadů ke smrti 0,5 miliónu Romů a Sintů z celé Evropy.

Čtěte také:

•  Landsmanšaft se omluvil, ředitel Památníku Lidice tomu ale nevěří