Související:
- Paroubek odpovídá: Haló noviny? To nikdo nečte
- Filip v Haló novinách: Hvězdu ve znaku má Slavia i pivo Heineken
- Bulvár hodnotí: Stávka odborů byla fiasko. Haló noviny tvrdí opak
Lídr komunistů Filip například zdůraznil dnešní bezohledný postup restaurovaného kapitalismu, který se po roce 1989 dostal k moci. Jeho příspěvek se nazýval Bod zlomu. A proč takto? Vysvětlil, že je jím v politologické terminologii míněná politická událost, která zásadním způsobem mění společenskou situaci, což se nyní podle něj už dva roky děje jak v ČR, tak ve světě.
Související:
Lze podle něj očekávat, že na volební pravolevé ose současné politiky v Česku dojde k bodu zlomu v neprospěch pravicového konceptu řešení krize. Navíc podle něj nynější vládní garnitura postupuje k lidem bezohledně s pomocí restaurovaného kapitalismu, který se po roce 1989 dostal k moci.
Z lidí se stávají vytěžované lidské zdroje
„Nyní, v době krize, kdy by lidské zacházení bylo nejpotřebnější, předvádí pravicová vláda nelidskou tvář systému...Při hodnocení současného kapitalismu vychází KSČM nadále z analýzy Karla Marxe, podle níž se v kapitalistickém tržním systému mění vztahy lidí na vztahy mezi věcmi," pronesl také podle Haló novin Filip a dodal: „Z lidí se stávají, jak se dnes říká, vytěžované lidské zdroje, určené k zajištění sladkého života horních deseti tisíc a k pokrytí požadavků akumulace kapitálu domácích a zahraničních korporací, které vládu prakticky řídí."
KSČM podle něj vidí svou historickou úlohu v tom, že bude stát v této zlomové době na straně občanů jako autentická levicová strana.
SLEDUJEME téma: Zákaz KSČM
Další vývoj krize - pokračující fašizace západních států
Ekonomka Ilona Švihlíková upozornila, že přichází druhý vrchol hospodářské krize. Další vývoj bude mít podle ní různé scénáře a to od pokračující fašizace západních států, přes globální keynesiánství až po systémovou změnu, která by měla nastat tlakem takzvaně zdola, v ideálním případě s podporou shora, pokud se podaří levicovým silám v ČR a EU sjednotit se a získat silný mandát ve volbách.
Související:
- Ekonomka: Eurozóna osekaná? Ano, o Řecko, Španělsko a Portugalsko
- Měli uvařit Nečase a Kalouska. Teď nechtějí Bobo. Kvůli D.O.S.T.
- Ekonomka tvrdí: Fašizace společnosti, elity se snaží poštvat učitele proti hasičům
- Senátor Pakosta: Když se EU nereformuje, musí být zničena
Na konci však použila mírně upravenou repliku Klausových slov známých z devadesátých let. „Nečekejme, že někdo přijde, ten, kdo musí problémy vyřešit, jsme my sami," zdůraznila na závěr svého vystoupení Švihlíková.
Krejčí: Idea komunismu? To je nejoptimističtější idea lidských práv
Politolog Oskar Krejčí kromě jiného rozebral otázku teorie a praxe lidských práv a připomněl například Deklaraci nezávislosti USA (1776), Deklaraci práv člověka a občana Ústavodárného národního shromáždění francouzské republiky (1789) a Všeobecnou deklaraci lidských práv OSN (1948). Poukázal ale i na Ústavu SSSR z roku 1936.
Zdůraznil, že revoluce má právo sebeobrany, násilí se ale nesmí stát cílem. Ideu komunismu nazval „nejvyhraněnější a nejoptimističtější ideou lidských práv", současně ale doložil její zneužití a kompromitaci. Konstatoval totiž, že se v důsledku VŘSR odhadují ztráty na životech až 24 milionů lidí.
Na druhou stranu ale podle něj prý stalinský SSSR vedle teroru rozvíjel i emancipační proces a jen tvrdé metody zachránily SSSR před prohrou ve 2. světové válce. „Lidská práva nejsou přirozená, ale jsou nezadatelná," zdůraznil na konec Krejčí.
Loupit uloupené
Politolog Zdeněk Zbořil se podle Haló novin věnoval přístupu lidí k ekonomické, sociální a politické situaci - od popisu stavu k deklarování nespokojenosti a k návrhům nápravných kroků. Odtud přešel ke zkoumání fenoménu a hlavních rysů opozice.
„Odlišil protisystémovou (nebránící se revoluci případně teroru) a reformní (v mezích zákona), ale upozornil i na specifickou (někdy loajální, jindy protisystémovou, ovšem v rámci zákona) a vnitrostranickou opozici," napsal k jeho slovům komunistický deník.
Dotkl se údajně i mediálních a manipulativních možností opozice. „Dále vyslovil potřebu nespoléhat se jen na racionální argumentaci, nutné jsou podle něj i emotivní slogany. Připomněl podobnost Leninovy výzvy ´Loupit uloupené´ a Luxova požadavku ´Co bylo ukradeno, musí být navráceno" a werichovsky vyzval k pokračování boje s blbostí," dodaly k ´jeho řeči Haló noviny.
Keller: Ze slibované prosperity zbyly lidem dluhopisy
Sociolog Jan Keller pak hovořil o tunelování minulosti, které probíhalo v 90. letech. Podle něj nevýkonné předlistopadové hospodářství dalo dost zdrojů na „výrazné zbohatnutí jedné sociální vrstvy a pro vývoz bohatství do ciziny."
I přes prodej mnohasetmiliardového majetku ale stát podle jeho mínění nezbohatl, naopak se začal zadlužovat, přičemž takzvané transformační náklady ve výši 500 až 600 miliard korun se staly základem dnešního více než biliónového dluhu.
„Tunelování přítomnosti začalo roku 2006 tunelováním zdrojů a výdajů veřejné správy, ořezáváním sociálního státu, zkorumpovanými předraženými veřejnými zakázkami, rovnou daní, snižováním pojistných odvodů a daňové zátěže vysokopříjmových skupin a firem, a završit je má teď daňová reforma...Poslední tunelování stojí na obchodu se strachem a obavami ze stáří a z nemocí. „Ze slibované prosperity zbyly lidem dluhopisy," uzavřel podle Haló novin Keller.
Kapitalismus se vyčerpal
Makroekonomický expert Českomoravské komory odborových svazů Jaroslav Ungerman pak například ke krizi prohlásil, že „kapitalismus už nemůže zůstat v dosavadní podobě, neboť se už vyčerpal."
Na otázku k možné generální stávce pak odvětil otázkou, zda si někdo myslí, že by ona stávka položila vládu jištěnou tolika hlasy ve sněmovně. Upozornil ale, že na rozdíl od listopadu 1989, kdy lidé nic neriskovali, se dnes zejména v menších firmách právem bojí o práci. Proto v případě generální stávky je otázkou, zda mohou pomoci ti, co nic neriskují. Tedy studenti a důchodci.
„Europoslanec Miloslav Ransdorf v té souvislosti doporučil přizpůsobit formy boje - nepokoušet se o případně neúspěšnou celoplošnou stávku, ale efektivní stávky v citlivých místech, jako jsou dopravní, komunikační a energetické uzly," dodaly Haló noviny.
Zda ale někteří vystupující fundovaně rozebírali otázky týkající se dnešní ekonomické dluhové krize a hlavně krize eurozóny, což je otázka dne číslo jedna, nešlo z pondělního vydání Haló novin zjistit.
Štětina: Haló noviny, to je moje oblíbená četba
Věčný kritik KSČM, senátor Jaromír Štětina napřed ParlamentnímListům.cz ironicky řekl: „Haló noviny, to je moje oblíbená četba."
"Jsem v Chorvatsku, takže o tom Vratimovském semináři nic nevím. Nejsem tedy zpraven, co tam bylo řečeno. Můžu ale říci pouze to, že myšlenka komunismu je věčná, a proto je tak věčně nebezpečná. Věčná je proto, že nabízí rychlá řešení sociálních problémů pomocí násilí. Není pravda, že komunismus u nás zajde na úbytě. A proto je potřeba se proti tomu nějak bránit," řekl Štětina.
Související:
Senátor Jaromír Štětina se přitom zapsal do povědomí českého národa jako tvrdý bojovník proti komunistům. V posledních 20 letech pak bojuje porůznu i proti KSČM. Opakovaně například inicioval zákaz nebo pozastavení činnosti Komunistické strany Čech a Moravy.
Byl mezi nimi, ale v době Pražského jara
Sám byl přitom členem KSČ, ale podle svých slov v době Pražského jara. "Členem komunistické strany jsem skutečně byl a to v době Pražského jara," svěřil se před časem Štětina ParlamentnímListům.cz s tím, že do KSČ vstoupil na fakultě, do základní organizace na Vysoké škole ekonomické.
„V podstatě to byla úžasná doba, protože jsme chtěli takové ´strašné´ věci, jako tržní hospodářství, a aby byl zrušen článek číslo 4 Ústavy Československé republiky (o vedoucí úloze komunistické strany)", zmínil také Štětina pro ParlamentníListy.cz.
Prý si tehdy myslel, že se komunistická strana dá reformovat. „Ta strana se prostě reformovat nedá," prohlásil ale dnes.
K tomu, co na Vratimovském semináři zaznělo, se vyjádřil i poslanec KSČM Jiří Dolejš, který ve Frýdku - Místku také byl. ParlamentnímListům.cz řekl že dominovala kritika nad program, ale slovník většiny přednášejících byl spíše akademický.
"Ale profesor Krejčí stalinismus kritizoval - o emancipaci v stalinském SSSR mluvil někdo jiný. Zatímco Krejčí mluvil o hrůzách stalinismu, Ungerman zase například o potřebě věcného přístupu k ekonomice. Krizi eurozóny se vzdáleně dotkla ekonomka Švihlíková," dodal Dolejš na dotaz, proč na stole nebyla spíše témata k dluhové krizi Evropy.
Čtěte také:
- Grebeníček (KSČM): Pikolík kmotrů a sponzorů
- Vnitro už má expertizu k zákazu KSČM. Závěry tají
- Zákaz komunistů: Tolik dostane zaplaceno syn disidenta
- Petr Uhl varuje pravici: Zničíte komunisty a diskreditujete se
- Pravicoví grázlové, primitivové. Grebeníček o zpackaném zákazu KSČM
- Vnitro se zajímá o KSČM. Hledá důkazy, zda stranu zakázat
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová