Zákon o rozpočtových pravidlech ukládá vycházet při sestavování státního rozpočtu z dubnových odhadů růstu ekonomiky, což bylo letos dvě a půl procenta hrubého domácího produktu. Nejnovější ekonomická data signalizují pesimističtější vývoj s předpokladem celoročního růstu kolem 1,9 procenta HDP. Při něm by stát získal do státního rozpočtu o sedm miliard korun méně než podle dubnového odhadu.

Premiér Petr Nečas k tomu v rozhohovoru pro Hospodářské noviny poznamenal, že je možné se začít bavit o úpravách na příjmové straně státního rozpočtu. „To znamená legitimní debatu, zda nevrátit do hry zvýšení nepřímých daní. Mluvím o zvýšení DPH na devatenáct procent s úvahou o výjimce pro léky a knihy," upřesnil předseda vlády.

SLEDUJEME téma DPH 

Kromě DPH by se dalo zvýšit i zdanění hazardu a prodej povolenek

Oprášil tak myšlenku, která se zamlouvala jak jeho ODS, tak i TOP 09. Nejmenší koaliční strana Věci veřejné však tento záměr odmítly, a tak došlo ke kompromisní dohodě, že od příštího roku budou platit dvě sazby DPH, a to ve výši 14 a 20 procent. O rok později se sazby sjednotí na 17,5 procenta. Minulý pátek sněmovna novelu zákona o dani z přidané hodnoty v této podobě také schválila.

Premiér má v záloze ještě další dvě opatření. V úvahu přichází prodej větší části emisních povolenek, které měly firmy jako ČEZ dostat zdarma. „Objem povolenek, které by se prodávaly, by mohl být mezi 25 a 35 procenty," naznačil Nečas, jak by státní pokladna mohla získat až 16 miliard. Třetí možností je vyšší zdanění hazardu. „Hazard může být zdrojem vyšších příjmů, ale zdanění se nesmí přepísknout,"poukázal pro HN Nečas, že by hazardní firmy mohly z Česka úplně odejít.

Opatření technického rázu, na něž neexistuje odborně správná odpověď

„Současná vláda se snaží stabilizovat deficitní rozpočty a vrátit je do dlouhodobě udržitelných mantinelů. Ale je třeba oddělit tyto stabilizační kroky od řešení střednědobých problémů, které má česká společnost. Tedy rostoucí sociální výdaje nebo stárnutí populace, které má řešit penzijní a zdravotnická reforma, kde by měla mít vláda větší ambice," uvádí pro ParlamentníListy.cz Jan Bureš, hlavní ekonom ČSOB Poštovní spořitelny.

„Ty tři nastíněné návrhy opatření jsou v zásadě technického rázu a při jejich hodnocení neexistuje odborně správná odpověď. Je tam snaha pomoci si při řešení problémů nejpohodlnější cestou, která navíc přináší rychlé výsledky. Za správné považuji, že vláda technická opatření hledá a že to není na úkor vyššího zdanění práce," konstatuje Bureš.

Nejefektivnější a dlouhodobě stabilní příjem

„Když se dívám jen na státní rozpočet, tak mi obecně zvýšení DPH přijde jako správné," říká pro ParlamentníListy.cz Petr Sklenář, hlavní ekonom finanční skupiny Atlantik, člena skupiny J&T Finance. „Je to relativně nejefektivnější, dlouhodobě stabilní a předvídatelný příjem. Ale přišlo by mi jako extrémně nešťastné, kdyby zůstalo jen u zvýšení DPH," dodává Sklenář.

Analytik doporučuje pokračovat v úpravě příjmové stránky státního rozpočtu. „A také bych vedle zvýšení sazby DPH očekával snížení nebo zjednodušení daně z příjmů fyzických a právnických osob a rovněž odpovídající kompenzace. Celkové zdanění práce je u nás stále jedno z nejvyšších v Evropě," připomíná Sklenář.

Věci veřejné už jednou devatenáct procent odmítly

Sjednocení DPH na devatenáct procent, když v příštím roce měla být spodní sazba 14 a o rok později sjednocená na 17,5 procent, by musely odsouhlasit Věci veřejné. Jejich představitelé se však bušili v prsa, když v létě tento původně Kalouskův záměr zamítli, a sjednocení na 17,5 procentech vydávali za svůj úspěch, kterým pomohli nižším a středněpříjmovým skupinám obyvatel.

K věci:

Gazdík: Sazba DPH na knihy a léky nebude nižší kvůli VV 

Kalouskova 19procentní sazba DPH je příliš, soudí Češi i exministr 

Vláda odklepla vyšší DPH. Rath: Jste zvrhlíci, lidi budou chudáci 

Foto: cnb.cz

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.