Loňské sněmovní volby ukázaly, že politické strany investují do kampaní miliony a miliony. Zemi zaplavily oranžové billboardy ČSSD a ostatní strany nezůstaly nic dlužny. Z jakých zdrojů se tato masáž voličů financuje? Např. ze státních příspěvků politickým stranám. Během čtyřletého volebního období plyne do kapes stran, které ve volbách získaly alespoň tři procenta hlasů, dvě a půl miliardy korun. Není na čase to změnit? Nejen na tuto otázku odpoví politolog Jiří Pehe v dnešním Hyde Parku České televize.

Oslíčku otřes se a obušky z pytle ven

Ideální systém financování stran podle Peheho neexistuje, to ovšem není důvod, abychom se nepokoušeli nalézt co nejprůhlednější model. Platí přitom, že problém financování stran vyplývá čas od času v různých koutech světa.

„Takovéto problémy se ve vyspělejších demokracií řeší konsenzem mezi koalicí a opozicí. U nás se to řeší spíše přes média a to je problém. Ten český systém je navíc nastaven tak, že když se objeví nějaký problém, tak naše politické strany jsou v podstatě nepostižitelné," tvrdí Pehe.

Politolog se dále domnívá, že by našemu systému pomohlo, kdyby politici nekumulovali funkce, nezasedali v dozorčích radách firem jako Martin Říman nebo neseděli současně na židli poslance a zároveň hejtmana, jak to činí David Rath nebo Michal Hašek (oba ČSSD).

Doložit úvahy, že politické strany pomáhají jednotlivým firmám v dosažení vítězství ve státních tendrech za pomoc ve volbách je velmi obtížné. Firmy přitom tlačí na politiky, aby se na tomto systému nic nezměnilo. Nakonec si každý zaváže každého a schází zde politická vůle tento systém rozkrýt.

Občan s tím nic nenadělá

Pehe k tomu ovšem dodává, že většina donátorů politických stran může být čestná. Tito lidé zpravidla nemívají problém zveřejnit všechny údaje o daru. Strany se přitom bez darů soukromých dárců neobejdou.

Jeden z diváků chtěl od politologa slyšet, co může udělat volič, pokud je nespokojen s korupcí stran. Pehe odvětil, že volič mimo volby nemůže udělat v podstatě nic, pád vlády totiž může způsobit jen jiná opoziční strana. Odborník k tomu dodává, že mnohé státy nabízejí voličům možnost odvolat politika hlasováním v referendu, ale v Česku by podobný nápad u politiků nejspíše neprošel.

Radek Augustin, místopředseda SPOZ, který byl dalším z hostů, prohlásil, že je třeba zastropovat částku, kterou je možno vydat na kampaň. Václav Musílek (Suverenita) by stranám raději zákonem nařídil, aby udržely vyrovnané nebo ještě lépe přebytkové hospodaření. Připomněl také, že prakticky všechny strany se v průběhu kampaně velmi zadluží a po volbách hledá cesty, jak své dluhy splatit. "A tyto strany chtějí občany učit šetrnosti?" podivoval se Musílek.

Pehe se ovšem také domnívá, že posílení prvku přímé demokracie by oslabení korupce příliš nepomohl. Má na mysli přímou volbu zastupitelů do parlamentu. Korupce se totiž může projevit v obou systémech. Záleží na vůli politiků, zda jsou ochotni v tom či onom systému pravidla dodržovat.

„Korupce se nedá přesně změřit," upozorňuje závěrem politolog, čímž reagoval na poznámku prezidenta Klause, že o korupci v Česku schází tvrdá jasná data. Vše se pohybuje v rámci odhadů, ale tyto se pohybují v řádech desítek až stovek miliard ročně.

Související:

Pehe: Musíme něco udělat. Jinak lidé začnou demolovat