Potencionální vítězové ČSSD by získali 29,4 procenta, druhé místo si i nadále udržuje ODS s 19 procenty. Třetí nejsilnější stranou by se stala KSČM se 14,7 procenta, která si oproti prosincovému šetření společnosti SANEP polepšila o tři desetiny procentního bodu. Stejně jako nejsilnější vládní strana ODS však oproti minulému měsíci mírně ztrácí i další z vládních stran TOP 09, která za třetí KSČM zaostává o více než jeden a půl procentního bodu, získala by 13,1 procenta.

Pátou stranou, která by v lednu obsadila poslanecká křesla, jsou lidovci, kterým oproti prosinci minulého roku opětovně stouply volební preference na 5,4 procenta. Věci veřejné, tedy nejmenší z vládních stran, se opět překvapivě přiblížily pětiprocentní hranici, která by jim umožnila setrvání v Poslanecké sněmovně. Ovšem k jejímu zdolání schází Věcem veřejným tři desetiny procentního bodu – 4,7 procenta.

Celý průzkum SANEP ZDE

Koaliční partneři nejsou jasní

Stejně jako v minulých měsících však ani lednový hypotetický volební model nepřináší jednoznačné řešení sestavení vládní koalice, kdy jedinými možnými koaličními partnery jsou komunisté, ODS nebo TOP 09. Do tohoto povolebního patu však mohou v budoucnu zasáhnout případně nové politické subjekty, které získají dostatečnou voličskou podporu.
 
Ztráty pravicové ODS a TOP 09 a naopak posílení levicových stran je nepochybně odrazem vládních reformních kroků, které odstartovaly vlnu zdražování a to již před koncem minulého roku. Fakt, že se preference jednotlivých stran změnily od prosincového šetření jen minimálně, patrně svědčí o tom, že se prozatím nenaplňují nejčernější ekonomické scénáře. Ovšem hrozba dalšího zdražování cen energií, potravin, služeb a léků nebo ekonomické recese nadále trvá.

Stejně tak přetrvávají obavy nad osudem eurozóny, jejíž osud visí na vlásku. Skutečnost, že stále posilují komunisté a sociální demokraté, je patrně dán nejen obavami z dopadů vládních reformních kroků na životní úroveň, ale i trvající většinovou nespokojeností obyvatel ČR se stávající politickou situací. Kriticky nízká důvěra většiny veřejnosti ve stávající vládní kabinet je dána korupčními skandály, jež dlouhodobě provázejí vládu premiéra Petra Nečase a zpochybňují i funkčnost policie a justice.
 

Levice posiluje i díky církevním restitucím

Levicovým stranám se daří na svou stranu získávat i odpůrce církevních restitucí. Právě kritika církevních restitucí, proti nimž se vyslovila většina veřejnosti, je zřejmě i důvodem nárůstu volebních preferencí oproti minulému měsíci Věcí veřejných. Je však otázkou, jak budou reagovat příznivci nejmenší vládní strany na obrat postoje představitelů Věcí veřejných, kteří nakonec vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi podpořili.
 

Situace nahrává novým politickým uskupením

Eskalující nespokojenost většiny veřejnosti s politickou úrovní v naší zemi rovněž nahrává i novým politickým subjektům, v jejichž čele stojí výrazné osobnosti politického i veřejného života. I přesto, že se např. strana Jiřího Paroubka NS- LEV 21 pohybuje zatím hluboko pod pětiprocentní hranicí, je zjevné, že tato strana stejně jako politické ambice miliardáře Andreje Babiše mohou výrazně zasáhnout do politického dění naší země a mohou změnit i politickou mapu vrcholné politiky, na což ostatně mají prozatím dostatek času.