My nechceme na střední školu, my chceme na dávky. S takovýmhle rozhodnutím se učitelé na Šluknovsku často setkávají u mladých Romů. Není divu. Dorostla totiž generace, která svoje rodiče nikdy neviděla pracovat. Viděla ale, že jim to prochází. A bez problémů.

"Děti musejí chtít studovat. Když nebudou chtít, nikdo s nimi nehne," řekla v pořadu zástupkyně ředitele základní školy ve Šluknově Renata Sochorová. "Proto pak slýcháme, že nechtějí na střední školu, že raději chtějí na dávky."

Romka: Se mnou se učila celá rodina. A jde to

Sociální systém Česka je štědrý a děti nejsou rodinou motivovány k nějaké námaze. A tam končí veškeré snahy o změnu stávající situace. Konkrétním příkladem může být výuka češtiny. Mnoho Romů totiž doma mluví pouze romsky, v českých školách pak nestíhají tempo ostatních a často raději končí ve zvláštních školách. I na přání rodiny.

"Rodiče by měli mluvit na děti česky," zdůraznila Romka Olga Siváková, jedna z hostů pořadu. "Na mě rodiče od malička mluvili česky. Motivovali mě, a proto jsem vystudovala, na což jsem hrdá já i rodiče." Výmluvy, jako že rodiče sami vystudovali pouze zvláštní školu, a proto často nejsou schopni se s dítětem v "normální" škole učit, Siváková bagatelizuje. "Moje maminka má také jen základní vzdělání, ale pomáhala mi. Celá rodina se střídala a pomáhala mi. Byla tam ochota, to je základ."

"Já jsem se třeba učila už od malička sama," přidala svou zkušenost i starostka Šluknova Eva Džumanová. Vzdělání rodičů podle ní nehraje definitivní roli. "Učitelé přeci nemohou převzít odpovědnost rodičů."

Pracovat se vyplácí. To se musí Romové naučit

Právě na ochotě rodičů totiž problematika nevzdělanosti, neochoty pracovat nebo kriminality Romů závisí. Vázání výdeje sociálních dávek na školní docházku dětí, jak to chystá vláda Petra Nečase, proto není řešením. Když dítě bude nuceno chodit do školy, ale doma bude neustále vystaveno faktu, že nepracovat se vyplácí, nikdy pracovat nebude.

Stejně tak zvýhodňování Romů oproti majoritě bude mít dvousečný dopad. Například, když bude Romům dána přednost v umístění dětí do mateřských školek, nebo jim bude poskytnuto výhodnější bydlení. "Bojím se, že takováto opatření jen povedou k většímu znepokojení a růstu napětí mezi Romy a majoritou. Majorita se totiž bude cítit znevýhodněná vůči Romům," podotkla Džumanová. A stejný názor měla i asistentka pro znevýhodněné žáky Venuše Samohýlová.

Stejné podmínky pro všechny, za to se protestovalo

Samohýlová, sama Romka, řeší s rodiči problematiku školní docházky jejich dětí, pomáhá s úskalími, které přináší studium na "normální" škole apod. "Lidí jako paní Samohýlová by mělo být víc," poznamenala zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. Terénní pracovníci jsou totiž více než potřeba.

Zákonné výjimky pro Romy totiž situaci jen zhorší. Pravidla, zákony a povinnosti by měly být pro každého stejné. Kvůli faktu, že tomu tak není, koneckonců šluknovští několikrát protestovali. "Útoky Romů občanům vadí. Hlavně proto, že ta drobná násilná činnost jim neustále prochází, pořád se je netrestá. Celá situace tak vře to pod pokličkou. Lidé těmi protesty chtěli naznačit, že je třeba s tím něco dělat. S tím, aby byla nastolena spravedlnost pro všechny," uvedla Stanislava Silná, místostarostka Nového Boru.

Celý problém je ryze sociální. Několika situacemi ale přerostl ve spor etnický. Přesto místostarostka nevěří v další vyhrocení situace ze strany šluknovských starousedlíků. "Byli jsme svědky hesel typu 'Cikáni do plynu', ale to jsem přesvědčena, že slušní obyvatelé Nového Boru, Varnsdorfu nebo Rumburku nekřičeli."

Čtěte:

Romové zbili v Albrechticích místostarostku. Kvůli dávkám

Šluknovsko, tam je klid a mír. Takhle se chválil vládní úřad pro Romy

Romové chtějí kandidovat do zastupitelstev a do Senátu

Romové útočí i na Břeclav. Místní se bojí chodit na vlak