V nedávno odvysílaném dokumentárním filmu na ČT 2 byl podán velmi realistický pohled na poměry ve Spojených státech v oblasti zdravotnictví a pojištění. Informace, fakta i výpovědi lidí, jež v dokumentu vystupovali, byly o to silnější, že byly podány v jisté konfrontaci mezi lidmi, kteří přežili teroristický útok na WHC 11. září 2001, s poukázáním na dostupnost lékařské zdravotní péče pro vězně na Guantánamu, ostrově, kde jsou vězněni lidé podezřelí z vazeb na teroristy či přímo teroristé.

Zatímco někteří Američané - oběti atentátu, dostali jen nevyhovující zdravotní ošetření, kvůli tomu, že nebyli pojištění, dokumentární film poukazoval na to, že vězni na ostrově mají zaručenou zdravotní péči v maximálním standardu. Dokonce padlo i srovnání s tím, že v případě návštěvy Havany, hlavního města komunistické Kuby, dostanou lidé i tam zdravotní péči v různých specializovaných centrech. Pro Američany to s velkou pravděpodobností nemůže být pozitivní srovnání a konec konců ani dobrá zpráva, z níž by se měli radovat.

Teprve vloni v březnu totiž prošla americkým kongresem zdravotnická reforma. Nebylo tajemstvím, že byla klíčovou domácí prioritou prvního roku vlády prezidenta Baracka Obamy. Změny v systému tak teprve vloni zavedly povinné zdravotní pojištění a zakazují pojišťovnám odpírat lidem pojištění kvůli jejich zdravotnímu stavu.

Spojené státy mají reformu zdravotnictví hotovou, nás čeká

Náklady na tyto změny ve zdravotnictví vyčíslila americká vláda na 940 miliard dolarů v příštích deseti letech. Za stejné období by reforma měla ale ušetřit ze státního rozpočtu 138 miliard dolarů.

• SLEDUJEME téma: zdravotnická reforma

Česko zdravotnická reforma v praxi teprve čeká. Ovšem i u nás se kolem ní objevuje řada nesrovnalostí, možná i nepochopení, či špatného vysvětlování. Lidé se zkrátka bojí toho, co přijde.

Podle amerického novináře Erika Besta žijícího v Česku již dvacet let, však v naší zemi na tom je zdravotnictví dobře a v některých oblastech je prý možná náš systém lepší, než ten, který funguje ve Spojených státech.

Je klíč k úspěchu v povinném zdravotním pojištění?

"V USA si lidé povinně platit zdravotní pojištění, jak je tomu tady, dosud nemuseli a v některých státech tomu tak zřejmě není ještě dosud. Ovšem pokud takový člověk onemocní a potřebuje ošetřit, musí si léčbu uhradit sám se vším všudy. Je ale pravdou, že Američané našli cestu, jak to obcházet. Když přijdou v noci na pohotovost, ošetřeni být musejí a systém je nastavený tak, že za takové ošetření pacient neplatí. Je to nešvar, který ale pohotovosti kritizují, poněvadž na něj finančně doplácejí," popsal situaci za oceánem pro ParlamentníListy.cz Erik Best. Dodal, že právě proto, že v USA lidé nebyli (a někde ještě nejsou) ze zákona povinni si platit zdravotní pojištění, a proto tak celá řada lidí nedělá.

Jak Best připomněl, teprve od nástupu Obamy se objevily ve Spojených státech snahy rozšířit povinnost platby zdravotního pojištění do všech států. Zda se to podaří prosadit a s jakými výsledky, se uvidí.

V USA nemusí platit zdravotní pojištění ani zaměstnavatelé

"Ve Spojených státech nemají povinnost platit zdravotní pojištění svým zaměstnancům ale ani zaměstnavatelé. Někteří to dělají, ale je to pokládáno za pouhý benefit. Nikoli zákonem danou povinnost," popsal dále redakci Best.

Stává se tam však velmi často pak to, že když člověk onemocní či se mu stane nějaký vážný úraz, většina zdravotnických zařízení takto nepojištěného člověka nepřijme. Pokud ano, musí on či jeho blízcí základní péči zaplatit, dlouhodobější hospitalizace pak nepřipadá v úvahu.

