„Ekonomická suverenita, kterou operují, je poněkud legrační pojem. Má snad nějakou skutečnou ekonomickou suverenitu v dnešní Evropě například Česká republika? Vždyť ve stejných denících, v nichž si můžeme přečíst pohoršené komentáře nad další federalizací EU, zároveň čteme, že ekonomický růst Česka, které se pyšní vlastní měnou, a do eurozóny nespěchá, je nyní vážně ohrožen vývojem v největších zemích eurozóny," varuje politolog Jiří Pehe v Právu.

Podle něj se v tuzemsku nedá hovořit o ekonomické suverenitě, když Česko s Evropskou unií obchoduje a je na tomto obchodu závislé. Nyní se podle něj euroskeptici navíc bojí vytvoření jakési společné ekonomické vlády pro země eurozóny. Na tom dohodl francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová.

Celý blog Jiřího Pehe ZDE

„Tím prý ztratí členské země eurozóny ekonomickou suverenitu, protože taková „vláda" bude nejspíš rozhodovat o společných daních, ale i o ekonomické a sociální politice," vysvětluje Pehe. Podle něj to bylo ale nevyhnutelné řešení, jinak by se EU mohla rozpadnout.

„Bylo přeci od počátku jasné, že společná monetární politika nemůže dlouhodobě existovat bez společné fiskální politiky," popisuje vzrůstající integraci v rámci unie. Není podle něj možné, aby Německo financovalo dluhy jihu.

„Rozumnější část politické scény by se měla urychleně zabývat tím, jak se do více integrované eurozóny plně zařadit, protože když tak neučiníme, je možné, že velmi brzy budeme z pomyslného vlaku na vedlejší koleji sledovat, jak se v rychlíku na té hlavní dělají rozhodnutí, která na nás mají přímý dopad, ale do kterých ze svého ostrova „suverenity" nemáme co mluvit.," uzavírá Pehe.

Čtěte:

• Jiří Pehe: Homosexualismus a klausismus
• Jiří Pehe: Kolik váží jeden Bárta?
• Jiří Pehe: Kůrovec mozkový