Přepracované návrhy obou zákonů chce ministerstvo dát do připomínkového řízení za týden, koncem listopadu by jej měla projednat vláda. Univerzity ale zavedení školného odmítly. "Zásadním parametrem je spoření na vzdělání, které bychom chtěli navázat na už fungující modul stavebního spoření. Pak tam jsou samozřejmě ty půjčky jak na vzdělání, tak i na ten život studenta, to znamená ty náklady na vzdělání," uvedl Dobeš. Zatím prý ale není jasné, kdo by půjčky poskytoval, zda by zde fungovaly nějaké státní záruky nebo by studentům půjčovala soukromá banka. S tím souvisí i otázka úročení.

Ředitel zaplatí za nově přijatého kantora

"Počítáme i s tím, že by si při daňovém přiznání student odečítal úrok z daňového přiznání, a pracujeme v tom věcném záměru i s možností, že zaměstnavatel pro něho za zvýhodněných podmínek by mohl jednorázově zaplatit za zaměstnance," dodal ministr.

Tímto krokem by prý chtěli podpořit třeba technické směry, ale také učitele, zdravotníky nebo zaměstnance v sociálních službách. Podle Dobeše by mohl systém fungovat tak, že kdyby mladý kantor nastoupil na školu a třeba po roční praxi se osvědčil, mohl by se s ředitelem domluvit, že ve škole zůstane třeba dalších pět nebo deset let a škola za něj půjčku na školné zaplatí. To by prý bylo možné i ve splátkách.

"Toto já považuji za velmi odvážnou konstrukci, je to jeden z námětů," komentovala Dobešův nápad předsedkyně sněmovního školského výboru Anna Putnová (TOP 09). Dnešního jednání se sice nezúčastnila, podpořila nicméně Dobeše v tom, že je nyní potřeba připravovat paragrafované znění obou zákonů. Nový zákon o vysokých školách by podle ní nicméně nebyl nutný, stačila by novela. 

Stanete se profesorem, ale jen u nás

Princip takzvaného odloženého školného spočívá v tom, že škola by peníze dostala hned a absolvent by je splácel poté, co dosáhne vyššího než průměrného platu. Splácení půjček by také šlo přerušit v době rodičovské dovolené nebo v nezaměstnanosti. Dobeš už dříve uvedl, že stát bude mít možnost podpořit dotací ty obory, které jsou strategické, tedy že by třeba studentům technických oborů školné odpustil.

Návrh zákona o vysokých školách počítá se změnami v pravomocích a hodnocení škol, v pojetí profesorů a docentů nebo se zavedením školného. To by se mělo začít platit od roku 2013, maximální výše by byla 10.000 korun za semestr. Rada vysokých škol to ale odmítla, prý to nezvýší kvalitu výuku a poplatky zavřou cestu ke vzdělání nemajetným studentům.

Proti zavedení školného už také koluje petice, minulý týden pod ní bylo podepsáno přes 6000 lidí. Akademikům se nelíbí ani nově navržený systém hodnocení prostřednictvím akreditační agentury nebo to, že by titul docent a profesor neměly univerzální platnost, ale byly vždy svázány s univerzitou, která je udělila. Reforma se připravuje šest let, kvůli nesouhlasu škol byly práce v minulosti vždy přerušeny.

Související:

Zástupci vysokých škol odmítají školné. Studenti ho prý nedokáží splatit