Národ ztratil naději, obrátí se ke "zlu". Prý jako po Mnichovu

04.10.2011 8:48 | Zprávy

Obrana ČSR v roce 1938 byla nemožná politicky i vojensky. Přesto jsme se bránit měli, tvrdí historik, spisovatel a nakladatel Zdeněk Čech. Mnichov totiž zanechal v české povaze nepříjemnou stopu. Potvrzuje to i socioložka Jiřina Šiklová. Pomnichovské období totiž podle ní znamená mnohem větší národní tragédii, než zabrání pohraničí hitlerovským Německem. Tuto tragédii ale nezavinily vnější okolnosti, ale Češi sami. Morální úpadek takzvané Druhé republiky prožili Češi od té doby několikrát a prý ji zažíváme i dnes. Projevuje se snahou hledat rychlá řešení.

Národ ztratil naději, obrátí se ke "zlu". Prý jako po Mnichovu

"Když odejde elita, národ se složí. A následuje období morálního úpadku, naprosto totálního. Za takové období, jedno z nejhorších v našich dějinách, považuji podzim 1938 až příchod nacistů v roce 1939. Zdola se vyvalila doslova žumpa, to nejhorší v nás. Částečně proto, že odešla elita. Také ale z důvodu, že tito lidé byli zkomrpomitovaní, nesplnili očekávání. Bylo to očerňování každého každým, vytahování nejhorších pomluv. Jsem přesvědčena, že například Karel Čapek byl doslova psychicky uvláčen k smrti," hodnotí pro ParlamentníListy.cz Druhou republiku socioložka Jiřina Šiklová.

Nové pomnichovské období je prý na cestě

Byli to prý zejména fašisté a národovci, kdo tyto nízké pudy ve společnosti svým jednáním podporovali. Šiklová varuje, že svým způsobem podobný způsob uvažování společnosti přichází v současnosti zpět. Lidé jsou prý frustrováni opětovným pádem ideálů, podobně jako tomu bylo i na jaře 1969. Tehdy prý také Češi kapitulovali, což vytvořilo přímo ideální prostředí pro nechvalně známou husákovskou normalizaci.

Psali jsme:
Ekonomka tvrdí: Fašizace společnosti, elity se snaží poštvat učitele proti hasičům
Jiří Pehe: Případ Bátora, aneb O Postkomunistickém fašismu

SLEDOVALI JSME kauzu Bátora

"Nejhorší na tomto českém jevu je fakt, že lidé mají pocit krachu svých ideálů i dnes. Proto nyní sílí krajní pravice, za kterou nepovažuji jen Vandasovu DSSS, ale i paní Bobošíkovou a jí podobné politiky. Musíme si ale uvědomit, že ta frustrace Čechů tentokrát pramení z prostého příchodu kapitalismu. Ten je ale běžný a lepší systém jsme zatím nevymysleli," tvrdí Šiklová. Naši frustraci prý způsobilo přílišné zidealizování kapitalismu jako něčeho, co jsme neznali. Mobilizace v září 1938, jarní sjezd KSČ v roce 1968, první svobodné volby v roce 1990, to vše způsobilo nadšení mezi lidmi, události následující pak zklamaly. A podobné situaci prý vždy dostávají prostor "nacionálně-fašizující jedinci a strany," které dokážou říkat lidem to, co si přejí. "Jsem přesvědčena, že vzniknou další taková hnutí, je tu pro ně nyní velmi úrodná půda," očekává Šiklová.

Dále čtěte:
Na Wall Street se demonstruje. Česká média to nezajímá

Historik Čech: Realista ve mně říká ne

Při příležitosti výročí mnichovské zrady se vždy objevuje otázka, zda se Československo mělo bránit. ParlamentníListy.cz proto oslovily historika a spisovatele Zdeňka Čecha, který se obdobím První republiky a událostí následujících po jejím pádu ve svém díle zabývá. Ačkoliv prý čisté srovnání vojenských sil Německa a ČSSR hovoří o jasné prohře naší armády, Čechoslováci prý neměli složit zbraně. Stopy, které v nás Mnichov zanechal, jsou totiž nesmazatelné. "Naše země by zcela určitě ležela v troskách, včetně historického jádra Prahy. Nicméně vyvstává otázka, jestli bychom neměli po vítězství spojenců stejné postavení jako Srbsko po I. světové válce, kdy za svůj hrdinný odpor vůči Rakousku-Uhersku jako agresorovi získalo defacto celou Jugoslávii," říká Čech.

Jako pragmaticky uvažující historik však možnosti obrany v přečíslení 2:5 ve prospěch nacistů říká možnosti obrany vlasti jednoznačné ne. Prvním argumentem je neochota spojenců ve prospěch ČSSR jakkoliv zasahovat. A to včetně SSSR, který bývá v této souvislosti často zmiňován. "Ruská letadla nemohla bránit Prahu, my používali jako palivo směs benzínu a lihu, pozůstatek politiky agrárníků, kteří měli na odbytu lihu velký zájem. Navíc depeše mezi Moskvou a ruskými diplomaty v Praze říkají jasně: Slibujte Čechům vše možné, my ale nezasáhneme. Jediným národem, který chtěl pomoci, byli Jugoslávci, přesněji tedy Srbové a Slovinci. Chorvati, ovlivnění Ustašovci bohužel nikoliv," vysvětluje Čech.

Druhým argumentem je nedostatečná připravenost československé armády na taktiku blitzkriegu, kterou Němci v té době mistrovsky zvládali. "Blitzkrieg zastavila až ruská zima, ale rozhodně by se nerozbil o pohraniční opevnění, nedokončené a díky anšlusu Rakouska i značně děravé. Navíc taktika zdržení nepřítele do doby, než Francie začne mobilizovat, by fungovala, pokud by Francouzi byli ochotni bojovat," říká historik. Odhad Edvarda Beneše, že Německo se v ČSR nezastaví a světový konflikt vedoucí k jeho rychlému pádu nakonec stejně rozpoutá, se podle něj ukázal jako velmi přesný.

Podle Filipa by Rusové přišli na pomoc

Jiný názor ale mají oslovení čeští politici. "Stažení se z opevnění znamenalo velmi snadnou kořist pro Hitlera. Umožnilo mu rozjet druhou světovou válku," míní v reakci pro ParlamentníListy.cz předseda KSČM Vojtěch Filip. Pevnosti v pohraničí, byť nevybavené, by podle něj dokázaly Němce zdržet a tehdejší Sovětský svaz prý byl ochoten za Čechoslováky bojovat. "Nejsem historik, ale myslím, že ta pomoc by přišla a počáteční vývoj bojů by byl jiný, už proto, že řada lidí, kteří byli připraveni pohraničí bránit, by stihla odejít, zatímco ve skutečnosti byli povražděni hned po obsazení pohraničí," říká Filip. ČSSR by prý také byla mnohem silnější při vyjednávání po válce, kdyby se podle Filipa zřejmě dokázala obnovit v předválečných hranicích včetně zakarpatské Ukrajiny.

"Nevím, zda jsme se měli bránit, neumím si tehdejší dobu představit. Když ale vidím dnešní zahraniční politiku ČR, obávám se, že nás čekají jen další Mnichovy," obává se poslanec ČSSD Vítězslav Jandák. Známý sněmovní glosátor se pak shoduje s názorem socioložky Šiklové. "I Listopad ´89, respektive následující vývoj byl pro Čechy zklamáním. Češi vždycky naletí, ať už mocnostem nebo vlastnímu ministru zahraničí. To je holt český úděl," říká k výročí Mnichova pro ParlamentníListy.cz Jandák.

Šéf sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Jan Vidím pak připomíná text svého přítele zpěváka Daniela Landy. "K tomuto národnímu traumatu vřele doporučuji jeho píseň 1938. Jsem přesvědčen, že jsme se bránit rozhodně měli," vzkázal ParlamentnímListům.cz v SMS.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Dále čtěte:
Šiklová přeje Havlovi: Až umřeš, budou se Tě ubožáci dovolávat
Havlova známá Šiklová: Češi se stydí, že drželi hubu. A odnáší to Václav

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Petr Mašek

Jana Maláčová byl položen dotaz

Předsedkyně

Proč myslíte, že zrovna vy můžete stranu dostat zpět do sněmovny, když jste byla u toho, když z ní vypadla? A věříte si v příštích volbách? Podle všeho jste zatím bez šance na návrat. Není to paradox, když máte takovou příležitost, protože jen minimum lidí je spokojených s tím, jak se jim daří?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČEZ: Pracovníky Dukovan čeká nejrozsáhlejší letošní preventivní cvičení

16:33 ČEZ: Pracovníky Dukovan čeká nejrozsáhlejší letošní preventivní cvičení

Na konci pracovního týdne čeká energetiky jedno z nejnáročnějších preventivních cvičení, které energ…