Prezident Václav Klaus nechal církevní restituce projít, rozhodl se ale příslušnou normu nepodepsat. Vládě prý takovým postojem rozhodně nechce komplikovat situaci, je to jen však výraz jeho osobních postojů, kterým se distancuje od zpracování tohoto zákona. Podle Klause  „zákon nastavuje nerovné podmínky v přístupu státu k restitucím, obává se kvůli tomu případného vzniku nových restitučních nároků."

„Václav Klaus také poukázal na to, že nad schváleným řešením nepanuje konsenzus na politické scéně ani ve společnosti,“ připomněl pak k tomu Český rozhlas. Za Klause vysvětlil další okolnosti kolem nepodepsání zákona prezidentův tajemník Ladislav Jakl. 

„Ono vůbec nejde o klasický čistý restituční zákon při kterém se někomu vydává nějaký majetek jako to bylo u ostatních restitucí. Tento zákon má úplně jinou funkci – zákonem stát dává najevo, že si přeje, aby církve u nás byly finančně zajištěné  majetkem, aby mohly v budoucnu samostatně hospodařit. To ale nesouvisí s nějakými křivdami,“ řekl Jakl.

„Jde o to, že si problematika vztahu církví a státu zasloužila za ta léta čistší, koncepčnější a konsensuálnější řešení. Faktem je, že tento zákon dost nekonzistentně smotal několik věcí dohromady a právem se setkal s velkou kritikou veřejnosti,“ upozornil dále pro rádio Jakl. 

Poukázal na to, že peníze mají dostat také církve, kterých se zabrání majetků komunistickým režimem netýká. To prý dokazuje, že zákon není restitucí, ale dotací církvím. „To vůbec nesouvisí s nějakými křivdami nebo škodami,“ podotkl tajemník. 

Na druhé straně podle něj prezident ve svém zdůvodnění napsal, že příprava a přijetí zákona byly jedním z předem oznámených záměrů vládní koalice a že je předloha pro stabilitu kabinetu klíčová. Právě proto nechce normu Poslanecké sněmovně vracet a to z toho důvodu, aby nevyostřoval vztahy na politické scéně a vládu nepodroboval dalším zkouškám. 

„Faktem je, že kdyby prezident vrátil tento zákon, na výsledku by se toho mnoho nezměnilo, protože jeho veto by bylo velmi hravě přehlasováno. Ale zase nechtěl nechat zákon projít jen tak bez nějaké kritiky,“ dodal Jakl na vysvětlenou.
 

ČSSD chystá ústavní stížnost 

Připomeňme, že premiér Petr Nečas (ODS) Klausovo právo nechat normu bez podpisu prý respektuje. Restituční zákon podle něj odblokuje rozvoj 1200 měst a obcí po 20 letech nejistoty.

Kdo však s postojem Klause není spokojen, jsou sociální demokraté. Levicové strany už dopředu avizovaly, že proti restitucím podají ústavní stížnost a jak dnes zástupci ČSSD potvrdily, hodlají to tak učinit.

Zákon o církevních restitucích začne platit prvního ledna, rok mají církve na to, aby přihlásily svoje požadavky na vrácení majetku.