„Byly chvíle, kdy jsem si myslela, že svůj život ukončím. Nakonec jsem se vzpamatovala a teď se po malých krůčcích snažím vše splatit. Zda se mi to ale jednou podaří, vůbec netuším. Nezbylo mi už vůbec nic," svěřila se pro ParlamentníListy.cz paní Helena.

Napřed rozvod, pak neúspěšné podnikání

Dluhy jí začaly narůstat ve dvou vlnách, poprvé po rozvodu, podruhé kvůli neúspěšnému pokusu začít podnikat v pohostinství. „Těžko se mi o tom mluví, protože teď s odstupem času si uvědomuji, jaké fatální chyby jsem nadělala. Když jsem se rozvedla, zůstala jsem sama s osmiletou dcerou. I přesto, že mi zůstal jen jeden příjem, snažila jsem se nesmyslně zachovat hlavně dítěti stejný standard. Dcera chodila do řady kroužků, které stály nemalé peníze, snažila jsem se ji dobře oblékat a podobně. Po rozvodu jsem navíc musela platit náklady spojené s bydlením a od manžela jsem alimenty dostávala jen doslova nahodile. Pak jsem přišla o práci a začal celý kolotoč. Neměla jsem na splácení, brala jsem si proto půjčky na zaplacení starých restů a nakonec se dlužná částka vyšponovala do takových rozměrů, že jsem musela prodat starý domek, ve kterém jsme s dcerou žily," konstatovala paní Helena.

Z prodeje domu získala asi milion korun, zaplatila veškeré dluhy, našla si podnájem a chtěla začít nový život. To se jí ale nepodařilo. „Našla jsem si přítele a rozhodli jsme se zkusit provozovat hospodu. Dodnes našeho rozhodnutí lituji. Díky tomuto pokusu jsem se totiž znovu zadlužila," pokračuje ve svém vyprávění Helena.

S přítelem si vzali do pronájmu podnik, který kdysi zažíval slávu a oba měli cíl zašlou slávu oživit. Nic ovšem nešlo podle jejich představ. „Chodilo málo lidí, ale nájem se musel platit každý měsíc. Zkoušeli jsme pořádat různé akce, ale marně. Konkurence byla obrovská. Byli jsme ale do našeho plánu tak zažraní, že jsme se nechtěli vzdát a pořád si říkali, že tu smůlu prolomíme. Bohužel jsme ji neprolomili," zavzpomínala na špatné časy.

• TÉMA Exekuce

Ze 150 000 se to vyšplhalo na více než milion

Začala si proto znovu půjčovat, nejčastěji od nebankovních institucí. Nejprve na nájem, pak na zaplacení nákupu do hospody a další výdaje. „Asi po dvou letech jsme si řekli dost. Hospodu jsme pustili a já si začala hledat práci. Nabídli mi místo v jednom nebankovním ústavu, který lidem půjčoval peníze. Musela jsem mít ale zaplacené veškeré dluhy na zdravotním a sociálním, což jsem neměla. Budoucí zaměstnavatel mi velmi ochotně nabídl půjčku 150 tisíc na úhradu těchto dluhů. Ještě s předchozími závazky to už ale byla taková částka, kterou jsem přestala zvládat splácet. A tak jsem těchto 150 tisíc korun prostě neřešila. Dopadlo to tak, že po třech letech se jen tento dílčí dluh vyšplhal na neuvěřitelných 1,2 milionu korun. V mezidobí jsem po mamince získala malý byt ve Zlíně a přišla má první exekuce," svěřila se se slzami v očích paní Helena.

Jednoho dne u jejich dveří zazvonil exekutor. „Sedl si ke stolu a požadoval okamžitě na ruku 20 tisíc korun. Byla jsem zrovna těhotná, neměla jsem ani korunu a chlap byl naprosto nekompromisní. Vyhrožoval, že pokud mu okamžitě peníze nedáme, druhý den přijede náklaďák a všechny nás vystěhuje. Plakala jsem, prosila, ale marně. Exekutor byl v naprostém klidu a situaci ještě vyšponoval tím, že volal do exekutorské kanceláře a začal po telefonu řešit naše vystěhování. Nakonec nám dal čas asi dvě hodiny a přítel peníze po příbuzných sehnal. Byl to obrovský nápor na psychiku," popsala svou zkušenost s exekutorem ParlamentnímListům.cz paní Helena.

Podle exekutorů jsem odpad společnosti

Rodina se nakonec pokusila těžkou situaci vyřešit a nabídla se, že byt odkoupí za celou dlužnou částku. „Exekutoři jsou nekompromisní a nahlížejí na vás, mnohdy asi i oprávněně, jako na odpad společnosti. Kdyby šel byt do nucené dražby, získali bychom jen zlomek požadované částky a nastala by situace, že bych měla pořád na krku obrovský dluh a k tomu bych přišla i o byt. Teď se vše řeší a doufám, že vše dobře dopadne. Vím, že do třetice se už do podobných komplikací nikdy nedostanu. Za zkušenost, že člověk může žít jen tak, na co má, jsem už tvrdě zaplatila. Vlastní hloupost mě stála dům, teď i byt a pořád ještě musím splatit asi 200 tisíc korun. Už ale před dluhy nestrkám hlavu do písku a snažím se vše postupně splácet. Před dluhy totiž nikdo nikam neuteče," dodala paní Helena.

• Další necenzurované příběhy ČTĚTE ZDE

Čtěte také:

• Dlužíte pár korun, jdete pod most. České exekuce krutější než v USA

• Okamura znovu tvrdě o exekutorech: Ať mě zažalují, už se těším

• Pospíšil chce zrychlit exekuce. Peake je proti

• Plačící seniorka: Řekněte v Praze, že ještě nechceme umřít

• Chudí lidé v Česku musí řešit, jak vyjít se třemi tisíci na měsíc 

• Na vině bývá dlužník, ne exekutor, brání drsné exekuce jejich šéfka

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE