Vláda: Schváleno! Důchodová reforma nás ochrání před chudobou

Změny v penzijním systému se nedotknou současných důchodců, ale dnešních čtyřicátníků a mladších. Pokud by se nyní nezměnil důchodový systém, v budoucnu by se výše penze pohybovala na hranici chudoby.

Lidé se dožívají vyššího věku, na druhé straně ubývá občanů v ekonomicky aktivním věku, kteří odvádějí peníze na současné penzisty. „V rámci průběžného systému platí samozřejmě logicky stávajícím penzistům, ale vzhledem k demografickému vývoji to znamená, že podruhé budou muset penzi zaplatit ještě sami sobě," vysvětluje důvody změn premiér Petr Nečas

Občané mají možnost spoření na stáří

Kromě současného průběžného důchodového systému a existujícímu penzijnímu připojištění vzniká další možnost - dobrovolné spoření.

Vstup do druhého pilíře bude dobrovolný. Rozhodnout se pro něj bude možné před dosažením 35 let věku anebo starší lidé ještě 6 měsíců od okamžiku spuštění reformy. Rozhodnutí pak bude nevratné a účastník pojištění nebude moci do pilíře vstoupit, ale ani z něj vystoupit.

Díky druhému pilíři tak lidem, kteří pobírají alespoň průměrnou mzdu, vznikne možnost pobírat ve stáří vyšší penzi, než nabízí stávající systém.

Spoření ve druhém pilíři bude založeno na částečném převedení části peněz z průběžného systému důchodového pojištění. V současnosti lidé odvádí na důchody 28 procent své hrubé mzdy. Nyní vzniká možnost odvádět jen 25 procent a zbylé tři procenta pak odvádět do penzijního fondu podle vlastního výběru společně s dalšími dvěma procenty vyměřovacího základu. Celková výše odvodu pojistného tak bude pro účastníky
druhého pilíře činit třicet procent hrubé mzdy.

Investice budou spravovat penzijní společnosti, se kterými pojištěnci uzavřou smlouvu. Ty budou nabízet čtyři investiční profily, které se budou lišit mírou investičního limitu a strukturou spravovaného portfolia. Podle typu profilu se také liší výhodnost a riziko investice. Klient ale bude moci v průběhu spoření mezi jednotlivými profily přecházet dle vlastního uvážení ekonomické situace.

V nabídce společností tak budou profily konzervativní, vyvážený, dynamický a všeobecný, který bude investovat pouze do státních dluhopisů České republiky. Výše úroků se bude podle typu profilu pohybovat od 0,4 do 0,6 procenta spořené částky.

Lidé, kteří do druhého pilíře vstoupí, budou svůj důchod dostávat ze dvou na sobě nezávislých zdrojů.

Důchod z prvního pilíře penzijního systému jim bude vyplácet na základě standardních mechanismů Česká správa sociálního zabezpečení. Zároveň ale budou dostávat peníze z penzijní společnosti. Výplaty z prvního a druhého pilíře nebudou nijak podmíněny a budou probíhat zcela nezávisle.

Jak bude probíhat výplata penzí?

Všichni, kdo si zvolí důchodové spoření ve druhém pilíři, budou moci vybírat ze tří variant výplaty důchodu z naspořených peněz.

První variantou bude výplata doživotní penze. Klientovi bude penzijní společnost vyplácet starobní důchod až do doby jeho úmrtí. Podmínky vyplývající z této varianty jsou srovnatelné s výplatou důchodu od státu. Stejným způsobem bude vyplácená částka podléhat i valorizaci.
Další variantou je výplata důchodu s pozůstalostní penzí po dobu tří let ode dne úmrtí účastníka pojištění. Klient, který se pro tuto možnost rozhodne, tak bude pobírat o něco menší důchod než v případě varianty ve formě doživotní anuity, ale zajistí měsíční výplatu ve stejné výši někomu ze svých blízkých v dalších třech letech od své smrti.
Jako třetí způsob vyplácení důchodu může účastník zvolit rentu na dobu dvaceti let. Naspořené prostředky jsou tak rozpočítány a po dobu dvaceti let postupně vypláceny. V případě smrti příjemce tak výplata stále trvá a je následně postoupena dědicům pojištěnce. Ten, kdo se rozhodne pro tuto variantu, má jistotu, že veškeré uspořené prostředky budou vyplaceny. Naopak v případě uplynutí této dvacetileté lhůty je důchodce nucen pobírat pouze státní důchod.

Náklady důchodové reformy

Aby mohl druhý pilíř vzniknout, bude potřeba vynaložit tzv. transformační náklady. Ty jsou nutné vzhledem k výpadku příjmů do prvního pilíře a jejich přesunu právě do druhého pilíře. Tyto náklady budou ale pouze dočasné. Následně budou kompenzovány snížením na výdajové straně vzhledem ke krácení důchodů příjemců důchodů z druhého pilíře.

Tyto náklady pokryjí zdroje plynoucí ze sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty. Negativní dopady tohoto sjednocení budou kompenzovány jednak standardními mechanismy jako například zvýšením důchodů či zvýšením životního minima,
tak opatřeními, kterými je třeba zvýšení slevy na dani na dítě.

Třetí pilíř důchodového systému pak vyplývá z návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Na jeho základě dojde k oddělení majetku akcionářů penzijních fondů a majetku účastníků penzijního spoření.

Díky tomuto návrhu budou mít klienti možnost volby mezi jednotlivými investičními strategiemi. Zavedením doplňkového penzijního spoření by mělo dojít k uzavření stávajícího systému penzijního připojištění se státním příspěvkem. To znamená, že nebudou moci být uzavírány nové smlouvy v tomto připojištění a jeho stávajícím účastníkům bude umožněno buď setrvání v tzv. transformovaném fondu, anebo dobrovolný přechod do nového doplňkového penzijního spoření podle jejich rozhodnutí.

Účastníci stávajícího systému zároveň nebudou povinni do nového systému penzijního připojištění přecházet. Majetek současných penzijních fondů a klientů bude na základě tzv. transformačního projektu oddělen. Prostředky, které účastník do fondu vloží a jim odpovídající aktiva budou převedena do transformovaného fondu spravovaného penzijní společností. Ta bude po získání potřebných povolení nástupcem penzijního fondu.

O státní příspěvky účastníci doplňkového spoření nepřijdou. Systém poskytování státního příspěvku a daňových motivačních prvků bude zachován. Stejně tak bude i nadále možné, aby účastníkovi přispíval jeho zaměstnavatel.

Nově dojde pouze ke změně poskytování výše státního příspěvku, která má za úkol více motivovat účastníky k přispívání vyšších částek, čímž dojde k akumulaci dostatečného kapitálu pro vytvoření doplňkového příjmu v důchodovém věku.

Nutnost reformovat penzijní systém vychází zejména z demografického vývoje, ze kterého vyplývá, že průměrná délka dožití se stále zvyšuje. Zároveň se tak snižuje počet pracujících, kteří na stávající důchodce přispívají. Dříve na jednoho občana pobírajícího starobní důchod vydělávali čtyři lidé, nyní se jejich počet snížil na pouhé dva. Vzhledem k tomuto demografickému trendu by tak za třicet let nastala situace, kdy by na jednoho penzistu vycházel pouze jeden pracující člověk.

Sledujeme téma penzijní reforma

Čtěte také: