Podle zákona o rozpočtovém určení daní se rozděluje krajům 8,92 procenta a obcím 21,4 procenta z celostátního hrubého výnosu sdílených daní. Těmi jsou daň z přidané hodnoty (DPH), daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby, daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obce.

Firmy zaplatily o čtyři miliardy méně

Základem pro výpočet nároku obce nebo kraje je 100 procent celostátního hrubého výnosu. Výjimkou je daň z příjmu fyzických osob z podnikání, kde je základem 60 procent z celkového výnosu. U daně z příjmů právnických osob je základ snížen o daň, kdy je poplatníkem sama obec nebo kraj.

Samotný státní rozpočet získal na DPH podle údajů ministerstva financí ke konci října 169,6 miliardy korun, meziročně o 2,3 miliardy více. Z daně z příjmu právnických osob činily příjmy státního rozpočtu ke konci října 65,5 miliardy korun, meziročně o 4,1 miliardy méně.

Daň z přidané hodnoty by se měla postupně sjednotit na 17,5 procenta, a to od roku 2013. Již od příštího roky stoupne snížená sazba DPH z deseti na 14 procent. Nyní jsou sazby DPH deset a 20 procent. Kvůli růstu dolní sazby DPH mohou příští rok zdražit některé potraviny, léky, městská hromadná doprava, teplo, ubytování, zdravotní a sociální péče či vstupné na kulturní akce. Od roku 2013 naopak už nebudou 20procentní ale pouze 17,5procentní sazbou zatíženy například ceny aut, oblečení či elektřiny.

Související:

• Drábek bude s Kalouskem bojovat o slevu na děti 
• Zvýšení DPH ohrozí zdravotnictví. Dopadem bude 15 miliard 
• Ze 20 na 14, a tak rychle? diví se Klaus změně výše DPH