Chudí študáci se zde učili zpívat

Teprve pět let po smrti posledního mužského potomka (1776) vyplácena pomoc nemajetným synům šlechtického původu, a to formou stipendií vyplácených každoročně několika desítkám studentů. Z historických pramenů vyplývá, že „Strakova nadace" takto podporovala třicet až šedesát studentů.

Samotná stavba dnešního Úřadu vlády vznikla na místě bývalé jezuitské zahrady v letech 1891 - 1896 a její celkové náklady prý přesáhly milion rakouských korun. Nevyučovaly se zde však zcela tradiční předměty, jako tomu byla na ostatních pražských veřejných ústavech.

SLEDUJEME téma: Paroubkova nová strana

Bylo zde i vězení

V akademii se podle dostupných zdrojů se poskytovalo vzdělání v předmětech, jako byl zpěv, kreslení, jízda na koni, šerm a také hudba. Bez zajímavosti jistě není ani fakt, že budova Strakovy akademie byla jako první budova v Praze vytápěna ústředním topením. Bylo zde rovněž vězení pro studenty, kteří porušovali pravidla akademie.

• Ze Strakovy akademie se stane nedobytná pevnost, plánuje policie

Ještě po vypuknutí první světové války nic nenapovídalo tomu, že by budovy akademie měly sloužit budoucím vládám. Byla zde totiž zřízena nemocnice Červeného kříže. Přestavba prý byla poměrně jednoduchá, můžeme se dočíst na internetu: „Ložnice a učebny zaplnilo 470 lůžek, z auly se stal operační sál a v obou křídlech se ubytoval zdravotnický personál. Větší stavební úpravy si vyžádalo pouze zavedení plynu."

Po válce studenty vykopli

Zlom v historii budovy znamenal teprve rok 1918. To byl internát na soudní příkaz vystěhován z náhradních místností ve Valdštejnském paláci, které obýval během první světové války. Zpět však své původní budovy už nezískal. Ty se začaly plnit kancelářemi státních orgánů a přes nemalé úsilí posledního ředitele Josefa Mrkose se ji nepodařilo získat zpět k původnímu účelu.

V době okupace se budova Strakovy akademie stala sídlem protektorátní vlády, od roku 1942 pak říšského soudu. Po květnovém osvobození byla akademie vyhrazena pro potřeby nové československé vlády, která tak definitivně opustila prostory Kolovratského paláce na Malé Straně a nalezla zde své trvalé sídlo. Až do rozpadu Československa v prosinci roku 1992 působil ve Strakově akademii úřad předsednictva dvaceti poválečných vlád. Od 1.1.1993 je budova sídlem Úřadu vlády České republiky.

Paroubek míří do chudobince

Zatímco vláda obývá prostory dříve patřící nemajetným synkům šlechty, bez zajímavosti není ani budova, do níž hodlá expředseda a dnes už i exčlen ČSSD Jiří Paroubek přenést centrálu své nově vznikající strany. Dům na pražské adrese Radlická 58 totiž sloužil jako chudobinec. Konkrétně v knize Jana Jungmanna „Smíchov - město za Újezdskou branou" se můžeme dočíst, že šlo o chudobinec pro nemajetné měšťany z roku 1884. Bylo zde zaopatřeno 30 chovanců.

Související: Paroubek za pár minut asi odejde z ČSSD. Je Den D, napsal nám

Novodobá historie domu také není úplně bez zajímavosti. Jak zjistil server Česká pozice, z informací v katastru nemovitostí vyplývá, že budova patří společnosti Eukaryota. „Členy dozorčí rady společnosti Eukaryota jsou Tomáš Raška a Jan Koťátko, majoritní akcionáři investiční skupiny Natland Group, bývalého 70procentního majitele fotbalové Slavie," píše server.

Foto: Petr Mecner