Vojáci v krizi. Výstroj shání za své. Nadávají "tlustému papalášovi" Vondrovi

„Svoji výstroj si nyní pořizuji stejným způsobem, jako příslušníci našich aktivních záloh," řekl pro ParlamentníListy.cz kapitán Roman Gavlas z Velitelství vojenské policie Stará Boleslav. A ve svých výtkách není zdaleka sám.

Budu smrdět jako prase

„Máme možnost nafasovat si jen jedno tričko na rok a to ještě v nemožných velikostech. Co mám ale dělat, když teď pojedu v deštivém podzimu na čtrnáctidenní cvičení do hor? Až budu promoklý durch, nebudu se mít ani do čeho převléknout a navíc budu smrdět jako prase? Uvědomuje si to vůbec ten tlustý papaláš na obraně, který se místo o nás stará jen o své politické přežití?" rozčiluje se další příslušník Vojenské policie (VP). Své jméno si ale nepřál sdělit, aby kvůli kritice řízení resortu obrany Alexandra Vondry při plánovaných kritizovaných kontroverzních změnám ve VP nepřišel o místo.

Jiný příslušník VP tak dlouho nemohl sehnat ve výstrojním skladě černé tričko (VP nosí pod uniformou trika černé barvy, na rozdíl od zbytku armády - pozn. red.), až situaci vyřešil tím, že si s sebou na cvičení vzal černé tričko, které si koupil v pivovaru Svijany. „Byl na něm sice velký znak pivovaru, ale to při zapnuté blůze nebylo vidět. Jenom jsem se modlil, aby někoho z velitelů nenapadlo vydat rozkaz jít na zaměstnání jen v triku, bez blůzy. Naštěstí letošní rok moc teplé léto nebylo," popsal svůj improvizační výkon ParlamentnímListům.cz voják.

Ani ponožky nejsou

Se svou frustrací se redakci svěřil i příslušník protiletecké brigády. „Protože nesloužím u vybraných jednotek, co jezdí do misí, nemám nárok ani na goretexové nebo jiné zvláštní doplňky, např. teplé flísky. V terénu ale sloužím po celý rok stejně jako ti, co jezdí do misí," stěžuje si trpce specialista. Navíc má problémy sehnat jen obyčejné ponožky, ani ty totiž v armádních skladech prakticky nejsou. O speciální obuvi do vlhka ani nemluvě.

Někteří vojáci se na vzniklou krizi resortu obrany dívají se šibeničním humorem hodným úředního blba Josefa Švejka. „Můžeš si koupit dva páry ponožek na rok nebo 100 kusů kravat - možná ještě nejsou omezeny počtem. Jinak veškerý materiál je možno zakoupit v prodejnách Excalibur army, za peníze. Výstrojní body (na nákup výstroje, vojáci je fasují - pozn. red.) si pak ponecháš jako pexeso, popřípadě se dají sbírat a vyměňovat," píše na Facebooku Milan Dekereš.

Čtěte také:

Zničené zdraví kvůli mizerné výstroji

Kritikou vojáci nešetří ani materiál, ze kterého je jejich výstroj vyrobena, i jejich celkovou zastaralost. „Pořád se šijí blůzy polních stejnokrojů s kapsami na prsou. Přitom když si nasadíte bojovou vestu, případně balistickou ochranu, tak se do nich nedostanete. To musel vymyslet někdo, kdo nebyl nikdy nasazen v misi," připojuje se s kritikou Vladimír Zahrádka.

Problémy jsou však i se speciální výstrojí, která je mnohdy kopírována ze zahraničních vzorů. Například pouštní boty, fasované vojáky odlétajícími do bojů v Afghánistánu, jsou natolik spolehlivým prostředkem ke zničení nohou, že si vojáci ihned po příletu na základny kupují v tamních armyshopech cizí armádní boty - také za své peníze. „Zjistili jsme, že konstrukce, materiál, vybavení a celkový komfort obouvání jsou v tomto případě již překonané a neodpovídají trendům obuvi v zahraničních armádách," přiznává ParlamentnímListům.cz chybu Petr Harašta ze sekce logistiky, spadající přímo pod Vondrův resort obrany.

Tyto boty, ale i jiné výstrojní součástky, například britské taktické vesty nebo přilby, si přitom bojovníci pořizují s vědomím, že je po návratu domů mohou s klidným svědomím vyhodit nebo s nimi chodit tak maximálně na houby: české vojenské řády totiž přísně zakazují, že by vojáci mohli používat za vlastní peníze koupenou cizí výstroj, byť by byla lepší, než je ta vlastní, fasovaná. Toleruje se to tak zatím - do prvního průšvihu - jen v misích.

Ryba smrdí od hlavy

Prakticky všichni vojáci, oslovení naší redakcí, kladou současný neutěšený stav ve vystrojování armády za vinu současnému vedení resortu obrany pod vedením Alexandra Vondry, za jehož vládnutí Na Valech došlo k rapidnímu zhoršení ve vystrojování. „Byla mi přislíbena výstroj podle normy 2-1. I přes neustálou urgenci jsem dodnes nic nedostala. Několikrát to bylo odloženo, pořád mi jenom slibují, moc spokojená nejsem," stěžuje si pro ParlamentníListy.cz vojačka Soňa Petrboková.

„Zajímavé je, že když člověk jede jinam, tedy mimo Prahu, tak tam takové problémy nejsou. Snažím se tedy jezdit buďto do Tábora nebo do Plzně," tvrdí vyšší důstojník české armády Cyril Hyspecký. To by podle znalců resortu a armádních expertů mohlo svědčit o tom, že si většinu z této tak potřebné výstroje prostě nafasují pro sebe ti důstojníci a úředníci ministerstva obrany z Prahy, kteří přitom do terénu ze své teplé a útulné kanceláře nikdy nevystrčí ani nos.

„Mnohdy si je tito lidé dokonce fasují i pro své rodinné příslušníky," podotýká pro ParlamentníListy.cz armádní expert Jan Střelka. To potvrzuje i vyšší důstojník Petr Sláma. „Asi není úplně v pořádku, když si někdo nakupuje deset dvacet stejných výstrojních součástek, a to většinou těch nejžádanějších, pro rodinné příslušníky. Pokud ale vy kvůli tomu pak dostanete jen jedno tričko s krátkým a jedno s dlouhým na celý rok, několik párů ponožek, tak pro lidi, kteří často cvičí v terénu, je to samozřejmě nedostatečné," tvrdí rezignovaně Sláma.

Krizi přiznává už i Vondrův resort

O frustraci samotných vysokých důstojníků Vondrova resortu svědčí i skutečnost, že závažné problémy ve vystrojování, ale nejen v tom, okomentoval veřejně před časem na setkání s aktivními zálohami, ke kterému došlo na závěr jejich velkého cvičení ve vojenském újezdu Doupov, dokonce už i druhý muž velitelství sil podpory, generál Pavel Rybák. „Řekl nám doslova, že armáda je ve sračkách," řekl ParlamentnímListům.cz jeden z přítomných účastníků této panelové diskuze, který je v civilu podnikatelem.

O tom, že je situace kritická a to dlouhodobě, už musel dokonce přiznat oficiálně i neveřejný vojenský magazín A-report, kterému jinak jeho vojáci pro oficiální podporu vedení resortu a umění neklást nepříjemné otázky přezdívají sami vojáci posměšně Armádní Rudé Právo. „Maskáče budou, dokonce pro všechny. Přesně takto jsme začínali článek o nedostatcích ve vystrojování v roce 2005. Uplynulo téměř šest let a zas až tak moc se nezměnilo. Pokud vůbec něco, tak spíše k horšímu," píše se dubnovém čísle A-reportu, který je i podle editorialu oficiálním médiem ministra Alexandra Vondry.

„Chceme nalézt optimální řešení, které bude minimalizovat dopady nedostatku finančních prostředků a maximálně uspokojovat potřeby výstrojního zabezpečení vojáků," říká sice neurčitě, ale zcela v duchu politického newspeaku Petr Harašta z ministerstva obrany.

Čtěte také:

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

OFICIÁLNÍ REAKCE

Jak je na tom „bosá" armáda

Dovoluji si reagovat na článek redaktora Petra Blahuše uveřejněný v úterý 27. září v Parlamentních listech pod názvem „Vojáci v krizi. Výstroj shání za své ..."

Autorovo přirovnání české armády k bosé armádě v kombinaci s protivníkem v Afghánistánu považuji za politováníhodné a pouze za jeho snahu vzbudit zájem veřejnosti. Nejenže vojáky zesměšňuje , ale rozhodně jim touto pseudokritikou ani trochu nepomůže.

I další tvrzení autora o „vysokých důstojnících a úřednících", kteří si nakupují výstrojní součástky pro své rodiny, nejsou pravdivá a vyplývají v tom lepším případě z autorovy neznalosti a v tom horším ze záměrné mystifikace čtenářů. Přijatá regulační opatření na výdej výstroje totiž platí pro všechny vojáky bez rozdílu hodnosti včetně generálů. Nikdo si nemůže jednu komoditu nakupovat v neomezeném počtu. Jsou stanoveny limity pro nákup a používání jednotlivých součástek výstroje. Na nákup nové součástky stejného typu má každý nárok až po stanovené době používání a to je v databázi sledováno a kontrolováno.

Nepopírám skutečnost, že se AČR potýká v současnosti s nedostatky v oblasti vystrojování. Tyto problémy jsou však důsledky rozhodnutí bývalého vedení resortu MO, kdy z důvodu přijetí restriktivních opatření v resortu Ministerstva obrany byl na počátku loňského roku snížen objem finančních prostředků vyčleněných na nákup výstroje. Tím vznikl dluh, který se bude jen pozvolna vyrovnávat.

V tomto roce vedení resortu MO a AČR přijímá takové systémové kroky a opatření, které povedou ke zlepšení stávajícího neuspokojivého stavu. V prvé řadě bylo na nákup výstroje letos vyčleněno více jak 400 milionů Kč. V současné době probíhají nákupy výstrojních součástek všeho druhu tak, aby byly uspokojeny požadavky vojáků na jejich obměnu a doplnění. Prioritně jsou pak vybavovaní vojáci, kteří vyjíždějí do zahraničních operací. Rovněž se pracuje na kvalitativních změnách výstroje s ohledem na zkušenosti z používání zejména v zahraničních operacích. Bohužel však neumíme den ze dne dělat zázraky! Vzhledem k rozpočtovým omezením, k „pružnosti akvizičního systému" a platným zákonným normám tento proces neprobíhá tak rychle, jak bychom si představovali a potřebovali.

plukovnice Jana Růžičková, oddělení komunikace s veřejností, Generální štáb AČR