Když vloni Heřmanice zasáhla blesková povodeň s tisíciletou vodou, osobně zasahoval, informoval občany o blížícím se nebezpečí, zatímco jeho majetek zaplavovala voda. O jeho obětavosti svědčí i fakt, že se vzdal svého platu starosty v době, kdy obec měla finanční potíže, stejně jako to, že po setmění objíždí Heřmanice autem, ale i na kole, jen proto, aby zabránil kriminalitě. Během jeho starostování se podařilo zastavit trend odlivu mladších obyvatel s rodinami z obce. Říká se proto o něm, že vdechl Heřmanicím nový život.

Jelikož takových starostů v Česku příliš není, přinášejí ParlamentníListy.cz detaily jeho příběhu. Nebyl nakonec zklamaný z toho, že titul Starosta roku 2011 a finanční odměnu ve výši 250 tisíc korun nedostal právě on?

Čtěte také:

• Starostové očekávají od Jankovského "rychlý prachy"

„Víte, když jsem si přečetl před pražským finále v nějakých novinách to, že jsem se vlastně dostal mezi pětici nejlepších jen díky soucitu a povodním, mrzelo mě to natolik, že jsem si tu výhru nakonec ani nepřál. Dělal jsem totiž jen to, co mi funkce starosty i mé osobní přesvědčení ukládá," řekl skromně Vladimír Stříbrný ParlamentnímListům.cz.

Motivy stát se starostou jsou různé

Jak přiznal, ve volbách pravidelně kandiduje za Dobrovolné sdružení hasičů, je členem Starostů pro Liberecký kraj. Při vyjádření pochybností, že není úplně tak zcela jasné, zda by se takto, pro něj samozřejmě, zachoval každý starosta v Česku, pak Vladimír Stříbrný doplnil svou představu důvodů, proč lidé o post starostů v obcích usilují. Podle toho se pak prý dají rozlišovat.

Čtěte také:

• Kdo rychle dává, dvakrát dává

„Buď jsou lidé starosty proto, že chtějí pro svoji obec něco udělat, nebo to berou jen jako počátek své kariéry, či si představují, že díky té funkci zbohatnou," uvedl starosta Heřmanic s tím, že je rád, pokud ho i jeho občané zařazují do první jmenované skupiny. Koneckonců, svědčí o tom i fakt, že z 228 místních občanů podepsalo jeho kandidaturu na nejlepšího starostu 118 lidí.

Jak to všechno začalo?

„Budu si to pamatovat celý život. Povodeň přišla 7. srpna 2010, přesně v 10:30. Vzala si u nás jednu lidskou oběť a ničila, co jí přišlo do cesty. Ano, podemlela i můj dům. Na odstraňování jejích následků pracujeme do teď, stále to u nás není tak, jak před tímto časem. Nicméně poslední těžká technika, která nám pomáhala odstavovat a uklízet škody, mohla odjet od nás už vloni před Vánocemi," popsal ParlamentnímListům.cz starosta Heřmanic s tím, že následky na životech místních lidí měly povodně i dlouho po tom, co voda opadla.

Lidé se nedokázali se ztrátou srovnat, mnozí na to doplatili i několik týdnů poté

„Vedle jedné oběti, o které jsem se již zmiňoval, se pokusil jeden starší člověk zhruba za měsíc o sebevraždu, protože se nedokázal srovnat s těmi škodami, které utrpěl, další paní se zhoršil v důsledku ztrát a stresu zdravotní stav tak, že také zemřela," pokračoval ve vzpomínkách, které by raději, jak sám podotkl, nikdy zažít nechtěl, starosta Stříbrný. Doplnil, že obec se vzpamatovává také hlavně díky různým menším i větším dárcům, i příspěvkům z jiných obcí a měst. Cena, kterou by si jako Era Starosta roku 2011 odnesl, tedy šek na 250 tisíc korun do obecní kasy, by znamenala pro Heřmanice čtvrtinu jejich ročního rozpočtu - a určitě by tedy bylo hodně možností, jak ji investovat.

Čtěte také:

• Starostové malých obcí znovu volají po změně rozpočtového určení daní

„Samozřejmě, že místní občané byli zklamaní, když jsem jim z Prahy volal, že jsem ocenění ani částku nevybojoval. Přesto, jak už jsem říkal, než aby mně někdo podsouval, že jsem vyhrál jenom kvůli povodni, je asi dobře, že to takto dopadlo," zopakoval Stříbrný.

Ten i dále bude pokračovat v ochraně majetků místních lidí, z nichž některé do svých aktivit zapojil.

„Chráníme se proti drobné kriminalitě, za tento rok jsme odchytili něco přes dvacet lidí, co se na ní podíleli. Z velké části - více než z devadesáti procent - se na tomto druhu kriminality u nás podílejí sociálně slabí Poláci, kteří s námi sousedí v příhraniční obci. Procento z nich jsou pak Romové, kteří objíždějí okolí a zjištují, kdo má třeba u domu či na zahrádce nějaký kus železa. Vím, že státní policie má omezené prostředky a nemá možnost se do toho zapojovat pravidelně, proto bojuji takto a věřím, že se to podaří vymýtit. Ti lidé si totiž už jsou vědomi toho, že to u nás nemají jednoduché a že je velké riziko, že budou u činu lapeni," vysvětlil ještě ParlamentnímListům.cz Stříbrný.

• TÉMATA: Cizinci a Romové

Zvítězil starosta z jihu Čech

Vítězem soutěže Era Starosta roku se stal nakonec Pavel Kašpárek (nestraník) z obce Úsilné v Jihočeském kraji. Do soutěže totiž mohou být nominováni pouze starostové z obcí do 2000 obyvatel. Pavla Kašpárka zvolila odborná komise z pěti finalistů, kteří byli vybrání z celkem 222 přihlášených starostů z celé České republiky. Pavel Kašpárek tak získal cenu 250 000 korun do obecního rozpočtu a navíc tradiční Rychtářské právo, symbol dobrého vedení obce.

Související: Starostou roku je Kašpárek z malé jihočeské obce. "Předběhl" velké ryby

• Více autentických příběhů ČTĚTE ZDE

Foto: Hans Štembera 

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE