Prezident republiky Václav Klaus zaslal v pondělí dne 24. září 2012 dopis předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Miroslavě Němcové, v němž odůvodnil vrácení dvou zákonů o pojistném na důchodové spoření.

Vážená paní předsedkyně,

využívám pravomoci dané mi článkem 50 Ústavy České republiky a vracím Poslanecké sněmovně:

- zákon ze dne 6. září 2012, o pojistném na důchodové spoření, a
 - zákon ze dne 6. září 2012, o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o pojistném na důchodové spoření.  

Oba zákony mi byly doručeny dne 11. září 2012.

Se změnou důchodového systému nesouhlasím ze zcela jiných důvodů, než parlamentní opozice. Své důvody jsem vysvětlil několikrát, především ve třech svých článcích publikovaných na jaře minulého roku. Loni jsem k předcházejícím zákonům týkajícím se změny důchodového systému, tedy k zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o důchodovém spoření, později vyhlášenému pod č. 426/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o doplňkovém penzijním spoření, později vyhlášenému pod č. 427/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákonu o doplňkovém penzijním spoření, vyhlášenému později pod č. 428/2011 Sb., svůj podpis nepřipojil. Vzhledem k tehdejším obstrukcím opozice jsem ale tyto zákony Poslanecké sněmovně přímo nevrátil. Dnes však nastala situace, kdy svůj postoj k navrhovaným změnám musím vyjádřit zcela jednoznačně.

Důchodová reforma – jak se tomuto kroku říká – je zásadní změnou sociálního systému, který má dlouhodobý efekt a dotýká se každého občana. Proto její obsah, příprava i realizace vyžadují ve společnosti co nejširší konsensus. V tomto případě takový konsensus v odborné sféře, na politické scéně i ve společnosti neexistuje.

Vládní návrh důchodové reformy byl odmítnut Senátem a ve sněmovně byl schválen jen velmi těsnou většinou současné vládní koalice. Silové protlačení této klíčové změny Parlamentem nedává dobrou perspektivu pro její dlouhodobou udržitelnost a pro stabilitu podmínek v příštích možných politických konstelacích. Vládní projekt důchodové reformy, především vytvoření jejího tzv. druhého pilíře, tedy individuální dobrovolné důchodové spoření v privátních fondech, se navrhuje spustit v době, kdy finanční krize odhalila rizika a podlomila důvěru v dlouhodobé kolektivní investování, kdy se obdobné systémy ve světě a především v zemích okolo nás dostaly do těžké krize a jsou zpětně znárodňovány či podstatně modifikovány a kdy celková ekonomická situace a především její perspektiva není příznivá. V takové situaci je spuštění této reformy hazardem s důvěrou občanů, hazardem se stabilitou důchodového systému a hazardem s veřejnými i soukromými financemi. Obtížně odhadnutelné jsou i dopady zavedení druhého pilíře na dnešní průběžný důchodový systém, na němž je a v dalších desetiletích bude jak současná generace důchodců, tak generace těch, kteří se důchodovému věku blíží, plně závislá. Jeho schodek se tím prohloubí. Financovat ho dalším a dalším zvyšováním daní není únosné.

Proto považuji za nutné, aby se poslanci těmito okolnostmi ještě jednou podrobně zabývali.

S pozdravem

Václav Klaus

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.