Předloha ČSSD předpokládala, že referendum by mohlo být vypsáno k zásadním věcem vnitřní nebo zahraniční politiky. Lidé by se v něm mohli vyjadřovat k návrhům zákonů a také vyslovovat souhlas s ratifikací mezinárodních smluv. Vláda by referendum musela vypsat na základě petiční akce 200 tisíc občanů nebo potom, co by jej podpořilo 80 poslanců nebo 33 senátorů.

Norma chystaná vládou by podle dosavadního návrhu měla stanovit tvrdší podmínky pro vyhlášení referenda. Počítá s vypsáním plebiscitu po podpisu 250.000 lidí nebo na žádost vlády. Pro vyhlášení všeobecného hlasování na přesné téma by byl potřebný souhlas ústavní většiny zákonodárců v obou parlamentních komorách.

Otázky nejsou vymezeny

Ministři návrhu ČSSD vytýkali nejednoznačné vymezení otázek, o nichž by se mohlo referendum konat. Obávali se toho, že by bylo možné hlasování i o státním rozpočtu. Vláda sociálním demokratům vytkla rovněž to, že ačkoli by se v referendu nemohlo podle jejich předlohy rozhodovat o ústavním zákonu, zákon přijatý všelidovým hlasování by měl vyšší důležitost.

Jeden z předkladatelů Jan Hamáček (ČSSD) poslance neúspěšně přesvědčoval o tom, že připomínky kabinetu by bylo možné při dalším projednávání předlohy vypořádat. Návrh na zamítnutí podal zpravodaj Marek Benda (ODS), jenž byl opačného názoru.

ČSSD kritizovala koalici i na brífinku

ČSSD krátce poté ale odmítnutí obecného referenda koalicí kritizovala na brífinku. V této souvislosti sepsuli socialisté zvláště Věci veřejné, které podle šéfa  poslaneckého klubu ČSSD Jeronýma Tejce naprosto zklamaly. "Když je tady zákon, který je možné použit, tak strana VV, která si říká strana přímé demokracie - oni to měli i na všech billboardech - tak nechápu, proč hlasovala proti, aniž by tak zdůvodnila, proč referendum nechce a nepodporuje ho," řekl na adresu véček Tejc.

Socialisté podle Tejce zákon připravili tak, aby bylo možné konat refefendum o jakékoliv otázce. "Není dobře, když budeme občanům neustále odpírat možnost, aby se mohli vyslovit bez ohledu na parlament," dodal Tejc.