Pozvání mezi panelisty přijala místopředsedkyně Strany zelených Petra Kolínská, politolog FFUK Jiří Koubek, člen iniciativy ProAlt Ondřej Lánský a předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. Diskusi moderoval politolog Vít Klepárník. Ten hned  v úvodním proslovu zdůraznil nosné téma diskuse a pomohl si výsledkem významného průzkumu veřejného mínění. „Před dvaceti lety jsme žili v očekávání, že liberální demokracie se prosadí jako univerzální model demokratického uspořádání, ale po dvaceti letech se střetáváme s překvapivým výzkumem, v němž 80 procent respondentů tvrdí, že strany jsou zbytečné, že politikové nereprezentují zájmy lidí atp,“ dotázal se Koubka.

Politolog si však nebyl jist, že došlo k tak radikální změně. „Kořeny diskreditace jsou starší... Každý režim od starého Rakouska nanášel určitou vrstvu politické kultury, která přispěla k antistranictví,“ vysvětlil. Co se však podle Koubka nyní mění je povaha stran. „Politolog Herbert Kitschelt rozlišuje čtyři typy stran. Zda mají program i organizaci, případně jedno z toho, případně nic. Ty, co mají obojí, jsou programatické, ty bez organizace jsou protostrany, ty, co mají jen organizaci, jsou klientelistické a ty, co nemají nic, jsou charismatické. Nyní pozorujeme posun u těch protostran, které mají alespoň program, směrem ke klientelistický a charismatických,“ řekl nato Koubek. Větší nebezpečí pro demokracii pak podle něj představují ty posledně jmenované. „Z médií slyšíme jen o nutnosti vstupu osobností do politiky a jak je potřebná image charismatu. To je všechno vágní,“ soudí Koubek, podle kterého tu může vzniknout nová forma antipartajního a fašizujícího apelu.

Koubkova slova v podstatě zapadají nejen do již provedených průzkumů veřejného mínění, podle kterých by většina obyvatel uvítala vládu pevné ruky, ale také do politické aktivizace „charismatických“ vůdců jako je Andrej Babiš a jeho hnutí ANO2011.

Věčný kolotoč nových subjektů plodí podle Koubka nové zklamání, přičemž v souvislosti s tím poukázal na osud Věcí veřejných, jejichž preference se z původních jedenácti procent potácejí nyní okolo jednoho procenta až tří procent.

Koubek dále varoval před technokracií moci „Co je ideál české politické kultury? Moudrý monarcha na hradě, který jako arbitr dohlíží nad stranami. Strany jsou někde v pozadí a technokraté ve vládě. Ministr zahraničí diplomat, dopravy železničář, financí bankéř, školství profesor atd. V tom je obrovské nebezpečí. Technokraté u moci a depolitizace politiky,“ shodoval se Koubek s dalším debatérem, sociologem Ondřejem Lánským. Ten jako příklad nebezpečí uvedl Holešovskou výzvu, jejíž požadavky mají prý fašizující potenciál, což tvrdí i poradce premiéra Roman Joch.