Štrougala se zeptal redaktor časopisu Týden na rozdíl mezi životní úrovní lidí dnes a před zhruba 25 lety. Odpověděl, že vidí posun, ale i dluh státu jeden a půl bilionu korun.

Nevěřil jsem, že by tahle garnitura měla hrát úlohu opozice

V čele československé vlády stál Štrougal od roku 1970 do roku 1988. V rozhovoru dále řekl, že nikdy nevěřil, že disidenti dokážou převzít moc ve státě.

"O té opozici jsem věděl velice málo, respektive měl pochybnosti o tom, že tahle garnitura - mimo Dienstbiera, toho jsem pokládal za fachmana - by měla hrát nějakou úlohu opozice, která se převtělí ve vládní sílu," tvrdí někdejší komunistický expremiér v Týdnu.

Štrougal ze své funkce rezignoval kvůli sporům s tehdejším generálním tajemníkem ÚV KSČ Milošem Jakešem. Médiím poskytuje rozhovor jen výjimečně. Teď proto zkritizoval zásah proti studentům na Národní třídě v roce 1989.

Kuponová privatizace byla rozprodávání za mrzkou cenu zahraničním monopolům

Mnohem kritičtější je ale k politickému dění v 90. letech. „Kuponová privatizace, to bylo rozprodání za mrzkou cenu buďto zahraničním monopolům a firmám, nebo nějakým kamarádům, které na to neměli profesní zdatnost, takže se zavíraly ČKD, kladenská ocelárna, řada fabrik se odstavovala," vypočítává v rozhovoru pro Týden komunista Štrougal.

V Týdnu dále řekl, že i po vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968 věřil v pokračování reforem a byl prý proti vylučování reformátorů z KSČ. O vyloučení těchto členů se prý rozhodlo až poté, co se z konzultací v Moskvě vrátil přední komunistický funkcionář Vasil Biľak. Štrougal měl možnost odejít z úřadu, ale to neudělal, protože údajně doufal ve změnu.