Kromě zdvihadel by se měly změnit i břehy Orlické přehrady. Ta je nechvalně proslulá vraždami a nálezy mrtvých těl v sudech, ke kterým docházelo v devadesátých letech. Orlické vraždy by ale neměly do nových budovatelských plánů nijak významně zasáhnout.
Postupně se tak možná promění nové pláže, přibudou přístavy, přívozy i golfová hřiště, k hladině povede bobová dráha. Klíčové projekty, které mají zamezit úbytku turistů, představili architekti v takzvané hromadné studii přitom již loni.
Kraj za studii dal dva miliony korun a většinu projektů podporuje. Studie počítá i s výstavbou nových hotelů, tým složený z projektantů a úředníků na ní pracoval dva roky. Náklady přitom odhadují architekti na 20 miliard korun, část peněz chtějí postupně získat z evropských fondů. Než se lokalita změní podle představ, bude to trvat dlouho. Údajně to potrvá minimálně deset let.
Vše bude na ministerstvu dopravy
„Co se týče zdvihadel, pak stavební připravenost je hotova, ale je potřeba to zdokonalit a osadit technologií," uvedl loni generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. I tento projekt byl ale loni pozastaven.
„O dalším pokračování projektu musí rozhodnout ministerstvo dopravy a Ředitelství vodních cest. Zatím se přes Orlík mohou dostat jen menší lodě," zmínil dále Kubala.
První turbína začala pracovat v roce 1961
Stavba přehrady začala v roce 1954 a koncem roku 1961 už fungovala první turbína. V roce 2002 musela hráz přehrady Orlík vzdorovat přetížení, se kterým při stavbě nikdo nepočítal. Tisíciletá voda, která se tudy přehnala, potvrdila, jak dobře je hráz postavená.
Podle hrázného Orlické přehrady Pavla Melichara má vodní dílo tři bezpečnostní přelivy. „Šířka přelivu je patnáct metrů, hradící výška osm metrů a průtok při plném vzdutí je 728 kubíků za vteřinu," zmínil pro rozhlas hrázný Melichar.
Celkový objem vody v nádrži je přes 700 milionů metrů krychlových. U levé paty hráze je vodní elektrárna se čtyřmi Kaplanovými turbínami.
V ostrém provozu byly tyto přelivy právě při povodních v roce 2002 a 2006. „Když je potřeba, tak se tudy odpouští. Ale tady na Orlíku je to velmi výjimečná záležitost," dodal Melichar.
Lidé díky přehradě získali 17 hodin
V roce 2002 do přehrady přitékala desetitisíciletá voda a odtékala tisíciletá. Podle ředitele sekce správy povodí Tomáše Kendíka tehdy právě díky Orlíku získali lidé na dolním toku Vltavy o 17 hodin více času na přípravu proti povodňové vlně. Přehrada také zastavila všechno, co velká voda unášela.
„Samozřejmě, že převážná část byl plovoucí matriál - dřevo, PET lahve a nejrůznější nepořádek, ale i různé drobné stavby, jako například přístřešky. Tento matriál potom bylo nutno vytěžit a zlikvidovat. Neputoval dále po toku," zmínil k tomu Kendík.
Orlická přehrada tak přispěla i k tomu, že v Praze nebyl protržen Karlův most tak jako při ničivých záplavách v roce 1890.
|
Orlická přehrada je dlouhá 68 kilometrů a kromě Vltavy zasahuje také na Otavu a Lužnici. Celkem zadržuje 716,5 milionu kubíků vody, což je nejvíc v republice. Další zajímavostí je hráz, která je 81,5 metru vysoká a 450 metrů široká - podle Petra Kubaly jde o největší tížnou, tedy gravitační hráz ve střední Evropě. Přehrada také vyrobí nejvíc elektrické energie v republice - kromě toho je nádrž využívána k rekreaci, vodním sportům, rybolovu a také k odběrům povrchové vody. Do Vltavské kaskády patří kromě Orlické přehrady ještě Lipno I, Lipno II, Hněvkovice, Kořensko, Kamýk, Slapy, Štěchovice a Vrané. |
Čtěte také:
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
