Filip k smrti Kaddáfího: Nová moc ho nebyla schopná předvést před soud

Jak zemřel Muammar Kaddáfí? Verze o smrti libyjského diktátora se různí. To uvedla Česká televize (ČT) dnes ráno. Libye se přesto celou noc na dnešek oddávala bouřlivým oslavám konce éry Muammara Kaddáfího.

„S dnešním dnem ale přichází mnoho praktických otázek týkajících se budoucnosti této severoafrické země. Například Severoatlantická aliance má dnes rozhodnout, kdy ukončí vojenskou operaci v zemi," upozornila ČT.

„Kaddáfí je přitom už třetím diktátorem svrženým v důsledku arabského jara, které zkraje roku nečekaně zachvátilo celý region od Maroka po Jemen, kde s výjimkou Izraele není klasická demokracie. Ala Kaddáfí je prvním, který byl zabit," připomíná pak dnešní Mladá fronta Dnes.

Kaddáfího tělo bylo v noci vystaveno v Misurátě, aby se mohli Libyjci přesvědčit, že svržený vůdce je mrtev. Ve městě dnes proběhne Kaddáfího pohřeb. Informace o posledních chvílích Kaddáfího se ale zatím různí, uvedla také televize. Patrně zpochybněním smrti Kaddáfího se ovšem nechaly inspirovat „rudé" Haló noviny.

„Svržený libyjský vůdce Muammar Kaddáfí byl dopaden a podlehl zraněním, která při zadržení utrpěl, tvrdí Přechodná národní rada (NTC) ústy velitele sil NTC Abdala Hakíma Belhadže," zněla hned první věta dnešního článku komunistického deníku.

Ten dále popisuje, že Kaddáfího televize zadržení i smrt svrženého vůdce popřela. Mluvčí NTC Abdal Háfiz Ghúga ale podle Haló novin naopak sdělil, že smrt svrženého vůdce byla potvrzena veliteli v Syrtě. „Kaddáfího tělo bylo z bezpečnostních důvodů převezeno na tajné místo," citovala pak podle Haló novin agentura Reuters.

Pitvě brání NTC ´uklizením´ trupu na neznámé místo

„Potvrzení Kaddáfího smrti by zřejmě bylo možné po pitvě těla, které ovšem brání NTC ´uklizením´ trupu na neznámé místo. To a fakt, že NTC je známa svými nepřesnými informacemi, může vyvolávat pochybnosti," uzavřely Haló noviny a k článku připojily snímek, pořízený v Syrtě mobilním telefonem. Ten podle deníku vysílala televizní stanice Al-Arabija jako důkaz Kaddáfího smrti.

Faktem je, že tyto snímky odvysílala včera i Česká televize a fota ze zdrojů televizní stanice Al-Arabija pak ukotvila i k článku na webu ČT24. „Jak přesně Kaddáfí, který prý prosil o milost, zemřel, však stále jasné není. Podle oficiální verze NTC zahynul při převozu do nemocnice v přestřelce mezi svými stoupenci a povstalci poté, co utrpěl střelné poranění hlavy. Podle patologa Michaela Badena, kterého cituje The New York Times, však stopy po kulkách na Kaddáfího hlavě ukazují spíše na to, že byl zastřelen z bezprostřední blízkosti. Tomu by odpovídalo i tvrzení jednoho z činitelů NTC, který pod podmínkou anonymity řekl, že Kaddáfí byl povstalci krutě zbit a pak zastřelen," dodala pak televize na svém webu.

ČTK pak dnes vydala zprávu o tom, že Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva žádá vyšetření okolností Kaddáfího smtri. Čtvrteční záběry s Kaddáfím označil totiž dnes mluvčí úřadu Rupert Colville za zneklidňující. Na amatérských záběrech je totiž vůdce vidět v zajetí neznámých lidí ještě živý, na dalších je pak už mrtvý.

Filip: Nová moc není schopná zabránit lynči

Proč je ale vlastně komunistický deník tak opatrný při popisování okolností kolem smrti libyjského vůdce?

„Já si myslím, že je problematické už to, že nová moc nebyla schopná zabránit lynči a předvedení člověka, o němž tvrdí, že je zločinec, před soud. To považuji za akci, která neodpovídá právnímu vztahu 21. století," reagoval v odpovědi pro ParlamentníListy.cz předseda KSČM Vojtěch Filip.

„Tak tuhle otázku by mohli dávat i francouzskému prezidentovi a prezidentům dalších evropských států, ať už v minulosti byly nebo nebyly socialistické. Pokud Haló noviny nemají oslavný titulek nad smrtí Kaddáfího, tak já tomu rozumím. Můžeme slavit konec despotické monarchie, ale slavit jakoukoliv násilnou smrt mě připadá nevkusné," vysvětlila pak ParlamentnímListům.cz poslankyně KSČM Zuzka Bebarová - Rujbrová.

Československo s Libyí obchodovalo

Odpovědí na opatrnost komunistického deníku je možná fakt, že Libye a Československo před rokem 1989 pěstovalo velmi vřelé vztahy. Ty měly původ hlavně v miliardových zbrojních zakázkách. Proto návštěva libyjského vůdce Muammara Kaddáfího v Československé socialistické republice nebyla za dob minulého režimu ani ničím výjimečným.

Podle historika a archiváře České televize Karla Siebera jen v 70. letech činil zbrojní vývoz do Libye přes čtyři miliardy korun. Československo dodávalo do země vojenská nákladní auta, raketomety, letadla nebo tanky.

Libyjský vůdce kvůli tomu dokonce dvakrát navštívil Prahu. Poprvé v roce 1978 a podruhé o čtyři roky později. I když ho komunističtí vůdci vždy vítali s veškerými poctami, možná občas kvůli Kaddáfího výstřelkům "skřípali zuby". Například v roce 1978 se libyjský vůdce vůbec netajil tím, že přijel do Prahy nakoupit zbraně.

Česká média pak nyní hojně připomínají návštěvu libyjského vůdce v Československé socialistické republice roku 1982, kdy se setkal s tehdejším prezidentem Gustávem Husákem. Česká televize dokonce nedávno v pořadu Archív ČT odvysílala i reportáž z tohoto setkání.

Kohlíček: Libye má velké nerostné bohatství a obchoduje s ní i Itálie

Europoslanec za KSČM Jaromír Kohlíček pak doplnil, že oba režimy, tedy socialistické Československo a Libye si sice příliš nerozuměly, jediným spojovacím prvkem byli ale společní nepřátelé, zbrojní nákupy a také obchody s ropou a nerostnými surovinami. Některé revoltující arabské země totiž disponují velkými, celosvětově významnými zásobami nerostného bohatství. Alžírsko a Libye jsou například významnými hráči v ropném a plynárenském průmyslu a velká část jejich produkce putuje i na evropské trhy.

„Byly samozřejmě výhrady k režimu Kaddáfího ve vztahu k demokracii, protože to byl režim osobní moci, ale byl to významný obchodní partner. A při těch obchodech - i při nejtvrdší blokádě, která byla nařízena v rámci EU - tak stále Itálie odebírá jednu třetinu své spotřeby energetických surovin z Libye. My jsme tedy, co se tohoto obchodního vztahu týče, nebyli sami. Všechny státy se praly o to, aby tam mohly vyvážet, neboť to byl dobrý obchodní partner," upozornil Kohlíček ParlamentníListy.cz. "My jsme tam nedělaly jen zbrojní obchody, ale byli tam i naši odborníci, kteří tam vrtali artézské studny a budovali tam celý systém zásobování pitnou vodou," zmínil dále.

„Důvod toho povstání také mohl být také v tom, že některé státy Libyi dlužily za ropu a zemní plyn. V momentně, kdy Libye řekla, že přehodnotí, se kterými státy bude a nebude jednat o dalším odběru, tak v tom momentě byl takzvaně režim neudržitelný. Týden předtím, než celá záležitost ale vypukla, tak byl Kaddáfí na nejvyšší úrovni přijat arabskými státníky. Čili něco se muselo stát, o čem dnes tito sponzoři vzbouřeneckých sil mlčí," dodal europoslanec z KSČM.

Hospodářství Libye je přitom plně závislé na těžbě ropy a jejím vývozu, který tvoří asi 70 procent HDP, přes 90 procent exportních příjmů a přes 80 procent příjmů státního rozpočtu. Libye, která je od roku 1962 členem OPEC, je pak 12. největším světovým exportérem ropy, asi čtvrtinu exportu putuje do zemí EU, a disponuje osmými největšími ověřenými zásobami ropy na světě, z afrických zemí má zásoby největší

Čtěte také: