Šéf KSČM má jasno. V Somálsku je kapitalismus, proto tam umírají hlady

Ekonomická a politická realita je podle šéfa komunistů Vojtěcha Filipa mnohem tristní, než se lidem přiznává.

„Nejenže finanční, hospodářská ani politická krize neskončily, ale trh se ustálil v USA i v Evropě na nižší úrovni, než byl v letech 2007 a 2008," tvrdí k tomu Filip.

Podle něj jsme stále na sestupné tendenci ekonomického vývoje a krize se bude ze dvou důvodů prohlubovat. Proč? „Finančníci jednak odmítli uznat, co krizi způsobuje, a svými ´léky´ ji jen prohlubují. Neoliberalismus zcela selhal, je pro současnou krizi nepoužitelný. Největší skeptici mluví o tom, že řešení, které připravuje finanční kapitál, je rozpoutání války," zmínil šéf komunistů dále pro Haló noviny.

Zdůraznil, že vůbec nemaluje čerta na zeď, neboť ti, kteří usilují o zdroje ropy, plynu a vody, se nezastaví před ničím.

„Do současné krize nebývalých rozměrů svět přivedl avanturismus těch, kteří si mysleli, že takzvanou porážkou prvního pokusu socialismu zvítězil kapitalismus na celém světě a na celé čáře. Kapitalismus však není schopen řešit zejména globální problém lidstva. Musím se smát, když někdo tvrdí, že je to vynikající systém," řekl.

Na tvrzení podobného typu pak prý reaguje příkladem ze Somálska, kde je nyní opět velký hladomor: „V Somálsku je kapitalistický systém, přesto jsou tam hladomory, jejichž oběťmi jsou desetitisíce lidí. A nikdo se nad tím nepozastavuje, ale ono to ničemu jinému než režimu globálního kapitalismu nelze přičíst."

Známe recepty

Na současnou celosvětovou krizi ale má odpověď právě prý KSČM.

„Komunistické a radikálně levicové strany recept mají. Je ve změně světového řádu. Takové, v němž budou nastoleny jiné vztahy mezi zeměmi - ať už těmi, které mají zdroje surovin, nebo těmi, které mají pokrokové technologie," konstatoval.

Podle jeho názoru ale zdroje nejsou nekonečné. A nikoli politici, ale skuteční státníci se musejí starat o to, aby lidstvu vydržely a aby byly také správně přerozdělovány.

(ŠOKUJÍCÍ) FAKTA

Somálský stát v současnosti existuje pouze formálně. Země nemá uznávanou vládu a je rozdělená na několik regionů, které jsou v rukou vlád mezinárodně neuznaných republik: Somaliland (na severozápadě země) a Puntland (na severu země), Prozatímní přechodné vlády (sídlící ve městě Baidoa), etiopské armády a místních klanů. Právě kvůli klanům zachvátil zemi chaos, když klanoví vůdci svrhli v roce 1991 diktátora Mohameda Siada Barreho. V zemi probíhá občanská válka.

Státní zřízení: republika (de iure), anarchie (de facto)

Předseda vlády: Umar Abdirašíd Alí Šarmarke (de jure - centrální vláda nefunguje)

Vliv neexistence centrální vlády na hospodářství je nejasný, země stále patří mezi nejchudší státy světa s odhadovaným HDP 600 dolarů ročně na obyvatele

Z nelegálních aktivit je nejdůležitější pirátství. Mořští lupiči se už několikrát snažili přesvědčit svět, že jejich nájezdy jsou jen „odpovědí" na vylupování tamních rybných lovišť flotilami z celého světa a na aktivity „odpadkové mafie" z Evropy, která shazuje nebezpečný odpad do nechráněných somálských vod.

Zdravotní péče je na nízké úrovni, novorozenecká úmrtnost dosahuje 10 procent, 5 let se nedožije 25 procent dětí. Průměrná délka života je asi 48 let.

Počet obyvatel je těžké odhadovat, poslední sčítání proběhlo v roce 1975. CIA Factbook odhaduje 8 863 338, jiné odhady udávají až 15 miliónů.

Soukromé školství nahradilo předválečné nekvalitní státní školství, 80 procent obyvatel zůstává negramotných.

„Mechanismy nastolené v letech 1944-1950, kdy vznikal systém Mezinárodního měnového fondu a Světové banky - abych mluvil o strůjcích současného neštěstí, ale také OSN - abych mluvil i o pozitivní věci - musejí být přehodnoceny. Musí dojít k narovnání nejen mezi bohatým severem a chudým jihem, ale také mezi státy, které jsou pro jiné jen zdrojem surovin. Musí se změnit i systém jednání Rady bezpečnosti OSN," dodal.

Nakonec zmínil, že v multipolárním světě se vytvořila jiná centra ekonomické, politické a vojenské moci. A ta je třeba reflektovat předtím, než vzniknou z lokálních válek ohniska případného většího konfliktu.

Europoslanec: Somálsko ke zhroucení přivedly recepty Světové banky

Podle exposlance Jaromíra Kohlíčka (KSČM) jsou ale slova Vojtěcha Filipa vcelku pravdivá. Podle něj je totiž zvláště v Somálsku situace velmi tristní a předseda Filip má pravdu v tom, že recepty Světové banky přivedly Somálsko ke zhroucení napřed ekonomickému a pak k tomu, že tam vypukla občanská válka.

„Tam to funguje už třicet let od deseti k pěti. Protože Somálci poslechli receptů Světové banky a začali redukovat služby obyvatelstvu, to znamená sociální stát, což někteří liberálové nemají rádi, a začali přijímat zahraničí pomoc. Přitom až do sedmdesátých let bylo Somálsko potravinově zabezpečené. Od té doby, co vzali tyto recepty Světové banky, to znamená otevírání trhu, tak je to špatné, způsobilo to tamní rozpad," vysvětlil Kohlíček ParlamentnímListům.cz.

Jedna z nejrozšířenějších fotografií na internetu popisuje somálskou bídu:

„Proč myslíte, že Japonci dodneška pěstují svou rýži a vlastní potraviny? I když jsou řádově dražší, než co by se do Japonska dovezlo? Protože si Japonci chrání svůj trh a nesledují tak zoufale rady liberálů na otevření trhu. Tím by si totiž zlikvidovali segmenty vlastního hospodářství," řekl dále Kohlíček.

Řešení pro tuto zemi by ale podle něj bylo jiné, než se tam nyní děje: „Budování zdrojů vody a infrastruktury a učení racionálního zemědělství. Před dvaceti lety jsme v Československu měli Ústav tropického zemědělství. A tam jsme se snažili vzdělávat lidi z rozvojových zemí."

Politolog: Jeho tvrzení nebudou moc od věci

Kupodivu ani politolog Jan Bureš osobu a hlavně názory lídra rudých nijak neneguje.

„Já jsem sice nečetl zmiňovaný rozhovor od pana Filipa, ale pokud mi z něj citujete, tak si skutečně nemyslím, že jeho tvrzení by byla úplně od věci. On je sice radikálně levicový politik, ale v rámci KSČM nepatří mezi ostré radikály. Je to spíše umírněný komunista, nakonec je to ústavní právník. Takže to není člověk, který by šel hřímat na barikády, a vyvolávat komunistickou revoluci, ale nepochybně ti levicoví intelektuálové v duchu marxismu vidí příčiny nynější krize v určité bezohlednosti kapitálu a finančního světa, zvláště, když se ten finanční svět vymkl jakékoliv kontrole," rozhovořil se k osobě Filipa Jan Bureš pro ParlamentníListy.cz.

„Ono když se podíváte na analýzy i seriózních ekonomů, kteří píší o globální krizi, anebo některých politologů, tak se skutečně ukazuje, že to dost připomíná krizi ve třicátých letech, která byla tehdy také důsledkem příliš slabé regulace finančního kapitálu, burz a trhu," řekl dále Bureš.

„Filip ale není ekonomický analytik, je to právník. Je otázkou, do jaké míry jsou jeho názory podložené nějakou hlubší znalostí ekonomických procesů," uzavřel hodnocení Bureš.

Filip si stojí na svém. Čerpal od odborníků

„Ano je tam kapitalistický systém, nevím o tom, že by tam byl jiný ekonomický a společenský systém a je tam hladomor. To jsou prostá fakta," stojí si na svém Filip. „To, co tam Světová banka nakázala, tak to skutečně vedlo ke zhoršení ekonomické situace," uvedl dále pro ParlamentníListy.cz Filip.

Informace o celosvětové krizi a o situaci v Somálsku prý čerpá od odborníků. Do rozhovoru pak "vpravil" názory dvou akademiků. „Především od Konstantina Sivkova, který je prvním viceprezidentem Akademie geopolitických otázek v Moskvě," zmínil k tomu Filip. Články Sivkova o krizi byly podle jeho informací v nedávné době zveřejňovány i na webu Zvědavec.

„Druhý autor je Američan, který je profesorem na akademii. Je to bývalý novinář, který se zabýval politologií a pak si udělal profesuru a založil si soukromou univerzitu," dodal předseda KSČM s tím, že si ale okamžitě nevzpomene na jeho jméno. „Máme nyní zasedání stranického výkonného výboru, tak odpusťte," doplnil Filip.

Čtěte také: