Schválená novela přitom od ledna 2012 zpřísňuje dosavadní pravidla pro čerpání podpory. Uchazeč o zaměstnání, který odmítne nabídku veřejné služby od úřadu práce, přijde nejen o podporu v nezaměstnanosti, ale také o dávky v hmotné nouzi. Dostal by jen částku existenčního minima. Proto ministr plánuje v nejbližších dnech vydat metodický pokyn, podle něhož půjdou na veřejnou službu přednostně dvě skupiny lidí. Ti, kteří čerstvě přišli o dlouholetou práci, mezi nimi nejsou.

„Metodický pokyn jsem neviděla, tak ho zatím nemůžu komentovat. Ale mám pocit, že ten výběr bude panu ministrovi a jeho úřadu sloužit jako cílený bič na určité skupiny lidí. Takové - rozděl a panuj v praxi," reagovala pro ParlamentníListy.cz známá levicová ekonomka Ilona Švihlíková.

Čtěte také:

•   Nezaměstnaný Drábkovi: Raději nejít na úřad práce, než totální ponížení

Ta již před několika dny vyjádřila znepokojení z hrozby zavedení institutu "nucené práce" do českého právního řádu. A prezentovala se s touhou změnit v levicově orientovaném Spojenectví práce a solidarity (SPaS). "Vážně míněné diskuse na toto téma sledujeme a nemůžeme se s nimi smířit. I proto naléhavě žádáme o protest proti tomu i občanské iniciativy. Chceme, aby bylo příslušné opatření zrušeno," řekla tehdy redakci Švihlíková.

Čtěte také:

•  Drábek ohromil levicovou ekonomku: Jen krůček k totálnímu nasazení

Spolu s Milanem Neubertem a Janem Kavanem pak veřejně vyzvala vládu k obnovení aktivní politiky zaměstnanosti a o vytvoření podmínek pro tvorbu nových pracovních míst.
"Co jiného, než nucená práce je ustanovení takzvaných norem, které vláda předkládá parlamentu a kterými požaduje, respektive podmiňuje, vyplácení podpory v nezaměstnanosti účastí příjemce na takzvané veřejné službě v rozsahu až 20 hodin týdně? Takové rozhodnutí musí být přece protiústavní, jistě je v rozporu s Listinou základních práv a svobod, která v článku 9 jasně říká, že nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám. Taxativně uvedené výjimky nelze ztotožnit s plánovaným využitím institutu veřejné služby," uvádí v materiálu, který byl pro tyto účely zpracován, mimo jiné Švihlíková.

Veřejná služba bude navýšena - z 15 tisíc míst až na 50 tisíc, plánuje Drábek

A tak se ministerstvo práce a sociálních věcí dává do vysvětlování. Ve čtvrtek například na online chatu na serveru Aktuálně.cz uvedl Drábek to, že počet míst ve veřejné službě, spočívající nejčastěji v péči o veřejné prostranství a obecní budovy, se má během příštího roku výrazně zvýšit. "Plánujeme, že z nynějších průměrně 15 tisíc až na 50 tisíc míst," řekl ministr. A dodal, že budou cílit své změny hlavně na dvě skupiny nezaměstnaných.

Čtěte také:

•  Zavádíte otroctví, ministře Drábku. Nezaměstnaní se vzbouřili

„Připravujeme k tomu metodický pokyn pro úřady práce. Už je v podstatě hotov, zveřejníme jej v první polovině prosince společně s prováděcími vyhláškami k novele zákona, kterou v tomto týdnu podepsal prezident republiky," zopakoval Drábek. Podle uvedného pokynu by úřady měly pak přednostně nabízet veřejnou službu dvěma skupinám lidí. Jednak dlouhodobě nezaměstnaným a jednak těm, u nichž je předpoklad zneužívání systému.

Veřejná služba je hlavně pro dvě skupiny 

„Ano, jde v první řadě o ty nezaměstnané, kteří už vyčerpali podporu v nezaměstnanosti a nyní pobírají jen takzvané sociální dávky. Chceme postupovat od těch, kteří jsou nejdéle bez práce, a postupně je střídat tak, aby se dostalo na ty, kteří jsou bez zaměstnání už dva roky nebo rok. Když je více zapojíme do veřejné služby, mohou si obnovit pracovní i určité životní návyky," vysvětlil Drábek.

V praxi to pak bude znamenat, že se veřejná služba rozšíří hlavně o druhou skupinu. Tu, u které je "předpoklad zneužívání systému". To, podle jakého klíče to budou úředníci však rozpoznávat, Drábek neuvedl, přesto poněkud blíže vysvětlil.

Čtěte také:

•  Nezaměstnaní budou muset na veřejné práce. Jinak nedostanou podporu

„Obecně jde hlavně o pasivní přístup k hledání vlastního uplatnění nebo výkon práce na černo. Příkladem je člověk, který se nechává pravidelně a úmyslně zaměstnávat jen na letní sezónu, typicky ve stavebnictví. A v zimě pak má v podstatě prázdniny placené státem právě díky podpoře v nezaměstnanosti. Proti těmto případům musíme mít účinný nástroj. Takový člověk pak bude tlačit na svého zaměstnavatele, aby si ho nechal ve stavu po celý rok, protože nebude chtít v zimě vykonávat veřejnou službu. Ostatně je to tak normální, ten zaměstnavatel prostě u takového druhu práce musí počítat s nějakými sezónními výkyvy," říká Jaromír Drábek.

Má to "ale"...Obce mají zájem o veřejnou službu cca jen v osmi procentech

Přesto je nutné mít na paměti fakt, který také zcela neusnadňuje příklon k tomu, že se politika zaměstnanosti vydala správným směrem. Zájem měst a obcí o využívání veřejné služby se totiž zatím hodně liší. Když si nechal Úřad práce ČR zpracovat v říjnu výzkum, ukázalo se, že mají obce zájem o veřejnou službu jen zhruba z osm procent.

„Starostové dávají najevo, že když to všechno kolem veřejných prací zajistí stát, tedy úřad práce, tak tu nabídku rádi využijí. Prostě pak budou moci jen přijít a říci, že potřebují v obci udělat tohle a tohle, a úřad práce jim někoho vybere. Pomůže to i dlouhodobě nezaměstnaným v té konkrétní obci, protože budou mít nějaký normálnější životní rytmus. Samozřejmě v obcích, kde to dobře funguje už nyní, chceme pokračovat v dobré spolupráci, přestože to formálně přejde pod úřad práce," uvádí dále ministr práce a sociálních věcí.
V současné době je podle poslední statistiky ve veřejné službě u nás průměrně 15 tisíc míst. V příštím plánuje ministerstvo práce a sociálních věci zvýšit cílové číslo na 50 tisíc míst.

Čtěte také:
 Ekonomka Švihlíková: Ať si pravice připraví armádu na lidi, kterým bude brát

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE