Masivní nárůst byrokracie a rozhazování

„Hlavní příčinou požadavků na zvyšování nákladů je masivní nárůst byrokracie. Občanští demokraté jsou toho názoru, že pokud mají evropské instituce po Lisabonské smlouvě více kompetencí a více práce, jak tvrdí, musejí hledat vnitřní úspory a ne požadovat více peněz na provoz. Socialisticko - lidovecká koalice v Evropském parlamentu jde ale jako obvykle cestou přesně opačnou," řekl Kožušník.

Čtěte také:
Europarlament chce novou eurodaň, dává státům nůž na krk
Být tak bulharský europoslanec... 

Pokud jde o možnosti vnitřních úspor, má podle Kožušníka máslo na hlavě sám europarlament. „Europarlament chce v Bruselu pronajímat nové kancelářské prostory z důvodu rozšíření kanceláří europoslanců o jednu místnost pro dalšího asistenta, bude to stát 80 - 100 milionů eur. Rozšiřovat se má i jedna z budov v Lucembursku, za půl miliardy eur. Další budovy ve Štrasburku se mají rekonstruovat z důvodu výstavby dalších zasedacích místností, odhadované náklady tvoří 25 milionů eur ročně. A tak bychom mohli pokračovat ještě dlouho," říká Kožušník.

Jedno stěhování za půl miliardy

„Největší a nejkřiklavější plýtvání je ale samo sídlo EP ve Štrasburku. Jedno stěhování mezi Bruselem a Štrasburkem stojí daňové poplatníky půl miliardu korun," dodal europoslanec.

Čtěte také: Co dělá europarlament v krizi? Živí stěhovací firmy

Argumenty převážně francouzských a německých zastánců sídla Evropského parlamentu ve Francii vystihují slova lidoveckého europoslance Berndta Posselta: Jde o symbol, jehož hodnota se nedá vyjádřit penězi. Když ale přijde na tajné hlasování, je většina europoslanců jiného názoru, než sekretariáty velkých nadnárodních frakcí. Europarlament tak v březnu tohoto roku podpořil návrh skupiny Evropských konzervativců a reformistů, ve které pracují i čeští občanští demokraté, aby se od roku 2012 spojila dvě zasedání ve Štrasburku do jednoho.