Vypadá to, že po vzoru USA budou mít i prezidenti České republiky „své" knihovny, které by měly mapovat éry jejich vládnutí. Jak už ParlamentníListy.cz informovaly, stávající knihovnu Václava Havla čeká podle plánů stěhování z „nevyhovujících" prostor v pražské Kateřinské ulici na Loretánské náměstí do paláce U Drahomířina sloupu.

Palác pro tyto účely zakoupil miliardář Zdeněk Bakala, který avizoval, že jeho rekonstrukce je odhadována na 200 milionů korun. K tomu dodal, že je ochoten zaplatit i více.

Když Havel, tak Klaus taky

Aby se z prezidentských knihoven stala tradice, je zapotřebí, aby vznikla knihovna nesoucí tentokráte jméno prezidenta Václava Klause. Jak ParlamentnímListům.cz sdělil zdroj blízký miliardáři Petru Kellnerovi, myšlenka na knihovnu druhého prezidenta ČR už spatřila světlo světa. „Finančně by se na ní měl Petr Kellner podílet", sdělil redakci zdroj.

Podle něj už je dokonce vytipováván vhodný objekt pro tuto instituci. Informaci nám potvrdil i zdroj z okruhu prezidenta Václava Klause s tím, že ve zmíněné souvislosti již proběhla jistá neformální jednání.

"Nájemník" v Havlově knihovně:
Nájemník bojuje s Bakalou: Havel přikuluje, ale ústava platí pro všechny
Soudí se s Bakalou. Hušáka nenávidí: Jeho chlapi mě zmlátili do bezvědomí
Nepřítel Bakaly: Tahle země má AIDS. Lidé vezmou klacky
Havlově knihovně brání rebel. Zastřelte mě, jinak z bytu neodejdu, tvrdí

"Mluvkové" prý nic neví

Oficiálně nicméně záměr vybudovat knihovnu Václava Klause nepotvrdil nikdo. Prezidentův mluvčí Radim Ochvat na dotaz ParlamentníchListů.cz uvedl, že mu o tomto záměru není nic známo. Sdílnější nebyl ani mluvčí Kellnerovi PPF Milan Tománek.„Nemohu to potvrdit ani vyloučit, nic takového nevím," odpověděl redakci Tománek.

Podle něj je navíc v tomto případě nutné oddělit společnost PPF od jejího majitele Petra Kellnera. "Pan Kellner má také svoje aktivity, abych tak řekl rodinné, které nejsou pod značkou PPF. Já hovořím jenom o aktivitách pod značkou PPF," vysvětlil Tománek.

Knihovnu si převzal Klaus

O tom, že by knihovna Václava Klause mohla vzniknout, informoval už v prosinci server Českápozice.cz, který čerpal z informací dlouholetého Klausova spolupracovníka Karla Muzikáře staršího, zakladatele společnosti Comenius. Ta krom jiného každý rok organizuje soutěž „Českých 100 nejlepších firem". Tehdy šlo nicméně jen o myšlenku, která měla být rozvíjena.

Samotný Karel Muzikář o další realizaci možného vybudování zmíněné knihovny bližší informace nemá. „Pan prezident si to celé převzal pod sebe a my s celou iniciativou nemáme v tuto chvíli nic společného," reagoval Muzikář na dotaz ParlamentníchListů.cz.

Knihovnu by přivítal i Klausův kritik Pehe

Možnost vzniku knihovny prezidenta Václava Klause přivítal politolog a jeho častý kritik Jiří Pehe. „Žádná tradice knihoven, kterou založil exprezident Václav Havel, samozřejmě nebude srovnatelná s prezidentskými knihovnami ve Spojených státech. To jsou velmi rozsáhlé instituce s velkým zázemím spojeným s nějakou univerzitou. Nicméně vznik jak Havlovy, tak doufám že i Klausovy knihovny vítám, protože zde budou cenné materiály pro historiky, které třeba dnes ještě nejsou přístupné a budou osvětlovat éru daného prezidentství, a to je určitě dobře," řekl Pehe ParlamentnímListům.cz.

Jiří Pehe o Václavu Klausovi:
Jiří Pehe: Klaustoříkal
Nejsem vlastizrádce, brání Pehe knihu o Klausovi
Pehe napsal kriticky o Klausovi. Je to škůdce, bouří D.O.S.T.
Hájek o Peheho knize: Je to dílo lenocha a mystifikátora

Obdobně se k možné tradici knihoven hlav států ČR staví i sociální demokrat Vítězslav Jandák. „Já si myslím, že takhle dobré tradice, budeme-li přebírat ze Spojených států, tak proti nim nic mít nebudu. Je otázka, kdo do těch knihoven bude chodit, ale každopádně pro studenty a pro budoucnost jsou to určitě dobré věci. To myslím vážně," sdělil redakci Jandák.

Bush nechtěl odtajnit své dokumenty

Připomeňme, že tradici prezidentských knihoven založil v USA prezident Franklin D. Roosevelt, který vládl v USA mezi lety 1933 - 1945. Knihovny jsou budovány jako součást univerzit a mapují éry vládnutí prezidentů, jejichž jméno nesou. Dokonce se stávají i místem posledního odpočinku svých zakladatelů.

Včetně knihovny předposledního prezidenta USA George Bushe mladšího je jich ve Spojených státech už třináct, přičemž ta posledně jmenovaného prezidenta je projektově nejdražší, když k jejímu vybudování byly naplánovány náklady ve výši 500 milionů dolarů. Dosud nejdražší pak byla knihovna Billa Clintona v Little Rocku která přišla na 335 milionů dolarů.

Od aféry Watergate jsou prezidentské texty ze zákona veřejným majetkem a jako takové jsou v knihovnách k dispozici. To se mimochodem pokusil změnit zmíněný Bush, který chtěl prosadit vyhlášku, která by jeho dokumenty držela v tajnosti další roky po jeho odchodu z funkce. To ale Kongres shodil ze stolu.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE