Co děláváte nejčastěji o sobotní půlnoci?

Tak to je docela zajímavá otázka. Pokud dříve neusnu únavou, a jelikož nikam moc nechodím, tak většinou trávím čas zcela jednoduše a prozaicky - buď u televize, když je zajímavý program, nebo studiem, vzděláváním, četbou apod.... 

Pokud si máte představit příjemnou sobotní půlnoc, co k ní patří? Může si osaměle žijíící matka dovolit třeba i nějaký relax v sauně nebo wellnessu?

Tak pro mě je to již docela pozdní hodina po všech těch denodenních povinnostech a starostech o domácnost, syna a práci, takže pro mě je asi vždy nejlepší dobrý spánek. Jinak, pokud mi vyjde volný čas, tak přednost dáváme se synem spíše procházkám a výletům do přírody... Možná, že bych si mohla zřídka i dovolit (finančně) saunu či welness, ale tyto aktivity mě prostě moc nelákají.

Jsou prázdniny, většina rodin musela řešit, kam v těchto týdnech dá své děti. Rodiče dětí, kteří žijí osamoceně, to mají ještě složitější - nejenom kvůli tomu, že dovolenou  na několik týdnů si v zaměstnání vzít nemohou, ale hlavně kvůli financím. Jak to třeba řešíte vy?

Jako živnostnice, tedy OSVČ, vlastně ani nemám právo na dovolenou (myslím na rozdíl od zaměstnanců), pokud si ji sama neurčím. Neplatí pro mě žádný zákoník práce a všechno závisí jenom na mě, jak si rozdělím práci, zakázky, rozvrhnu čas apod. A jelikož ani finančně si nemůžeme se synem nijak vyskakovat, tak vlastně ani žádnou dovolenou v pravém slova smyslu nemáme. 

Kdy jste byla naposledy na dovolené? Určitě jste se zajímala i o to, jak vyrazit na dovolenou se svým synem - a také o to, kolik taková dovolená stojí. Dá se na ni vůbec ušetřit (při vašich možnostech)

Už ani nepamatuji. Pokud v to mohu započítat jednodenní výlety, tak naposledy jsme se synem navštívili nádherný zámek Loučeň a jeho okolí v polovině července, což byl takový můj zážitkový dárek pro synka k jeho 13. narozeninám. Neříkám, že bychom si nemohli dovolit zřídka třeba i nákladnější dovolenou (jednou za 5 let), ale pro mě prostě je nyní důležitější ušetřit raději každou korunku na vlastní bydlení. Takže všechno je to o výběru a volbě životních priorit. Rozhodně si nemůžeme dovolit všechno - žijeme skromně, takže žádné drahé oblečení, značkové boty, zbytečná elektronika, drahé jídlo, luxusní věci do domácnosti, návštěvy restaurací, kin, divadel - to pro nás prostě neexistuje apod. A obávám se, že bude ještě hůře, podle toho, co tato asociální vláda plánuje pro příští rok - zvyšování DPH, zdražování úplně všeho, údajné "reformy" zdravotnictví apod....
Myslím, že většina novodobých českých zbohatlíků a vůbec těch horních deset tisíc si takový život zřejmě nedovede vůbec ani představit a nikdy by takto nežili - bez svých milionů... 

Jste samoživitelka, dá se předpokládat, že máte za sebou zkušenost s výživným na své dítě. Možná, že jste se setkala i se zkušenostmi některých svých známých - domníváte se, že je v Česku vymahatelnost výživného na děti přiměřená?

