"Strašně rád bych se připojil do vyšetřování jako poškozený, ale není to tak jednoduché. S vrchním státním zastupitelstvím o našem připojení ke švýcarskému vyšetřování intenzivně jednáme," řekl Respektu Kalousek. Souhlas by ovšem podle týdeníku znamenal přiznání, že vinu na ukradení MUS nesou i politici z bývalé vlády Miloše Zemana.

V utajovaném vyšetřovacím spisu švýcarské prokuratury podle Respektu stojí, že vláda Miloše Zemana prodala menšinový státní podíl v MUS skoro čtyřikrát levněji, než byla skutečná cena. Česko tak mělo přijít skoro o dvě miliardy korun. Další miliardy si podle Švýcarů vyvedli z účtů MUS nezákonně manažeři před nákupem státního podílu. Ten byl prodán v roce 1999 za 650 milionů korun skupině Appian.

Těsně před schválením prodeje prý dostali tehdejší ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr a ministr zahraničí Jan Kavan zprávu od velvyslanců ze Švýcarska a USA o tom, že Appian je jen prázdná slupka s nemajetným majitelem a stejně tak švýcarské společnosti, které měly do privatizaci jít spolu s ním. Podle policejních dokumentů si navíc samotná MUS nechala udělat vlastní odhad ceny, který hovořil o tom, že je čtyřikrát vyšší, než za kolik ji stát prodal.

Čtěte vše k tématu Mostecká uhelná 

Grégr však Respektu řekl, že vylučuje, že by nějaké zprávy od velvyslanců dostal. Premiér Zeman si podle týdeníku dnes na "nějakou podobnou informaci nevzpomíná". Ani jeden z nich nechtěl kauzu více komentovat s tím, že se při výpovědi na policii zavázali mlčenlivostí.

Vyšetřování společnosti, jejíž jméno federální prokuratura v Bernu neuvádí, Švýcaři otevřeli v červnu 2005 kvůli podezření, že ze společnosti byly přes vedení firmy nelegálně vyvedeny peníze. Významná část majetku byla podle obžaloby převedena do Švýcarska a "vyprána". V této souvislosti vyšetřovatelé prověřili stovky bankovních kont a zablokovali kolem 600 milionů švýcarských franků (téměř 12,2 miliardy korun). Obžaloba zahrnuje skutky kvalifikované jako praní špinavých peněz, nekalá správa, podvod a falšování listin. Švýcarští prokurátoři několikrát navštívili Prahu kvůli výslechům, například expremiéra Zemana a členů jeho někdejší vlády.

Češi kauzu rozklíčovat nedokázali

V Česku byl případ původně odložen v roce 2008. Podle Mladé fronty Dnes (MfD) spočíval hlavní problém dřívějšího vyšetřování v tom, že se česká policie pokoušela rozkrýt jen složité operace s akciemi. Švýcarské úřady podle MfD zdokumentovaly, že společnost Investenergy těsně po rozhodnutí české vlády o prodeji poslala provizi pět milionů dolarů (tehdy přes 170 milionů Kč) na účet na Gibraltar. K účtu měl mít přístup zbrojař Pavel Musela - lobbista blízký někdejšímu předsedovi ČSSD Stanislavu Grossovi, který byl v době privatizace šéfem poslaneckého klubu ČSSD. Musela údajně peníze dále přerozděloval. Z dokumentů švýcarských úřadů podle deníku vyplývá, že část z provize byla přes Kypr převedena na účty Jiřího Martinka a Antonína Sýkory, tedy lidí z okolí Grosse.

Podle květnových informací MfD měl k účtu Antonína Sýkory přístup jeho syn Robert, který byl v té době náměstkem Grégra, jenž byl při privatizaci klíčovým ministrem. "Jde o téhož Sýkoru, který před pár lety pomohl Grossovi náhle zbohatnout. Prodal mu za 20 milionů akcie firmy Moravia Energo a expremiér je krátce nato prodal dál za 100 milionů," připomněl v květnu deník. Grégr pro MfD popřel, že by na něho Robert Sýkora v souvislosti s prodejem těžební společnosti nějak tlačil. Gross podle MfD tvrdil, že s provizí nemá nic společného.

Čtěte také:

Švýcarsko zamítlo Pitrovu žádost o azyl 

Čásenský píše soudcům do Švýcarska. Kvůli Grossovi 

Proč by se zbrojař zajímal o privatizaci MUS, ptá se Zeman