Dodal, že v Česku jsou určitě také mnohé nedostatky i v oblasti zdravotnictví, přesto prý pokládá zdravotnickou péči u nás za dobrou, v některých ohledech dokonce vstřícnější, než je tomu v USA.

ČR by si prý brát příklad pro zdravotnický systém za oceánem neměla

"Příklad by asi nebylo dobré si brát ve Spojených státech. Přesto je pravda, že jsou v USA dostupnější různé nejmodernější technologie a přístroje víc, než je tomu tak tady. Pokud je někdo ale potřebuje, musí si za ně hodně připlatit a to si myslím, že se nedá odmítat ani tady," uzavřel Erik Best pro ParlamentníListy.cz.  

Přesto se v době, kdy zdravotnická reforma procházela schvalováním a jednáním, objevovaly pesimistické hlasy - jak ze strany Svazu pacientů, tak i opozice. A podle nich by situace mohla jednoho dne skutečně vygradovat až na úroveň, jak bylo výše popsáno, že se občas stává za oceánem.

Kdo je blíže k pravdě? Musíme si počkat

Návrhy ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) například tehdy rozvášnily natolik poslance a středočeského hejtmana Davida Ratha (ČSSD), že kroutil hlavou a tázal se, jestli nakonec budou lékaři dávat na rány křenové placky, či přikládat baňky, jako je tomu v některých částech Ruské federace.

Tehdy, stejně jako prý nyní, je třeba pamatovat na to, že se reformou docílí toho, že zdravotnictví bude u nás jen pro bohaté.

Čtěte také:

• Neregulejte pacienty, zvyšte odvody. Tak radí Olejár

„Když se bude lékař rozhodovat o operaci žlučníku, tak se zeptá: ´Milý zlatý, chceš odoperovat žlučník? Potřebuješ to, máš totiž kameny, koliky. Základní varianta je běžná operace, ta stojí nějakých 20 tisíc, ale chceš-li už laparoskopii, tak si to doplať´," připomněl ParlamentnímListům.cz své vystoupení ve sněmovně Rath i nyní. A připomněl také zákroky u endoprotézy, neboť i tam jsou rozdíly v postupu operací.

"Jako co, na tu rakovinu křenová placka za pět padesát!? Výborná věc.... Také bychom mohli přikládat baňky, protože existuje efekt placebo a říkat: Věř a víra tvá tě uzdraví?" ironizoval dále Rath. Uvedl také, že každá nemocnice bude mít podle návrhu jiné ceny a bude tak proto v celém systému jen chaos. Proto se podle jeho úsudku snaží Heger o jakousi reformu, ale přitom to prý žádná reforma není.

„Je to změť několika náhodných kroků a to české zdravotnictví ani nezlepší, a ani nic nepřinese pro lidi...," varuje Rath.

Boris Šťastný reformu hájí: Pacientům pomůže v řadě ohledů

Přestože před časem v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz Boris Šťastný (ODS) vyjmenovával pozitiva zdravotnické reformy a vysvětloval, že cesta, kterou se zdravotnictví u nás bude ubírat, je správná a srovnání s USA si určitě nezasluhuje, objevily se v HN informace, že standardy a nadstandardy zdravotnické péče, jež vyvolávají tolik bouřlivých reakcí a protestů, od počátku příštího roku ještě nebudou v praxi. Údajně proto, že odborné zdravotnické společnosti nestíhají vypracovat seznam věcí, za které by měli od ledna již pacienti připlácet. Proto se vše prý má posunout o rok dále až na leden 2013.

Čtěte také:

•  Šťastný pro PL. Jak budou pacienti platit po Novém roce

To však předseda sněmovního zdravotního výboru Štastný popřel a označil za zbytečnou bouři ve sklenici vody.. První nadstandardy tak podle něj skutečně vzniknou už příští rok, tak jak je v plánu.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger však chtěl přitom mít sazebník výkonů hotový do konce letošního září.

Čtěte také:

• Mach (Svobodní): Potřebujeme skutečné zdravotní pojištění

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE