V rámci Evropské unie se již nedá počítat s tím, že jinou strukturu výdajů mají země, které se svým členstvím v unii řadí mezi ty „staré“ země a jinou pak unijní nováčci. Struktura výdajů domácností v jednotlivých zemích EU se totiž sbližuje. „Především je to patrné při rozdělení zemí na dva bloky – staré a nové země,“ uvádí ČSÚ ve své nejnovější analýze.

Co se týče potravin a nealkoholických výdajů, tak v Česku byl pokles tohoto podílu výdajů mezi roky 2000 a 2010 třetí největší – skoro o čtyři procentní body. „Vyšší byl jen na Slovensku a v Lotyšsku, kolem šesti procentních bodů,“ uvádí ČSÚ.

Autobusy a kina nás stojí všechny stejně

Naopak za dopravu, kulturu a rekreaci za posledních deset let vynakládají země EU zhruba stejně: u nás se podíl obou položek za deset let snížil asi jen o jeden procentní bod.

Téměř všechny země EU – kromě Švédska a Estonska - ale naopak dávají stále více peněz za bydlení. I tady je ale Česko výjimkou. V ČR totiž nájmy vzrostly za posledních deset let až o 6,4 procentního bodu. Alarmující však je, že podíl výdajů na bydlení navíc v Česku přesáhl už průměr EU a to o 3,8 procentního bodu .

„Projevily se tak deregulace cen bydlení, nárůsty cen vodného a stočného vyvolané investicemi do vodovodní soustavy i ceny stále dražšího plynu. Rozdíly mezi starými a novými členskými zeměmi v podílu výdajů na bydlení z celkových výdajů domácností se prakticky k roku 2010 vyrovnaly,“ vysvětlil k tomu ČSÚ.

• Kompletní analýza ČSÚ
   

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.