Přiznám se, že výživné na syna mi můj bývalý manžel posílá pravidelně, bohužel ale již vůbec neodpovídá svou výší všem nákladům, které v dnešní době máme. Soudit se s ním znovu nechci, jsme se synem rádi, že máme klid a ani bych už stejně více nechtěla, vždycky jsem se dokázala uživit sama - sebe i syna. Jinak je mi líto těch maminek, kteří mají s placením výživného problémy a myslím, že vymahatelnost práva běžných občanů je v tomto státě dost špatná - bohužel Česká republika podle mého názoru není právním státem. Vezměte jenom kolik kauz a soudních řízení se zde vleče mnoho let a některé musí skončit až u evropských soudů, kde se teprve čeští občané domohou svých práv, většinou ale již jen finančních odškodnění. Tak jako u nás nefunguje právní stát, tak ani nefunguje demokracie - jde to ruku v ruce. Takže právo je tady jenom pro někoho - pro ty vyvolené, většinou zkorumpované politiky, vládnoucí "elitu", mafiány apod., kteří mají i dost peněz, aby si zaplatili drahé advokáty a koupili si pro sebe údajnou "spravedlnost". Často ani soudci či státní zástupci nejsou vůbec objektivní a jsou poplatní těm, kteří vládnou. Vzpomeňte například kauzu Drobil, jak byla doslova ostudně zametena (pod koberec) či stávku odborů, která byla zase během jednoho dne (!) soudem zakázána apod.... Nebo čerstvě drama na Šumavě, kde jsou od začátku právo a zákony doslova pošlapávány...

Takže abychom téma uzavřely..?

Všechno souvisí se vším, pokud se ti rozvedení rodiče podle mě nějak rozumně nedomluví i na financích, pak musí zasahovat soud, což je vždy to poslední řešení, a každý soud rozhoduje individuálně. Každopádně je zájem dětí na prvním místě, takže by měl každý soud rozhodovat rychle a spravedlivě a rovněž při vymáhání nesplacených částek alimentů - zde bych byla klidně pro tvrdší postihy pro nezodpovědné tatínky. Většina z nich si vůbec neuvědomuje, kolik starostí, péče a i peněz obnáší výchova a péče dětí pro samotnou mámu, a zvláště v dnešní tak těžké době, kdy současné nespravedlivé reformy asociální vlády odnáší bohužel jenom ty nejslabší ve společnosti - rodiny s dětmi, invalidé, staří a nemocní, důchodci. 

V posledních týdnech se na politické scéně také přetřásala možnost střídavé péče rodičů. Jaký na ni máte názor vy - myslíte, že může dětem i rodinám být v nečem užitečná? Nebo že by se mělo v otázkách podpory rodin řešit spíše něco jiného? Pokud ano - co podle vás je nejpalčivější otázkou?

Myslím, že střídavá péče může být dobrá věc pro děti pouze u takových rodičů, kteří se na ni dokážou rozumně dohodnout, nařizovat ji soudem nemá podle mě smysl. Samotný rozvod či rozchod rodičů je pro děti traumatizující, a bohužel hodně rodičů si pak přes děti vybíjí vztek či zášť vůči bývalému partnerovi. Zneužívají k tomu čas, kdy je dítě u nich. Je to moc špatné a nemělo by to být, ale to už záleží na vyspělosti a charakteru každého z rodičů, jak se chovají ke svým dětem. A co je nejpalčivější otázkou - určitě rozvodovost, k tomu by nemělo docházet vůbec. Někdy mám pocit, že se dnes rodiče rozchází třeba i kvůli úplným zbytečnostem či malichernostem, což není dobře. Život je sám o sobě těžký, a rodiče by si vždy měli uvědomit, že mají především na prvním místě zodpovědnost za své děti. Jinak u mě bohužel, byly důvody tak závažné, že k rozvodu muselo dojít. Ale spousta lidí má i jiné možnosti - měli by je podle mě vždycky všechny nejdříve vyčerpat. A v tom jim žádný soud nepomůže...

V pořadu Máte slovo Michaely Jílkové jste velmi zaujala veřejnost. A i když byla veřejnost rozštěpená na dva tábory - tedy těch, co vám dávali za pravdu a těch, co vás odsuzovali za vaše výroky směrem k vládě - jisté je, že jste se stala alespoň na čas populární osobností. Jak nesl vaší popularitu váš syn?

Myslím, že můj syn to nesl velmi dobře. Myslím, že byl a je dodnes na mě za to pyšný. 

Teď již zájem trochu pominul - ale objevují se spekulace, zda se nechystáte vstoupit do politiky. Byla jste například zahlédnutá na nedávném křtu knihy Jiřího Paroubka. Uvažovala jste někdy o tom, že byste do politiky vstoupila?

Lhala bych, kdybych řekla, že jsem o tom nikdy neuvažovala. Samozřejmě, snažím se hlavně být občansky aktivní, podle svých možností a času.
Myslím, že to, co se hlavně poslední rok děje v našem státě, je neúnosné pro většinu běžných občanů. Asi mám hodně vyvinutý smysl pro spravedlnost, a tak mě spoustu věcí znepokojuje. Děje se tady moc nepravostí, moc špatných věcí, moc nespravedlnosti... a zdá se, že se to stupňuje, že se snad vracíme o 22 let zpátky do bývalého komunistického režimu... Moje rodina (dědeček byl sedlák) byla za bývalého režimu docela dost pronásledovaná, takže zřejmě i proto jsem na tyto věci dost citlivá. Také jsem byla rodiči dost silně demokraticky vychována...

Takže byste se vstupu do politiky nebránila, jak vás tak poslouchám..?

I když jsem vnitřně přesvědčená, že politika je a bude především špína, a u nás dvojnásobná, neváhala bych jít do boje za správnou a spravedlivou věc, pokud bych cítila, že mám šanci něco opravdu změnit v tomto státě k lepšímu. Takže to je moje odpověď... Nechávám vše volnému průběhu a času, jak se věci vyvinou... 

Co si myslíte o ženách v politice obecně a co o ženách v české politice? Je jich dost, či málo? Dělají svoji práci dobře? Mají možnost v převaze mužů něco ovlivnit a něco prosadit?

Obecně si myslím, že by mělo být více žen v politice, a rozhodně i u nás. Vnášejí totiž do této poměrně tvrdé mužské disciplíny ten svůj ženský pohled na svět - tj. citlivost, soucit, pochopení, laskavost, umírněnost, nesoupeření za každou cenu apod. Není dobré, že je u nás tak málo žen v politice, i když chápu, že mnoho žen nemá na tu politickou špínu často žaludek. Takže záleží asi individuálně, jak se s tím každá žena vyrovná.

Co by tedy, podle vás měla žena mít, aby mohla být političkou?

Myslím, že je důležité pochopit, že aby žena obstála v tvrdé politické hře mužů, aby něco mohla ovlivnit a prosadit, nesmí se především bát, být přiměřeně sebevědomá, vědět, čeho přesně chce dosáhnout a jakými prostředky, nenechat se svést ze své cesty, a pak může být úspěšná... Samozřejmě k tomu patří určitá inteligence a patřičné vzdělání. Nesmí se bát občas použít i tvrdší prostředky na úrovni mužů. Důležité je rozpoznat, co si kdy může dovolit a jaká taktika je vhodná. Ale to myslím platí všeobecně, nejenom v politice...  

Je zřejmé, že vy jste levicově uvažující žena, zatím aktivně politicky neangažovaná. Myslíte si, že má v Česku levice, která je nyní v opozici, možnost nebo potenciál, který ještě může využít v to, aby se lidem začalo žít lépe? Anebo se domníváte, že nepostupuje příliš razantně - a proto, by v zemi měl být dán prostor ještě dalšímu politickému - levicově orientovanému - uskupení?

To je poměrně složitá otázka, na kterou se nedá odpovědět několika větami. Stručně řečeno se opravdu domnívám, že levice (ČSSD, KSČM) je bohužel málo důrazná ve své opoziční roli, jakoby přešlapovala bezradně na místě. To rozhodně není dobře, je třeba, aby byla více slyšet a vidět, aby přicházela s novými alternativními návrhy na řízení státu, hlavně na zachování jistot a určité míry spravedlnosti pro lidi. Potenciál na to má, to ano. Spíše je možná problém bohužel v dnešní určité kolaboraci části levice s vládnoucími stranami, tj. při dělení moci a zisků - prostě kořisti.

Na druhou stranu si myslím, že náš stát je přespříliš přepolitizovaný, moc lidí se hrne do politiky, většinou jenom ale s vidinou snadných zisků, za žádnou práci... Aby politik pracoval pro lidi, to už snad dnes zní skoro jako vtip, až na malé výjimky ale toto je holá skutečnost.

Do funkcí politikům - i těm současným - však pomohli voliči - tedy veřejnost...

Chyba je samozřejmě také na straně voličů. Jednak málo přemýšlí, možná nečtou volební programy, a taky rychle zapomínají. Po volbách, místo aby hlídali ty své politiky, které zvolili a žádali po nich skládání účtů a kontrolovali jejich práci pro lidi, tak maximálně jenom na ně zase nadávají či stěžují po hospodách. Ono skutečně trochu platí, že každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží... Vždyť jsou tady stále lidé, i přes rok této hrůzovlády, kteří jsou schopni stále volit Kalouska, Nečase, Bártu atd... Jak je to vůbec možné? Na to se často ptám a nenacházím uspokojivou odpověď. Problém je však i v ohromné morální bídě a snadné ovlivnitelnosti části české společnosti, často mi spíše připadá jako nějaké zmanipulované stádo hnané od jedněch voleb k druhým volbám. Ti největší gauneři a psychopati české politiky to dobře vědí a zneužívají toho.

Čtěte také:
Kateřina Březová:Pravicové pojetí světa nemá žádnou budoucnost
Kateřina Březová: Chemický útok pravice na brouka kůrovce...

Máte pocit, že mají lidé šanci a také skutečnou sílu a chuť něco v současném dění změnit? Nadává většina Čechů - ale když vyhlásí odbory stávku či demonstraci, přijde jen pár set lidí. Je to podle vás pohodlností nebo tím, že ti lidé vlastně až tak neprahnou po změně a jen o ni mluví? Vy sama jste například byla pro stávku nebo proti?

Volně navážu na předchozí dotaz. Šance je tady obrovská, problém je ve vůli lidí. Podívejme se například na Island - není pravdou, jak někteří "chytří" politologové předkládají české veřejnosti, že je to nedobrý příklad pro nás. Proč by byl? Možná se to zase někomu hodí, aby si to lidé mysleli. Aby byli tím tupým stádem ovcí, které si všechno nechá líbit... Samozřejmě jsem a budu pro všechny občanské aktivity, včetně stávek a je mi v podstatě jedno, kdo je bude organizovat, včetně všech možných referend... hlavní je cíl a účel, a tím by mělo být nastolení nové lepší vlády, než je ta dnešní, která "kope" pouze za spřízněné mafiánské korporace, za své kamarády lobbisty, tuneláře, zbohatlíky, za to, aby byli ještě bohatší a chudáci ještě chudší - chtějí prostě rozkrást to, co se nestihlo za posledních 20 let - přírodní zdroje, důchody, zdravotnictví a jdou doslova přes mrtvoly.... Je to nelidské, kruté a silně nespravedlivé.

No, možná stav v zemi stále většinově lidi tak tragicky nevidí, proto se aktivně do ničeho ve skutečnosti nezapojují a nezapojili...

Myslím si, že spousta lidí prahne po změně k lepšímu, ale asi jim ještě není tak moc špatně, aby vyšli do ulic. Třeba takoví Pražáci - těm to bude trvat asi dlouho, než spadnou na dno. Ta doba se ale bohužel rychle blíží, v příštím roce bude mnohem hůře, možná, že hodně lidem to snad ani nedochází, co se na ně připravuje za přímo zločiny a zlodějny...
Události posledního roku jsou zrcadlem nelidského vládnutí asociální Nečasovy vlády - svými činy se podepsala jenom na těch nejslabších ve společnosti - rodiny s dětmi, důchodci, invalidé, chronicky nemocní... Dnes má zhýralost a bohatství mafiánů a korporací zaplatit střední vrstva a poslední zbytky přírodních zdrojů (viz lesní tendry, těžba fosilních zdrojů, Šumava atd.). 

Když byste se měla ohlédnout za posledním rokem politického vývoje v Česku a charakterizovat ho jedním slovem - jaké by to bylo?

Nemorálnost.

Čtěte také:
Svinstvo! Styďte se, zbabělci, křičela u Jílkové samoživitelka na ministra
Svinstvo, zbabělá vláda, řekla samoživitelka. Lituje, že tam nebyl Kalousek
Žena, která křičí na ministry, pokračuje: Kalousek je zločinec
Slepice. Nemělas mít děti, napsal Škárka o samoživitelce od Jílkové
Paroubek hází vidle do ČSSD. Vše, co byste měli vědět